Já, deblistka. Jaké jsou námluvy a kdy se čtyřhra vyplatí

MF DNES - - SPORT -

Miroslav Němý tenisový reportér MF DNES

Vsobotu byly soupeřkami v semifinálové přetlačované o pohár deblových královen Turnaje mistryň. A v pondělí už řešily, jak jít za vítězstvími společně.

Tenisový svět nezná oddechu. Zvlášť pokud jste specialistkou na čtyřhru jako čerstvá šampionka ze Singapuru Andrea Hlaváčková, potřebujete jisté věci řešit hned. Třeba novou parťačku. Když dobyla Turnaj mistryň, už věděla, že Maďarka Timea Babosová dá přednost individuální kariéře. A tak 31letá Hlaváčková zažívá nový pocit: tenisové „námluvy“.

„Hodně mě to překvapilo,“popisuje. Když tvořívala pár s Lucií Hradeckou, platily za ustálenou dvojici. Jenže turbulentní rok 2017 z ní udělal vyhlíženou spoluhráčku.

„Ptala jsem se kluků, kteří mají s obměňováním parťáků větší zkušenosti, a říkali mi, že je fér bavit se o tom od US Open. No a od té doby mi začaly chodit zprávy, e-maily, někdy jsme se potkaly osobně.“

A teď k tomu, jak se ze včerejší soupeřky může stát zítřejší spoluhráčka. V semifinále slavila Hlaváčková proti švýcarské legendě Martině Hingisové a tchajwanské deblové specialistce Čan Jung-žan, prvnímu páru světa.

Pro Hingisovou tím kariéra skončila. Čan je tak „volná“.

A právě s ní by Hlaváčková v roce 2018 hrála nejraději.

„Respektovaly jsme naše parťačky i sezony. V Singapuru jsme byly soupeřkami, tak nešlo jít spolu na kafe a říct si, co se bude dít,“líčí Hlaváčková. „Po turnaji jsme si řekly, že si napíšeme, zavoláme a dořešíme detaily. Doufám, že si plácneme, hodně bych o to stála.“

Jak by ne. Pár složený ze světové jedničky a šampionky Turnaje mistryň, to by byla hrozba.

Zvlášť když obě žijí jen deblem, za čímž jsou třeba i finanční důvody.

„Porovnávala jsem, jestli být kolem 200. místa na světě v singlu, nebo v elitní desítce v deblu,“líčí Hlaváčková, proč už letošek věnovala čistě čtyřhře. „Pokud se udržíte ve vrcholovém deblovém postavení, je to samozřejmě finančně rozdílné než objíždět challengery a bojovat v kvalifikacích na grandslamy. Pokud se dostanete na ně, je to jiné. Ale v té pozici jsem nebyla.“

Ne že by si v takovém kroku byla se vším jistá. „S trenéry jsme měli velký otazník, obávala jsem se poklesu výkonu,“přiznává. „Ale teď to je asi největší odměna ze celou sezonu. Mám pocit, že jsem se nezhoršila. Level jsem si určitě udržela, dokážu držet krok i přehrávat zezadu singlistky, což byla vždycky moje síla. Bála jsem, že se to vytratí – a jsem ráda, že se tak nestalo.“

U Tchajwanky Čan existuje i riziko, že by se mohla vrátit k sestře s výhledem na úspěch na olympiádě v Tokiu 2020. „Určitě to je jeden z důvodů, proč jsme si ještě neplácly,“řekla Hlaváčková.

Ta už parťaček zažila spoustu, letošek nevyjímaje. Skvěle odstartovala s Číňankou Pcheng Šuaj, jenže ta v květnu spolupráci ukončila. Teď adieu ohlásila i Babosová.

„Když souhra funguje, bylo by fajn u ní zůstat. Ale respektuji, že každý má svoje priority a cíle – nejhorší je právě to, když se v cílech rozcházíte,“říká aktuální světová pětka v deblu Hlaváčková.

Roky válela s krajankou Hradeckou, letos zafungovala čínská i maďarská vazba. Zkušenosti jí proto velí, že případný potenciál pozná obvykle hodně brzy: „Když to klapne, většinou v prvních pár týdnech přijde dobrý výsledek.“

Podle tohoto klíče, zvlášť podaří-li se aktuální námluvy, může být slibné už příští Australian Open.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.