Hřbitovy skrývají příběhy rebelů i duchovních
Tajemné i magické mohou být vycházky na pražské hřbitovy. Nemusí se jednat jen o návštěvu míst posledního odpočinku rodinných předků o Dušičkách. Pod kamennými stélami sní svůj věčný sen i více či méně pozapomenutí umělci i hrdinové. Zajímavé jsou též příběhy hřbitovů, nejen těch velkých a všeobecně známých, ale i těch nefunkčních či odlehlých.
Jeden z nich se rozprostírá jen pár kroků od centra Prahy. I když jde katastrálně o část Smíchova, místo se jmenuje Malostranský hřbitov. Je to pozapomenutý kout v ruchu velkoměsta. Jako jeden z mnoha podobných, vznikl v roce 1680, v čase běsnícího moru.
„Náležel k malostranskému kostelu sv. Václava, který byl zbořen o století později,“uvedl historik Josef Ježek. Od počátku 18. století začal sloužit malostranské farnosti. Od josefínských reforem se stal ústředním pohřebištěm pro levobřežní Prahu. Uložena zde byla k poslednímu odpočinku vybraná společnost. Například barokní architekti bratři Kilián Ignác a Kryštof Dientzenhoferovi, autoři Lorety, Šternbernského paláce, konventu na Břevnově anebo karlínské Invalidovny.
Útočiště zde nalezla Josefína Dušková a její choť František Xaver, Mozartovi hostitelé na Bertramce v letech 1787 a 1791. Hřbitovu dominuje velkolepý mramorový náhrobek pasovského biskupa Leopolda Thuna-Hohensteina. Mezi pochovanými z řad duchovních zde leží například Monsignore don Aloisio Bragato, zpovědník císařovny Marie
Indové totiž jezdí na místa, kde hrají jejich oblíbené hvězdy. A právě ve zmíněném filmu hraje jeden z Anny Savojské, manželky posledního korunovaného českého krále Ferdinanda V. Kněžské vysvěcení měl též Václav Pešina z Čechorodu, který se zasloužil o dostavbu svatovítské katedrály. Truchlivý příběh se pojí s nejmenším malostranským hrobem, náležejícím Svaté holčičce. Jednalo se zřejmě o Aničku, pravděpodobně dcerku malíře Karla Rubena. Dívenka zahynula po pádu z okna ve věku tří let.
Náhrobky mívají renomované tvůrce. „Podíleli se na nich potomci sochaře Ignáce Platzera, či Josef a Max Ernstovi,“vyjmenoval některé z nich historik umění Emanuel Poche. Na hřbitově se přestalo pohřbívat v roce 1884, o sto let později přežil rozšiřování Plzeňské ulice a dočkal se renovace.
Herci i literáti
I nástupce malostranského místa posledního odpočinku na Malvazinkách má zajímavé obyvatele. Odpočívá zde mimo jiné objevitel krevních skupin, lékař Jan Jánský. Literáty zastupuje dekadentní tvůrce Jiří Karásek ze Lvovic. Z herců zde byli uloženi Ferenc Futurista, anebo Eman Fiala. Jsou tu uznávaní sportovci, třeba slávistický útočník a mistr Evropy z roku 1976 František Veselý.
Pozoruhodné místo představuje hlubočepský hřbitov ležící pod hradištěm Děvín, u trati „pražského Semmeringu“. Uložen zde byl například rod Maxe Hergeta, podnikatele, majitele stejnojmenné cihelny či lomů okolo Barrandova, anebo rodina Karla Hašlera.
Uprostřed Holešovic, u původně románského kostela sv. Klimenta, se rozkládá starý holešovický hřbitov. Proslavil ho náhrobek vojína Václava Hory od 18. praporu polních myslivců. Jeho pohnutý život se završil za bojů s Prusy roku 1866.
„V bitvě u Podola do řeky Jizery se vrhl a zapálil před blížícím se nepřítelem most. Dne 29. června byl v bitvě u Jičína těžce raněn a do zajetí do Žitavy odvezen. Od svého otce do Prahy přivezen podlehl svým ranám dne 19. října 1866 v stáří 25 roků,“uvádí text náhrobku.
I na cedulkách nového holešovického hřbitova najdeme zajímavá jména. Věčný klid zde nalezla znamenitá šansoniérka, jazzová zpěvačka a rebelka Eva Olmerová. Pochován zde byl také architekt Jan Zázvorka, otec herečky Stelly Zázvorkové, anebo zakladatel sítě obchodů Brouk a Babka.