Černá listina daňových rájů bude v prosinci
Koupím starožitnosti, nejlépe celé pozůstalosti. Například: nábytek, hodiny, porcelán, obrazy, šavle, hračky aj. I takzvané haraburdí z půd. Odvoz a stěhování zajištěno. Platba v hotovosti. Tel.: 775045003 p. Hugo Kouřil, email: nabytek.kouril@seznam.cz bude pokračovat. „Na minulém štěpení bitcoinu přitom vlastníci této virtuální měny vydělali. Nyní jsou očekávání podobná, proto cena bitcoinu roste,“vysvětluje hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.
„Úspěch nového bitcoinu bude záležet na podpoře ze strany těžařů této měny a je velmi nejistý. Pro ostatní kryptoměny bude rozštěpení bitcoinu znamenat větší konkurenci, vyšší nejistotu, a tedy i vyšší volatilitu,“dodává Křeček.
Podle Tvrdého bude cena bitcoinu nejspíš ještě nějakou dobu stoupat. „Na bitcoinu se bezesporu dá vydělat. Kvůli dvěma zásadním rizikům – obrovskému kolísání kurzu a fungování zcela mimo dohled regulátorů – ho však nedoporučujeme neprofesionálním investorům,“dodává Tvrdý. Jde tedy spíše o spekulaci než o investici.
Zlato z jedniček a nul
„Bitcoin považuji za prázdnou krabici obalenou lidskými emocemi a naivitou s prvky sektářství. To však neznamená, že se na bitcoinu, respektive kryptoměnách obecně, nemůže řada lidí pořádně napakovat,“upozorňuje Novák.
Zastánci bitcoinu ho rádi přirovnávají ke zlatu, ke kterému se investoři ve špatných dobách uchylují jako k jistotě. Agentura Bloomberg dokonce upozorňuje, že lidé na Googlu
Evropská unie by měla v prosinci odsouhlasit černou listinu daňových rájů. Spolu s ní mají být upřesněny sankce, jimiž budou státy na černé listině trestány. „Ty by se týkaly přístupu třeba k evropským fondům a dalším nástrojům,“uvedl český ministr financí Ivan Pilný. Česká republika s návrhy problém nemá, ministr ale u otázky možných sankcí debatu v prosinci očekává.
Ministři financí členských zemí Evropské unie se na vzniku listiny shodli na včerejším jednání v Bruselu. Téma daňových úniků probírali mimořádně, a to v souvislosti s několik dní starým zveřejněním dokumentů Paradise Papers. Velké množství uniklých finančních dokumentů podle Mezinárodního konsorcia investigativních novinářů (ICIJ) ukazuje, jak vlivní a velmi bohatí lidé sice legálně, ale tajně investují obrovské sumy v daňových rájích. Výjimkou není podle zjištění už letos mnohem častěji hledali frázi „buy bitcoin“než „buy gold“. Cena zlata letos stoupla „jen“o deset procent.
K transakcím se však moc nehodí, protože poslání peněz trvá až hodinu a jedna transakce může stát i sto korun. Počet míst, kde lze bitcoiny použít k placení za zboží nebo služby, přesto roste. Podle serveru Bitperia.cz jejich počet v Česku překročil dvě stovky. Kryptoměnou lze zaplatit za oběd v restauraci, za přenocování v penzionu či za hodiny němčiny.
Už od května přijímá bitcoiny také největší tuzemský e-shop Alza.cz. „Od zahájení bylo bitcoiny zaplaceno zboží v řádu desítek milionů korun – obzvláště v posledních měsících vidíme velký nárůst. Zákazníci tuto možnost využívají na denní bázi,“říká finanční ředitel společnosti Jiří Ponrt.
Zákazník podle něj bitcoiny průměrně zaplatí za objednávku v hodnotě osmi tisíc korun. „Nejčastěji jde o komponenty,“dodává Ponrt. Alza však s bitcoiny vůbec nepřijde do styku, směna je uskutečněna mezi poskytovatelem platební brány a zákazníkem.
Bitcoiny lze „zakoupit“za koruny v některém z dvacítky automatů nebo prostřednictvím internetových směnáren. Pro větší částky se hodí spíše bitcoinové burzy. ICIJ ani soukromý majetek britské královny Alžběty II.
Na vzniku černé listiny Unie pracuje už od loňského roku. Před více než rokem zveřejnila seznam přibližně 90 zemí, u nichž podle expertů existovalo větší riziko vyhýbání se daňovým povinnostem. Mezi devadesátkou zemí byly jak daňové ráje, tak vyspělé ekonomiky včetně USA nebo Austrálie. Na tyto země se v únoru EU písemně obrátila s výzvou, aby s Unií v tomto boji začaly spolupracovat.
Evropské země kvůli daňovým rájům na firemních daních ročně tratí desítky miliard eur. Nebýt daňových rájů, zvýšil by se podle francouzského ekonoma Gabriela Zucmana výnos z firemních daní v Německu o 32,2 procenta, ve Francii o 24,7 procenta a v Itálii o 21,4 procenta. Relativně málo na daňových rájích tratí Česká republika, u níž by se bez nich výnos z firemních daní zvýšil o 5,8 procenta. (ČTK)