Dole býval rybník, koňské trhy a jezdily tu trolejbusy
Výstava na Václavském náměstí představuje unikátní pohledy do hluboké historie, ale i návrhy budoucnosti.
Popravy se konaly na šibenicích, které stály na obou koncích náměstí. Ve spodní části na Můstku býval rybník s mlýnem. „Václavák“kdysi plnili koňští handlíři, měl jiné jméno a dnes již neodmyslitelná dominanta v podobě Národního muzea byla nepředstavitelnou budoucností. Taková byla jeho podoba ve středověku.
Václavské náměstí bylo dějištěm mnoha všeobecně známých událostí. Je však plné i těch méně známých vzpomínek. Třeba v roce 1960 tudy „proplul“alegorický vůz v podobě křižníku Aurora, symbolu bolševické revoluce v Rusku z roku 1917, stávaly se tu veledlouhé fronty do legendárního divadla Semafor a náměstí si užilo i krátkou epizodu s trolejbusovou dopravou.
Výstava „Václavák“, která byla v pondělí slavnostně zahájena, vzpomíná na bohatou minulost, ukazuje nevšedním pohledem současnost a odhaluje i budoucí podobu náměstí. Dnes jako by Václavské náměstí nějakou zásadní funkci postrádalo. Může se zdát, že si tu lidé jen dávají sraz pod koněm, když se nemohou potkat, a historii píší leda stánky s klobásami bez smlouvy. Právě i navrácení společenské funkce je jedním z témat expozice.
Prostřední část Václavského náměstí zdobí patnáct velkoformátových panelů, které jsou plné unikátních fotografií a kreseb. Vizuální stránka je doplněna o citace související s Václavským náměstím.
„Výstava ukáže Pražanům i turistům, jak bohatá a pestrá je nejen historie Václavského náměstí, ale i města Prahy. Až mrazivě působivé jsou konfrontace událostí, které ‚prošly‘ náměstím ve 20. století. Věřím, že na vystavených panelech si každý najde něco pozoruhodného,“říká autor výstavy Ondřej Ševců, který je zároveň ředitelem Národního památkového ústavu v Praze.
Ambice: velkoměstský bulvár
Výstavu organizuje pražský magistrát. Primátorka města hodnotí historický vývoj náměstí kritickým tónem. „Václavské náměstí je historicky jedním z nejdůležitějších veřejných prostorů v Praze. Kvůli mnoha necitlivým úpravám přišlo o svou společenskou funkci. Rádi bychom ji sem opět vrátili,“říká primátorka Adriana Krnáčová.
Václavské náměstí, hovorově zvané Václavák, vzniklo při založení Nového Města Karlem IV. v roce 1348. Dříve se nazývalo Koňský trh, protože bylo původně určeno pro obchodování s koňmi a prodej různých zemědělských produktů.
V historii méně vzdálené sloužilo náměstí k vyhlašování nejdůležitějších oznámení. Bylo zde vyhlášeno založení republiky v roce 1918, roku 1939 zřízení protektorátu, konec druhé světové války, komunistický převrat v roce 1948 a konečně v roce 1989 odstartovala shromáždění na Václavském náměstí přechod k demokracii při sametové revoluci.
Současnou podobu náměstí oživují jedinečné fotografie Martina Frouze, které odhalují pohledy na náměstí z běžně nedostupných míst. Historii vzdává hold autor výstavy Ševců, jenž umělecky ztvárnil fiktivní podobu náměstí z roku 1300. Na odlehčenu formu vsadil komiks, který pojednává o tom, jakým způsobem naši předkové ve středověku vyměřili prostor náměstí, a návštěvníci se také dozvědí o krátké epizodě trolejbusové dopravy vedoucí skrze Václavské náměstí.
Významnou část výstavy tvoří plány obnovy náměstí z ateliéru Jakuba Ciglera, které naznačují, jak by mohlo náměstí vypadat v blízké budoucnosti. Návrh z roku 2005, který zvítězil ve veřejné architektonické soutěži, řeší organizaci celého prostoru náměstí, ale také znovuzavedení tramvajové trati. Počítá s rozšířením chodníků na dvojnásobek, s odstraněním asfaltu a kolmých parkovacích stání a s minimalizací parkování obecně. Výrazným prvkem je založení nových platanových stromořadí a vodních prvků.
„Ambicí našeho ateliéru bylo znovu vytvořit reprezentativní veřejný prostor, velkoměstský bulvár. Konkrétní náměty jsme čerpali z historických podob náměstí, ať už jde o dvojitá stromořadí, vodní prvky, nebo kamenné provazce s římskými číslicemi, zapuštěné v dlažbě,“říká architekt Cigler.
Expozice na Václavském náměstí je volně přístupná a bude trvat až do 29. prosince.