Všechny prezidentovy zámky
Jak se vybíral zámek pro prezidenta? Nerozhodoval jen jeho vzhled nebo poloha, ale i množství komárů a stav zvěře v místní oboře.
Prezident jedná v Lánech, politici se sešli v Lánech, prezident odpočívá na lánském zámku. Zámek nedaleko Prahy je neodmyslitelně spojen s úřadováním všech našich prezidentů. Jenže nebyl první ani jediný.
Najít reprezentativní sídlo pro T. G. Masaryka bylo jedním z prvních úkolů nové republiky. Pro prvního prezidenta se hledalo letní sídlo, kde by mohl trávit část roku a v klidu úřadovat. Oficiální sídlo na Pražském hradě nebylo ještě připraveno.
Prvním rekreačním sídlem prezidenta se stal téměř neznámý zámek Hluboš, v brdských lesích nedaleko Příbrami. Masaryk zde s rodinou pobýval v letech 1920 a 1921. Mezitím se hledalo mezi vhodnými zámky. Bylo z čeho vybírat. Díky zákonům, kterým republika konfiskovala majetek Habsburků, a blížící se pozemkové reformě byla nabídka velká.
Na podzim 1919 padla volba na Lány a od knížete Maxe Egona III. Fürstenberga, majitele křivoklátského panství, je stát koupil za 25 milionů korun i s pěti tisíci hektary okolních lesů a polí. Pro prezidenta, milujícího přírodu, byl nejcennější devizou park přímo navazující na zámek a velká obora.
Masaryk přejel do Lán poprvé v létě 1921. Po tříměsíční rekonstrukci byl zámek připraven k nastěhování. Na zámek to bylo z Prahy zhruba hodinu cesty autem. To mu umožnilo zde strávit spoustu času. Po jeho rezignaci se stal zámek jeho oficiální adresou a na zámku v roce 1937 i zemřel.
Lány se však nestaly jediným sídlem, z majetku Habsburků byly vybrány další dva zámky, kde prezident Masaryk příležitostně pobýval. Dlouhodobější pobyt prezidenta na Moravě a na Slovensku byl vyžadován vládou z politických důvodů.
Moravským letním sídlem se stal zámek v Židlochovicích, jižně od Brna. Masaryk zde pobýval šestkrát. Jeho pobyty zde připomíná apartmá č. 19, tvořené ložnicí a salonem, které prezident užíval. Edvard Beneš sem jako prezident nikdy nezavítal a zámek po druhé světové válce přestal být prezidentským sídlem. Dnes patří Lesům ČR. Slouží především pro ubytování hostů v lovecké sezoně nebo pro různá zasedání.
Povinně na Slovensko
Zámek byl zastávkou na cestě na třetí prezidentské sídlo, slovenské Topolčianky nedaleko Nitry. Masaryk zde v létě pravidelně pobýval, přijímal státní návštěvy a z jeho rozhovorů s Karlem Čapkem zde vznikly Hovory s TGM. Zámek se dočkal i velké přestavby podkroví, aby zde mohlo pobývat více zejména slovenských hostů.
Další prezidenti v Topoľčiankách pobývali spíše krátkodobě, až ho nakonec v 50. letech věnovali ROH, pak sloužil k výběrové rekreaci. V současné době byly některé místnosti, jež prezident Masaryk obýval, uvedeny do původního stavu a jsou přístupné veřejnosti.
Situace prezidentských zámků se změnila po druhé světové válce. Edvard Beneš stihl prezidentská sídla objet ještě před válkou, ať už jako ministr zahraničí, nebo prezident, ale dával přednost vlastní vile v Sezimově Ústí. Ale i tak situace vyžadovala, aby prezident zajížděl a pobýval na Moravě a na Slovensku. Došlo však ke změně. Židlochovický zámek se pro pobyt prezidenta příliš neosvědčil. A když na Hrad dorazil dopis od Místního národního výboru v Náměšti nad Oslavou, aby se právě jejich čerstvě zkonfiskovaný zámek stal novým reprezentačním sídlem prezidenta, bylo rozhodnuto. Židlochovice totiž za první republiky neprošly modernizací. Historik Vít Hrbek ve své knize Adaptace zámku Náměšť na prezidentské sídlo uvádí i prozaičtější důvody – v Židlochovicích bylo v létě vlhko a bylo tam moc komárů. Pobyt Rudé armády v roce 1945 navíc zdecimoval místní stavy zvěře tak, že nebylo možné pořádat reprezentativní hony pro prezidentské hosty.
Zámek v Náměšti bylo potřeba pro pobyty prezidenta a jeho hostí upravit. Opravovaly se příjezdové silnice, odstraňovaly se upomínky na bývalé majitele z rodu Haugwitzů, modernizovaly se interiéry. Ale vylepšovala se i bezpečnost nebo poštovní služby. Náměšť si pozornosti spojené s pobyty prezidenta neužívala dlouho. Beneš zde pobýval dvakrát po dvou týdnech a vyjížděl odtud na cesty po moravských městech.
Jeho nástupci už nepřijeli. Zámek dostala nejdříve k dispozici vláda a v roce 1960 byl zpřístupněn veřejnosti.