Prokletí českých lodníků
Stovky lodníků musí platit daně podruhé. Přišly dluhy a exekuce.
Artur Janoušek reportér MF DNES
a Štědrý den převzala Věra Brzáková z Litoměřic oznámení od finančního úřadu, že její manžel – kormidelník plavící se pod nizozemskou vlajkou – má zaplatit daň, kterou už jednou zaplatil.
Stát mu vyměřil půl milionu, dalších 130 tisíc jsou úroky a penále. Brzákovi prodali garáž a zadlužili se. Obrovské vypětí manžel nevydržel.
„Byl zrovna na lodi, dostal infarkt a zemřel. Jsem přesvědčená, že to bylo ze stresu kvůli těm daním. I doktor to říkal. Řešili jsme daně každý den, mysleli na ně každou minutu, pořád,“říká Brzáková.
Její manžel byl jedním ze čtyř set lodníků, kteří až do loňského roku platili daně v Nizozemsku, kde sídlí firma, pro niž pracují. Ostatně, tak jako všichni Češi v cizině.
Až loni v květnu nizozemské úřady v rámci mezinárodní výměny informací upozornily, že podle výjimky z roku 1974 mají lodníci platit daně v Česku, kde žijí. Na to české orgány pozapomněly.
Loni na Vánoce našla Brzáková ve schránce dopis z finančního úřadu, který nečekanou výzvou žádal doplatit daně. „Bylo to překvapení, do té doby jsme žili v domnění, že daně máme platit v Nizozemsku. Když jsme v roce 2013 žádali o hypotéku na stavbu domu a museli jsme doložit bezdlužnost, i úředníci říkali, že daníme správně,“říká Brzáková. Důkaz ale nemá.
„Věřili jsme jim, nenapadlo nás, že bychom jejich názor měli chtít písemně,“dodává.
V polovině ledna podal její manžel daňové přiznání a úřad mu vyměřil částku ke zdanění. „Bylo to 490 tisíc korun za roky 2013, 2014 a 2015,“přibližuje Brzáková.
Finanční úřad nabídl manželům Brzákovým splátkový kalendář. „Splátky byly nevýhodné a my jsme chtěli rychle splatit aspoň za roky 2013 a 2014, abychom zastavili penále. Prodali jsme garáž za 150 tisíc, půjčila jsem si 50 tisíc od sestry, 100 tisíc od bratra a manžel doplatil zbytek,“vypráví Brzáková. Zatímco všichni ostatní Češi pracující v zahraničí
jediní čeští lodníci na nizozemských lodích a člunech mají Jde o výjimku z roku 1974, na kterou
nizozemské úřady. Česká Finanční správa proto vyzvala lodníky, aby
Jde o 408 lidí, po nichž požaduje celkem 78 milionů.
Tím to ale neskončilo. Zatímco Brzáková každou volnou chvíli stála u míchačky na stavbě domu a manžel se k ní přidával pokaždé, když se vracel z lodi, řešili jediné téma – daně a půjčky. A čekali, co ještě přijde. Přišlo to záhy.
Úřad žádal 91 tisíc za úroky z prodlení a pokutu za nepodaná daňová přiznání.
Ministerstvo financí lodníkům nabídlo, že ve zvláštních případech odpustí celé úroky tomu, kdo podal daňové přiznání se zdaněním příjmů do konce října, jiným polovinu. Daňové řízení však muselo začít do konce roku 2016.
To Brzákovi nestihli, neboť oznámení z finančáku dostali až 24. prosince. „Manžel se vrátil z lodi 8. ledna 2017 a k daňovému přiznání je potřeba spousta dokumentů. Připadá mi to jako záměr – poslali nám to schválně pozdě, abychom to nestihli,“míní Brzáková.
Ani to nebyl konec. Poté, co manžel Brzákové 3. srpna na lodi v Antverpách dostal infarkt, přišel další dopis z finančáku s tím, že předchozích 91 tisíc úřad vypočítal špatně a ve skutečnosti chce doplatit ještě dalších 41 tisíc.
„Nevím, z čeho to zaplatím. Splácím hypotéku 24 tisíc korun měsíčně, můj plat v supermarketu je 12 tisíc. Mám dluhy asi za 200 tisíc a stát mi v ničem nepomohl. Jen lodníci, úplně cizí lidé, udělali po manželově smrti sbírku a poslali mi na účet 12 tisíc,“říká žena a otírá si zvlhlé oči.
A aby toho nebylo málo, stát od Brzákových (stejně jako od jiných lodníků) vybral zálohu na daně na letošní rok 76 tisíc korun. „Snad to bude stačit,“doufá žena.
Ministerstvo financí radí, aby lodníci požádali holandské úřady o vrácení daně. To však v mnoha případech nepomůže. „Zjistili jsme, že zaměstnavatel manželovi strhával daně, ale nechával si je, nikam je neposílal,“dodává Brzáková. Na žalobu firmy nemá sílu ani peníze.
Brzáková není sama. Čtyři sta tisíc musel zaplatit Roman Falta.
„Padlo na to všechno, co jsem ušetřil. Jezdím v patnáct let starém autě, do domu jsem nemohl investovat ani korunu, střecha mi padá na hlavu,“líčí.
Rodina Šeneklových z Děčína musela zaplatit dokonce 1,4 milionu korun.
„Šetřili jsme každou korunu na stáří a teď nám to stát všechno vzal,“řekla Věra Šeneklová, povoláním učitelka.
Nízké nizozemské daně
V Nizozemsku platili lodníci nízké daně do 8,5 procenta, teď přicházejí až o 60 procent ze mzdy, protože v Česku se jim daň počítá i z vysokého zdravotního a sociálního pojištění, které hradí v Holandsku.
Když na případ s daněním šífáků upozornila loni MF DNES, pomoc slibovali poslanci i premiér Bohuslav Sobotka.
Ale moc se toho nezměnilo. Nikam nevedla ani trestní oznámení na úřady, které roky nic nenamítaly, přestože věděly, že daní v Nizozemsku.
„Úřednice řekla, že si na nic nepamatuje,“uvedl lodník Josef Myšák, jenž podal trestní oznámení na finanční úřad v Rumburku.
Letos v srpnu rozpočtový výbor Sněmovny požádal ministerstvo financí, aby přepracovalo smlouvu s Nizozemskem, a lodníci mohli platit daně tam, kde pracují. Resort zjišťuje, co by to přineslo. Případná změna však potrvá roky a současnou zoufalou situaci lodníků neřeší.