Z Dillí se stala plynová komora, zoufají si Indové
Toxická metropole: Pobývat teď v Dillí znamená nadýchat se tolika jedů, jako by člověk vykouřil za den 50 cigaret, říkají lékaři.
DILLÍ Na indickou metropoli Dillí padla v posledních dnech smogová duchna. Tak jedovatá, že to nemá obdoby. Hlavní ministr svazového státu nepokrytě říká, že město se stalo plynovou komorou.
Ve středu přesáhla koncentrace škodlivých prachových částic 600 mikrogramů na metr krychlový. Světová zdravotnická organizace (WHO) přitom udává jako mezní bezpečnou hodnotu 25 mikrogramů.
Tyto částice se při dýchání dostávají hluboko do plic a mohou vyvolat infarkt, mrtvici, dýchací potíže a přispět k rakovině plic. Odborníci hovoří o tom, že vystavení tak vysokým koncentracím škodlivin odpovídá vykouření zhruba padesáti cigaret denně. Těžko se divit, že WHO už v roce 2014 označila Dillí za nejznečištěnější město světa.
„Pálí mě oči i v krku. I když si zakrývám obličej rouškou, moc to nepomáhá,“stěžovala si zpravodaji agentury Reuters Naoma Sharmová, která prodává ve stánku přímo v centru Dillí na náměstí Connaught Place.
Zvláště u dětí a starších lidí vyvolává dýchání toxických spadů křeče v krčních svalech a hrudníku, což lékaři popisují jako „příznaky podobné astmatu“. „Moje dvouletá dcera trpí těžkou bronchitidou a pediatr nás vyzval, abychom odjeli z města,“říká Neha Bhasinová, bohatá obchodnice. „Jsem naštvaná a bezmocná. Platíme vysoké daně a děláme vše, co vláda žádá, a na oplátku dostaneme tenhle smog,“tvrdila.
Vláda se moc nesnaží, tvrdí lidé
Obyvatelé „plynové komory“, jichž je i s rozsáhlými předměstími Dillí přes čtyřicet milionů, s krajně nepříjemnou situací nic moc nenadělají. Podle dillíského chirurga Arvinda Kumara mají prakticky jen tři možnosti. „První je přestat dýchat, to je však ryze hypotetická představa,“uvedl v indickém tisku. „Druhá je odejít z Dillí, třeba někam do podhůří Himálaje, kde je zdravěji. I tato možnost je pro drtivou většinu lidí nedosažitelná. Zbývá tedy třetí – udělit si právo dýchat čerstvý vzduch razantními lidovými protesty,“dodal doktor Kumar.
Podle něho přistupuje vláda k omezení znečištění ovzduší liknavě. „Pokud obyvatelé nevyvinou silný kolektivní tlak na své politiky, nic se nezmění,“tvrdí lékař.
Smog v tuto roční dobu trápí Dillí pravidelně. Jak však říkají jeho obyvatelé, rok od roku je to horší. Hlavní příčiny? Emise z automobilů, továrních a elektrárenských komínů na předměstí, prach z mnoha staveb a pálení zbytků zemědělských plodin a odpadků.
Dillíské úřady vyhlásily už ve středu pohotovost, na týden uzavřely školy, dočasně zakázaly vjezd náklaďáků a omezily vjezd osobních aut podle značek. Experti však tvrdí, že to pomůže jen částečně. „Nad námi je takový mrak, že na jeho vyčištění by byl potřeba umělý déšť nebo něco podobného,“soudí Vivek Nangja z plicního oddělení dillíské nemocnice Fortis.
Z dostupných záběrů je patrné, že zemědělci v okolí Dillí začali vypalovat strniště na sklizených polích. Ve státech Paňdžáb a Harijána, které leží v blízkosti metropole, se před zimním setím pravidelně pálí tuny zbytků plodin z minulé úrody. Odborníci hovoří o tom, že právě zde je „zakopaný pes“. Podle úřadů však nelze farmářům, kteří patří k významné části voličů, tuto praxi zakázat, pokud jim nebude k vyčištění polí nabídnuta patřičná technika.
Jak tedy dál? „Lidé si nakonec zvyknou,“říká doktor Kumar. „Přizpůsobí se, ale za vysokou cenu. Každý týden, po který budou vystaveni těmto podmínkám, jim zkrátí život o několik týdnů.“