17. listopad po osmadvaceti letech
17. listopad: ulice Prahy nabídly promenádu politiků a každý bránil demokracii.
Desetitisíce lidí v Praze a stovky v dalších městech si včera připomněly den boje za svobodu a demokracii. K obraně demokracie vybízely v ulicích rozličné tváře – současní politici, kandidáti na prezidenta, youtuber Kovy, ekonom Tomáš Sedláček i bývalý republikánský předseda a poslanec Miroslav Sládek. Zatímco někteří uctili památku Jana Palacha, jiní demonstrovali za pravdivé zprávy, Evropskou unii, nezávislost Katalánska nebo dokonce i za japonskou kulturu.
Pražská Národní třída, kterou jindy projíždějí auta a tramvaje, se proměnila v korzo, kde lidé mohli zapálit svíčku, připomenout si události listopadu 1989 i poslechnout si projev některého z kandidátů na Hrad. Přišli všichni až na Vratislava Kulhánka a Miloše Zemana. Centrem oslav se v podvečer stalo Václavské náměstí.
Je to častý námět filmů a televizních seriálů. Hrdina se po mnoha letech probudí z kómatu a dlouho nechápe, co se to kolem něho děje. Přitom stačilo, aby s průvodcem vyrazil včera do centra Prahy a měl by slušný přehled.
Hned ráno se na Národní třídě u pietního místa, kde policie 17. listopadu 1989 napadla protestující studenty, scházejí vrcholní politici současnosti. Scházeli se tam po revoluci vždycky, ale Andrej Babiš z hnutí ANO nebo Tomio Okamura z SPD to zrovna nebyli. Přihlížející je vítají pískotem, na druhou stranu Petra Dolínka z ČSSD nevítají nijak.
A kde je prezident Miloš Zeman? Oslavám 17. listopadu věnuje podle jeho mluvčího Jiřího Ovčáčka tichou vzpomínku doma, ale protože nechce státního svátku „zneužívat ke kampani“, nepřijde na Národní třídu zapálit ani svíčku.
Tak na místo přichází aspoň bývalý prezident Václav Klaus. A kromě něho postupně i spousta těch, kteří by na Hradě současného prezidenta chtěli vystřídat.
Pozvali je sem pořadatelé ze stánku „Volit je cool“a až na Vratislava Kulhánka, který se omluvil, že nemůže, a Miloše Zemana, který „nedělá kampaň“, přišli všichni.
Kdekdo by chtěl být jako Václav Havel, jehož symbolické srdce vyrostlo na prostoru u Národního divadla, který se od loňského roku jmenuje náměstí Václava Havla.
Skoro každý mluví o tom, že demokracii je třeba bránit, ať už před diktátory, lháři nebo „nahnědlými“, jak o nich mluví šéf zbrojařů Jiří Hynek, za což si vyslouží potlesk tří z asi padesátky posluchačů. A k tomu nezapomene připomenout, že nejlépe demokracii ubráníme tak, že dotyčnému dáme hlas.
Vidět lze i bývalého premiéra Mirka Topolánka, který se po letech chce vrátit do vysoké politiky a lidi varuje, že „znovu vylézají hadi a štíři“. I on mluví o obraně – hodnot první republiky.
Jako v minulosti hrozí střet mezi pravicovými a levicovými extremisty. Vyhrocená situace je hlavně poblíž Hybernské ulice, kde musí skupinku příznivců Dělnické strany sociální spravedlnosti usměrňovat členové antikonfliktního týmu. Jinak však demonstrující za obranu „národních zájmů“Česka budí spíš úsměv. Někdejší republikánský boss, dnes prošedivělý sedmašedesátník Miroslav Sládek řeční na Jungmannově náměstí pro patnáct posluchačů. Chvíli se je sice snaží hecovat: „Máte toho dost? Tak svrhněte tuto vládu, nenechte si to líbit,“provolává. Ale nedlouho nato si posteskne, že „je nás tady pět a půl“, pořád prší a ani ti mladí už nechodí, protože „mají jediný zájem – jak sehnat mariánku“.
Svými poznámkami rozesměje dvojici studentek, která si s postarším politikem vyfotí selfie. Matka s dvěma malými dětmi procházející kolem jen zahlásí: „Děti, takto vypadá blbec. Pojďme.“
Příznivci Bloku proti islamizaci – Obrany domova svolávají zase demonstraci před španělskou ambasádu na podporu nezávislosti Katalánska. Ale po dvaceti minutách jsou pryč. „Bohužel nebo bohudík už to skončilo. Byli tady čtyři lidi,“hlásí policista střežící ambasádu.
Zdaleka největší zájem je tak o Koncert pro budoucnost na Václavském náměstí. Havlův morální apel, že pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí, pořadatelé nechají říct kdekoho – paradoxně až na Michala Horáčka. „Oni si asi myslí, že já hodnoty 17. listopadu neztělesňuju. Nevím, proč bych já, aktivní aktér revoluce a účastník všech jednání, měl být s listopadem spojován méně než ti, kteří tam nebyli,“ postěžuje si nepozvaný prezidentský kandidát.
A pravdou je, že Horáček, který s Michaelem Kocábem pomáhal postavit „most“mezi chartisty a komunisty, byl v listopadu 1989 vidět skutečně víc než třeba youtuber Kovy. Tak vida, i 17. listopad 2017 má svého mučedníka.
Mluví ještě bývalý premiér Petr Pithart nebo ekonom Tomáš Sedláček a v tom davu to má sílu. Ale o půl desáté to skončí a tam, kde byly dnes svíčky a pieta, budou zítra zase jezdit auta. Hrdina může opět usnout, už to vše pochopil.
Mladí už nechodí, protože mají jediný zájem – jak sehnat mariánku.