Miliony lidí, kteří v USA nesmějí střílet, prošly sítem

Bližší pohled na poslední případy hromadných střelců v USA ukazuje, že systém bezpečnostních prověrek majitelů zbraní je děravý a selhává.

Milan Vodička redaktor MF DNES

WASHINGTON Zdá se, že na vině nejsou zbraně, ale systém a jeho úředníci.

Například Kevinu Nealovi koukala jeho diagnóza z očí, přesto měl zbraně.

Je to onen muž, kterého zastřelili, když se v úterý dobýval se zbraněmi do jedné kalifornské základní školy, a cestou zabil pět lidí a zranil několik dětí.

Byl to blázen a zločinec. Trpěl psychickými poruchami, které se stupňovaly, hovořilo se o něm jako o „vykolejeném paranoikovi“. Počátkem roku střílel po svých sousedkách, jednu pobodal a nakonec je zajal. Byl propuštěn na kauci, kterou za něj zaplatila matka, a soud mu zakázal mít zbraň.

Nikdo se už ale nestaral, jestli pušku, s níž na sousedky útočil, odevzdal.

Travis Green střílel také v úterý, tedy před čtyřmi dny. V neprůstřelné vestě a se dvěma poloautomatickými puškami začal ostřelovat supermarket v jednom městečku ve státě New York. Byly to legálně držené zbraně, přestože byl psychicky labilní.

Devin Kelley je člověk, který před dvanácti dny postřílel v texaském kostele šestadvacet lidí. Legálně drženou zbraní, přestože ji podle zákona nesměl mít.

Byl zločinec odsouzený armádou za napadení manželky a rozbití lebky jejímu dítěti, kromě toho chtěl zřejmě zabít svého nadřízeného, kvůli čemuž propašoval na základnu zbraň. Taky byl psychicky vyšinutý.

Když ho armáda propustila, klidně si mohl pořídit zbraně, jimiž postřílel věřící v kostele. Důvod: ozbrojené síly se neobtěžovaly sdělit státu, že má těžký škraloup, s nímž by zbraň nesměl mít. Ale Kelley byl při pohledu do databáze čistý, tak ji měl a použil.

A asi nejznámější příklad z poslední doby: Dylann Roof postřílel v kostele v jihokarolínském Charlestonu devět černochů, protože chtěl „vyvolat rasovou válku“. Speciálně si na to koupil zbraň, již podle zákona nesměl mít. Měl záznam, protože byl několikrát zatčen, kromě jiného kvůli drogám.

Když si šel kupovat zbraň a prodavač se dotázal FBI, ta reagovala špatně. Nejdřív pozastavila prodej o tři dny kvůli dalšímu zkoumání, ale pak už se neozvala, přestože měla nákup zakázat.

Je to jen pár příkladů z poslední doby. Ukazují, že síto, jež má zabránit tomu, aby se zbraně dostaly do nepovolaných rukou, má díry.

Systém bezpečnostních prověrek – rozhodně ne ve všech státech si mohou Američané koupit zbraň beze všeho jako housku – nefunguje často až šokujícím způsobem.

Vyšlo najevo, že FBI v seznamech nemá miliony záznamů o kriminálnících, duševně nemocných lidech a dalších okolnostech, jež by měly zabránit nebezpečným osobám v koupi zbraně.

Sedm milionů schází

List Washington Post citoval zprávu nevládní organizace jménem Národní společenství pro správné informace a statistiky, která ve studii z roku 2013 uvedla, že schází asi sedm milionů záznamů.

Zpráva rovněž uvádí, že v databázích není zanesena „přinejmenším čtvrtina zločinů“. Protože většina amerických kriminálníků jsou recidivisté s více záznamy, snižuje to sice pravděpodobnost, že by úplně unikli pod radarem, přesto jde o hrozivé číslo.

Problém je, že reálné údaje nelze dát dohromady: nikdo neví, kde a co opravdu schází. Americká vláda se sice už pokusila zjistit, kolik lidí z databází uniklo, ale po čtyřech letech toho musela nechat, protože to bylo velmi drahé.

Potíž je v tom, že do seznamů FBI by měla padat jména z příliš mnoha institucí z příliš mnoha států s rozdílnými zákony, takže nelze ani zkontrolovat, kdo systém ignoruje.

Tady je příklad: statistika říká, že 54 procent všech masových střeleb nějak souvisí s domácím násilím. Řada států však informuje o svých případech domácího násilí omezeně nebo nahodile. Loni jich bylo 153 000, ještě před devíti lety jen 46 000, což znamená, že přišel jen zlomek. Skutečná čísla jsou nicméně podstatně vyšší.

Tradičně jsou potíže s Pentagonem, kvůli mnoha vzájemně se křížícím předpisům, jež vojáci mají.

Na druhé straně je faktem, že v letech 1998 až 2014 bezpečnostní kontroly FBI zabránily víc než milionu nebezpečných lidí koupit si zbraň, když si pro ni přišli. Otázkou je, kolik bylo těch, kteří proklouzli.