Ženy v politice? Ve vedení je Rwanda

Zajímavý pohled na problematiku rovnosti pohlaví poskytuje nejnovější žebříček postavení žen v politice jednotlivých států, který zveřejnila Mezinárodní parlamentní unie. V čele zemí, kde jsou ženy zastoupeny nejvíce, není nouze o překvapení.

V elký rozruch vzbudil letos v únoru snímek, který na sociálních sítích zveřejnila švédská vicepremiérka Isabella Lövinová. Byla na něm v okamžiku, kdy podepisovala zákon o opatřeních v boji s klimatickými změnami. Za ní stálo sedm dalších žen, které jsou ve švédské vládě.

„Jsme feministickou vládou“

Rozruch kolem fotky byl velký hlavně proto, že šlo o zjevnou reakci na jiný snímek, zveřejněný těsně předtím: byl na něm americký prezident Donald Trump při podpisu nařízení o zrušení státní podpory interrupcím. Za ním totiž stál stejný počet mužů.

„Jsme feministickou vládou, což je na této fotce vidět,“komentovala mimo jiné svůj snímek Lövinová. Obě fotografie pak následně vyvolaly někdy vášnivou diskusi o tom, jak velké je a jak velké by mělo být zastoupení žen v politice, i o tom, zda se ženy opravdu hodí na všechny funkce – například do čela ministerstva obrany.

V každém případě nebylo překvapivé, že snímek s osmi ženami ve vysoké politice vznikl právě ve Švédsku. Pokud byste předem odhadovali, že v severských zemích, proslulých snahou o genderovou vyváženost, bude žen ve vysoké politice hodně, měli byste z velké části pravdu. Ukazuje to i přehled Mezinárodní parlamentní unie – je přitom třeba podotknout, že do něj jsou zahrnuty jen vrcholné političky na národní úrovni a nejsou v něm ženy působící v nadnárodních institucích, jako je například Evropský parlament.

Skandinávii včetně Dánska ve svém globálním pohledu Mezinárodní parlamentní unie zvlášť vyčlenila ze zbytku Evropy – příliš by totiž zkreslovala průměr ostatních zemí.

Takže zatímco v parlamentech severských zemí je zastoupení žen v průměru přes 40 procent, ve zbytku Evropy to je zhruba 25 procent. Takový je tedy průměr – přesto však skandinávské země nefigurují na nejvyšších místech žebříčků podle zemí.

Co se týče podílu žen mezi poslanci (všechna data se vztahují k 1. lednu

2017), umístila se na prvním místě Rwanda, země, kterou má většina lidí spojenu maximálně s genocidou v 90. letech minulého století. Tam je v parlamentu 61 procent žen. Na druhé příčce se ocitla Bolívie, na třetím komunistická Kuba – až na „bramborovém“místě je první skandinávská země, Island. Švédsko skončilo šesté a Finsko deváté.

V celosvětovém součtu činí podíl žen v národních parlamentech 23,3 procenta.

Kolik jich skutečně vládne

Úplně do čela se skandinávské země neprobily ani v porovnání zemí podle toho, kolik žen mají na ministerských pozicích. Zde se o první tři místa dělí Bulharsko,

Francie a Nikaragua, čest skandinávských zemí zachraňuje na 4. místě Švédsko.

A do třetice bez prvenství – do výčtu zemí, kde byly ženy na přelomu loňského a letošního roku buď hlavou státu, či předsedkyní vlády (v některých prezidentských republikách jsou tyto funkce spojené), se ze skandinávských zemí dostalo

jen Norsko (díky své premiérce Erně Solbergové).

Není překvapivé, že v počtu žen v nejvyšších státních funkcích dominuje Evropa, kde je rovnoprávnost pohlaví prosazována stále silněji. Překvapení se odehrávají na jiných kontinentech. Například – kdo by si ještě nedávno troufl tipnout, že Nepál bude mít prezidentku?