Německý rébus: jak předejít novým volbám
Nové volby jsou až poslední možnost, zní z parlamentu i od prezidenta Steinmeiera.
Jana Šafaříková redaktorka MF DNES
Po nevydařených jednáních o nové vládní koalici se Německo ocitá v politickém bezčasí.
Čtyři týdny po zahájení rozhovorů, které kancléřka a předsedkyně konzervativní unie CDU/CSU Angela Merkelová vedla se zástupci Zelených a svobodných demokratů (FDP) a jež v neděli před půlnocí skončily odstoupením FDP, se zdá vypsání nových voleb jako ta nejpravděpodobnější varianta dalšího vývoje.
A to přesto, že většina parlamentních stran si je nepřeje. Zřejmě by totiž posílily zejména krajně pravicovou Alternativu pro Německo (AfD) a sestavit novou vládu by pak mohlo být ještě obtížnější než dosud.
Navíc je podle posledních průzkumů veřejného mínění možné i to, že by se výsledky nových voleb nijak výrazně nelišily od těch zářijových. Podle údajů televizní stanice RTL by na nich z klasických parlamentních stran vydělali především Zelení. Naopak socialisté (SPD) by skončili s ještě horším výsledkem než v září, který by se mohl pohybovat jen kolem 18 procent.
Opakované volby by nicméně byly až posledním krokem, pokud by selhaly ostatní možnosti, jak vytvořit vládu, ať už prostřednictvím obnovení rozhovorů s FDP, nové nabídky velké koalice se socialisty, nebo vytvořením menšinové vlády Angely Merkelové.
Ve snaze využít všechny dostupné možnosti se spolkový prezident Frank-Walter Steinmeier včera sešel se zástupci Zelených Cemem Özdemirem a Simone Peterovou, v plánu má také schůzku s předsedou FDP Christianem Lindnerem.
Ve čtvrtek se pak Steinmeier setká s předsedou sociálních demokratů (SPD) Martinem Schulzem. Lze předpokládat, že jej bude chtít přesvědčit k novému zvážení velké koalice s CDU/CSU. Tuto možnost ale socialisté už dva měsíce odmítají. Poprvé svůj záměr odejít do opozice oznámili hned po vyhlášení výsledků parlamentních voleb, naposledy začátkem týdne po krachu sondovacích rozhovorů. Na výsledku tohoto setkání pak bude také záviset, zda se Merkelová na socialisty s nabídkou spolupráce znovu obrátí.
Také podle předsedy Spolkového sněmu a člena CDU Wolfganga Schäubleho by se strany měly v zájmu vytvoření nové vlády snažit „najít kompromisy i ve vlastních volebních programech“, což podle něj neznamená „žádný pád ani projev slabosti“.
Opakované volby by také podle Schäubleho a Steinmeiera byly až zcela poslední možností. Ovšem ne tak pro Merkelovou, pro niž by byly stále přijatelnější než případná menšinová vláda. Německo podle ní potřebuje především stabilitu, která by touto cestou nemohla být zaručena.
Ačkoli zatím není zřejmé, zda k novým volbám nakonec dojde, začalo v německých médiích jako možný termín kolovat datum koncem dubna příštího roku.
Merkelová je v takovém případě připravena vést do nich křesťanské demokraty znovu. O tom, že by na funkci předsedkyně strany rezignovala, prý neuvažuje. „Kandidovala jsem na čtyři roky, tak by nyní bylo podivné, kdybych dva měsíce po volbách odstoupila,“řekla. Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii dnes vynese svůj poslední rozsudek, který bude rovněž vyvrcholením mnohaleté práce tohoto justičního orgánu OSN. Všeobecně se očekává, že bývalého vrchního velitele bosenskosrbské armády Ratka Mladiče za zločiny spáchané jeho silami během bosenské války v letech 1992 až 1995, včetně genocidy v souvislosti se srebrenickým masakrem, soud potrestá doživotním vězením. Tak to také žádají příbuzní tisíců obětí. (ČTK)