Dopravní podnik zadal studie na prodloužení metra
Dopravní podnik zadal vypracování studie prodloužení metra A z Motola na Letiště Václava Havla. Studie má do konce roku stanovit případnou cenu a délku výstavby. Podnik prověří i prodloužení trasy C z Letňan do Čakovic. Záměry by se musely zanést do Strategického a Metropolitního plánu a rovněž do Zásad územního rozvoje a Projektu udržitelné mobility. (ČTK)
Zatímco v krčském Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) se radují z rekordních 27 636 dárců krvetvorných buněk, u ostatních pražských zdravotnických zařízení už čísla nejsou tak optimistická. „Obecně platí, že je dárců nedostatek. To se týká především dárcovství orgánů nebo dárců kostní dřeně,“říká mluvčí IKEM Šárka Nevoralová.
Kromě toho, že je dárcovství anonymní s výjimkou účelově darovaných orgánů mezi příbuznými, tak je také ze zákona bezplatné. To ale zdravotnickým zařízením nepomáhá, zejména u krevní plazmy či pohlavních buněk se proto nabízí finanční kompenzace. „Dárci mají právo na náhradu účelně, hospodárně a prokazatelně vynaložených výdajů spojených s darováním,“vysvětluje právník Ondřej Dostál.
Prvenství rudé tekutiny
Nejčastěji darovanou a nejvíce využívanou věcí je krev. „Za týden na jednotlivá oddělení vydáme přes 400 přípravků vyrobených z krve,“přibližuje potřebnost tekutiny mluvčí Všeobecné fakultní nemocnice Filip Brož.
Podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistik ČR počet dárců v Praze posledních sedm let kolísá mezi 25 a 26 tisíci, což patří k nejvyšším číslům v Česku, navíc oproti většině krajů zde lékaři získávají až 16 procent krve od prvodárců. V Praze tak víceméně zvládají nahrazovat přirozený výpadek dárců daný věkovou hranicí 65 let.
Kromě většiny pražských nemocnic lze darovat krev či její složky i v soukromých zařízeních. Ačkoliv odebraná tekutina se dá následně rozdělit na složky, v Praze existuje několik soukromých zařízení zejména na odběr krevní plazmy. Dárce po nutných vyšetřeních a odběru odchází s penězi v kapse.
Tak jednoduché už to není v případě darování krvetvorných buněk. Nejznámější je asi transplantace kostní dřeně, jejíž hodinový odběr z pánevní kosti připomíná malou operaci. „Příprava a samotný odběr vyžadují celkem tři dny hospitalizace,“ říká Gabriela Hošková z Českého registru dárců krvetvorných buněk Praha.
I přesto se IKEM daří navyšovat počty dárců. „Obecně je však problém s finanční stránkou věci. Vstupní vyšetření dárců totiž není hrazeno ani ze státního rozpočtu, ale ani z veřejného zdravotního pojištění,“uvedla vedoucí registru Marie Kuříková. Bez financování z nezávislých zdrojů by se program s takovým úspěchem nesetkal.
Výrazný nárůst ale přinesla zvýšená