Už zítra v časopise Rodina DNES
Vmžiku zlepší zrak a vyhladí vrásky Pohádkově bohatý Katar se s chutí vrhá do fotbalového dobrodružství. Jenže rozporuplnost
aky si do detailu vybavíte, kde a s kým jste 22. února 1998 ráno sledovali hokejové finále z Nagana?
Češi mají nádherný společný prožitek, který by v dalekém Kataru nejspíš ani nepochopili. I když – podržte se! – hokejová liga se v horké zemi taky hraje.
Katařanům se ovšem do paměti vryl úplně jiný okamžik: 2. prosince 2010 se dozvěděli, že za dalších dvanáct let budou pořádat mistrovství světa ve fotbale.
Celý národ vyšel do ulic. Lépe řečeno vyjel, protože místní vyskakují z luxusních aut zřídkakdy. Raději si desetkrát zatroubí, aby jim poslíčci přinesli chleba, zmrzlinu, tradiční oblek z bílé bavlny dišdaš nebo natankovali plnou nádrž.
Tehdy v prosinci se slavilo omračujícím ohňostrojem a na druhý den emír vyhlásil neoficiální státní svátek. Načančanou metropolí Dauhá se nedalo projet, lidé si nechali posprejovat kapoty číslicí 2022, na střechách šermovali nabroušenými šavlemi a mezi palmami do omrzení mávali kaštanově hnědou vlajkou s devíti trny zabodnutými do bílého pole.
Katar měl pré. A má ho stále.
Bude to krásný turnaj, pokud...
Katar, emirát z Perského zálivu, si totiž nejen podle britského listu Daily Telegraph pořadatelství koupil. Nebo minimálně pokusil se koupit. Podle policejního vyšetřování dnes již bývalý německý fotbalový předseda Theo Zwanziger.
Ano, není to příliš pochopitelné. Katar na velkém mistrovství nikdy nehrál, nemá prakticky žádnou fotbalovou historii a v aktuálním žebříčku reprezentací se krčí v podpalubí kolem stého místa. Jenže zároveň mu ze země stříká ropa a cestou do pouště sledujete zpoza ostnatých drátů, jak vrtné soupravy těží zemní plyn. Na první pohled se zdá, že zásoby jsou nekonečné. I proto má průměrná domácnost katarských občanů v bance přes milion dolarů úspor. Anebo spíš víc.
V nejbohatší zemi planety sice žije 2,6 milionu lidí, jen jednou desetinou z nich jsou však Katařané, kteří tvoří nejvyšší procento dolarových milionářů na světě.
Poznáte je snadno. Mají všechno i daleko víc. Nestačí jim nejnovější telefon, chtějí ho se speciálním číslem, za které jsou ochotni zaplatit majlant. Milují velbloudí závody, pro své sokoly nechali v centru Dauhá postavit špitál, kupují si drahé parkurové koně a ještě dražší auta, která každou chvíli túrují na křižovatkách. Švitoří mezi sebou před umělým ostrovem Perla, děti pobíhají od výkladu Ferrari přes ulici k obchodu Rolls-Royce.
Z každého rohu na vás hledí portrét Tamíma ibn Hamada Al Sáního, což je ztepilý emír, vládce země a sportovní fanatik. Je to on, kdo se jako symbol malé země postavil blokádě okolních zemí, které Katar viní z podpory teroristických skupin.
... o něj nakonec nepřijde
Mimochodem, právě embargo od Saúdské Arábie a dalších sousedů je problém, který může mít fatální následky. Stále existuje velmi reálný scénář, podle kterého by Katar mohl o šampionát přijít. Jestliže by blokáda pokračovala, může napětí eskalovat. A pokud by se paralelně podařilo vyšetřit, jestli si Katar ke zvolení nepomohl úplatky, mohla by to být časovaná bomba. Však se Spojené státy nebo Anglie nenápadně chystají, že by šampionát narychlo zorganizovaly.
Ale nechme ty nepříjemné vize stranou, protože Katar je pořadatel – a snaží se.
Před pár dny se v Dauhá představila česká reprezentace a vyhrála mezinárodní turnaj, který se odehrával na velmi příjemném stadionku Abdulláh ibn Chalífa. Kapacita? Dvanáct tisíc lidí. Akustika? Dokonalá. Zázemí pro diváky? Bezvadné včetně toalet na fotobuňku s bidetovou sprškou.
Jenže na zápas domácích byla aréna víceméně prázdná. Někdejší země rybářů a lovců perel ukázala svou pravou tvář.
Fotbal je pro Katařany vášeň, ale...
„Nepotkal jsem tu člověka, který by neznal Petra Čecha nebo Pavla Nedvěda. Katarské dámy si u mě v práci nenuceně vyprávějí, kdo skóroval o víkendu ve španělské lize za Osasunu. Já pomalu ani nevím, co to Osasuna je,” líčí marketingový expert Martin Jaroš o zkušenostech z telefonní společnosti Ooredoo.
Co byste tedy o šampionátu v Perském zálivu měli vědět vy?
V zemi je prakticky nulová kriminalita, což jeden ze znalců místního poměrů glosuje: „Poslední dva roky jsme ani jednou nezamkli dům, fakt nekecám. Kdybyste ode mne chtěli, abych našel klíče, budu bez šance.“
Pokračování na protější straně
Nepochopil jsem, proč Katar dostal právo pořádat šampionát. Je to jeden z největších omylů.