Ve výsledcích a telegraficky

Za pět let vypukne v Kataru mistrovství světa ve fotbale. Ropný emirát slibuje pohádkový servis.

Hierarchie je v Kataru jasně daná. Nejvýš stojí místní honorace čili všichni Katařané. Následují manažeři z USA a západní Evropy. Většina lidí patří do spodní části. Filipínci, Súdánci, Indové, Srílančané, Nepálci, Bangladéšané. V tom případě můžete žít v Kataru klidně po generace, ale bez nároku na občanství. Dělníci, hospodyňky, kuchaři, číšníci, kadeřnice, instalatéři a zhruba 250 dalších profesí dokonce nemají šanci získat řidičák. Emír se totiž před lety rozhodl, že už ho nebaví věčné stížnosti krajanů na dopravní zácpy, proto vymyslel fígl, jak silnicím ulevit.

Jenže přesně to jsou kroky, kterých si všímají nejen v Amnesty International. Z pohledu lidských práv Katar čistý není, což se projevuje především chováním k dělníkům, kteří aktuálně tvoří téměř 90 procent obyvatel. Před měsícem vyšel ve vlivném anglickém listu The Independent článek s výmluvným titulkem: „Dělníci v Kataru nejsou dělníci, ale otroci. A nestavějí stadiony, nýbrž mauzolea.“

Abyste si udělali obrázek, staví se všude a pořád. Z naplánovaných osmi stadionů zatím stojí jediný, zato pod Dauhá jsou vykopané tunely pro metro, které se za městem zvedne na povrch a pofrčí jako nadzemka do sousedního města Al Wakra. Na sever od metropole roste úplně nové město Lusail, přestavují se mrakodrapy, k nebi se tyčí další a další novostavby. K tomu dělníky potřebujete. Statisíce dělníků.

Pracuje se od šesti ráno do noci, obvykle dvanáct hodin denně, šest dní v týdnu. Zhruba za 200 dolarů měsíčně. Výjimkou jsou pouze dny, kdy se teplota vyhoupne nad padesátku. A v létě bývá přes poledne povinná siesta.

A teď k problému: jakmile dělníci dorazí, musí odevzdat pas, takže přestávají být svými pány. Domů odletět nemůžou, musí pracovat.

Pouštní Švýcarsko

O Kataru se traduje, že je Švýcarskem regionu. Ukázněný, pohostinný a perfektně čistý. Pro důležité hosty připravuje nebeský servis. A buďte se jisti, že fotbalové mistrovství je zrovna tou příležitostí, jak důležité hosty přivítat. Bez ohledu na to, že šampionát se ještě nikdy nekonal v tak malé zemi.

Zatím se Katar na sportovní svátek svědomitě připravuje. Pro začátek nechal kolem nových dálnic postavit cyklostezky, aby svým lidem ukázal, že sportovat by se mělo. Jenže cesty jsou bez živáčka...

V Aspire Academy se vychovávají vyvolení mladí sportovci, aby byli časem nejlepší na světě, emír mocně touží po závodech formule 1, do pařížského fotbalového klubu koupil Brazilce Neymara a chce bezpodmínečně vyhrát Ligy mistrů. Doma se Katařané za pochodu učí pořádat velké akce. Mistrovství světa v plavání se povedlo, halová atletika taky, předloni házená jakbysmet. V lednu se každoročně koná nabitý tenisový turnaj s Federerem a Berdychem, v roce 2019 vypukne otevřená atletika...

Je to tak, magické číslo 2022, se blíží.