Ovečky, přispějte. Restituce nestačí

Církve varují věřící, že za třináct let státní příspěvky vyschnou

Církve se z finančních restitucí od státu snaží naspořit na své budoucí fungování. Nadále ale počítají s tím, že peníze budou dostávat i od věřících.

Katolická církev loni hospodařila s výnosem 112 milionů korun po zdanění, z toho zhruba 60 milionů vydělal Katolický fond. Další část peněz je zisk z lesnické, zemědělské činnosti a z dalšího podnikání církve, uvedli včera zástupci České biskupské konference, řídícího orgánu římskokatolické církve.

Katolický fond se skládá ze dvou podfondů, jež spravují ČSOB a Česká spořitelna. Aktuálně je v něm uložena více než miliarda korun. I při nízkých úrokových sazbách dosáhly podfondy výnosu 6,8 a čtyři procenta. K fondům se mohou se svými náhradami od státu připojit i katolické mužské a ženské řády, kterých v Česku působí několik desítek. Ty hospodaří odděleně od osmi katolických diecézí, zastřešených biskupskou konferencí.

Katolíci navíc letos založili nemovitostní fond. „Je pravda, že ceny nemovitostí jsou teď vysoko, ale výkyvy pro nás nehrají takovou roli. Investujeme s výhledem na příštích 300, 400 let. Chceme být připraveni,“říká Karel Matyska, ekonomický poradce biskupské konference.

Církev investuje, aby za třináct let, až vyschnou státní příspěvky na její činnost, měla z čeho žít. Peníze, které nespoří ve fondech, investuje do památek, školství či církevní turistiky. Obvykle jdou peníze na provoz a do platů zaměstnanců – včetně charit a církevních škol pro organizaci pracuje téměř 15 tisíc lidí, přičemž průměrný plat vysokoškolsky vzdělaného duchovního je 19 281 korun.

Římskokatolická církev je největší křesťanská církev u nás a je také největším příjemcem takzvaných finančních restitucí. Jde o náhradu za nemovitosti, které nemohly být vráceny. A to proto, že buď neexistují, nebo je má soukromý vlastník. Celkem má v rámci restitucí dostat od státu 47,2 miliardy korun (navýšených o budoucí inflaci) a k tomu jí je postupně vydáván movitý a nemovitý majetek.

Do fondů investuje také Českobratrská církev evangelická, jejíž náhrady jsou třetí nejvyšší. Většinu peněz ukládá do dvou investičních fondů, které spravují Wood & Company a Conseq Invest, a do vlastního realitního fondu, který řídí církví jmenované představenstvo. Na začátku roku 2017 měla investováno 370 milionů korun.

Církve kromě investičních a podnikatelských aktivit spoléhají na příspěvky svých členů. Na darech a sbírkách od římských katolíků vybrala jejich církev více než 800 milionů korun. „Tento zdroj roste. Doufáme, že kostelní sbírky a dary budou další zdroj financování církve do budoucna,“říká Matyska.

Na své ovečky apelují i evangelíci. „Pokud si nezvykneme pravidelně přispívat na provoz své farnosti, můžeme ztratit svého duchovního,“uvádí se v informačním letáku Českobratrské církve evangelické. Členům církve doporučuje přispívat nejméně jedno až dvě procenta čistých příjmů.

Spory o majetek

V rámci restitucí si církve zažádaly o tisíce položek nemovitého a movitého majetku. Část jim stát vrátil, některé ale nechce vydat. Církve proto na stát, obce a kraje podaly téměř 1 500 žalob. Jde v nich o desetitisíce hektarů lesů, polí, o desítky obytných domů, ale i o některé hrady a zámky. Ve sporech zatím vítězí stát, nicméně soudy to zaměstná ještě na mnoho let.

Velký majetek, který je církvím postupně vracen, leží v žaludku některým politikům, a tak opakovaně navrhují (aktuálně komunisté, hnutí ANO a SPD) finanční restituce zdanit. Církve nechtějí o změnách restitučních dohod ani slyšet.

„Se zástupci ANO a ČSSD jsme v minulosti vedli dialog a ukázalo se, že majetkové narovnání je pro stát výhodné. Vše již bylo řečeno a vyargumentováno,“uvedl Stanislav Přibyl, generální sekretář biskupské konference.