20 let od „atentátu“na Klause
Sarajevský atentát odstartoval největší politickou krizi v Česku. 28. listopadu to bude přesně 20 let.
Ve čtvrtém patře domu v poklidné ulici na pražských Vinohradech má kancelář Jan Ruml. Na stole nechybí popelník, na zdi rodinné fotografie. „Už je to dvacet let, samotného mě překvapilo, že už je to tak dlouho, když se začali ozývat novináři a ptát se na sarajevský atentát,“říká dnes tehdejší ministr vnitra Ruml k výročí známé výzvy k odstoupení Václava Klause.
Kancelář mu zůstala z doby, kdy šéfoval bezpečnostní firmě Sherlog. Z politiky Ruml odešel před více než dvanácti lety, když mu skončil senátorský mandát. Vedle advokacie také řídí ekologické centrum se zaměřením na Brdy a na středních školách pořádá besedy o demokracii.
Podobně je na tom i druhý z hlavních „pučistů“Ivan Filip, tehdy korunní princ ODS a ministr financí, dnes podnikatel.
Za dvacet let se kromě trochy šedin prakticky nezměnil. Jeho životopis z poslední dekády a půl je ještě pestřejší než ten Rumlův. Byl viceprezidentem Evropské investiční banky, Castrovým vězněm na Kubě a jeho podnikatelské vzlety a pády plnily stánky novin. Koupil a zrekonstruoval středočeský zámek Trnová.
Nešťastné Sarajevo
Oba byli hlavními hybateli událostí z podzimu 1997. V souvislosti s finančními skandály ODS tehdy odstoupil ministr zahraničních věcí Josef Zieleniec a místopředsedové strany Ruml s Pilipem vyzvali tehdejšího předsedu vlády a ODS Václava Klause k demisi.
„Dlouho jsem varoval před přijímáním peněz od státních či polostátních podniků, pak to vzalo spád, když se objevili falešní sponzoři Bács a Sinha, pak se začalo mluvit o kontu v zahraničí. Rok jsem o tom mluvil, nikdo mě neslyšel,“popisuje Ruml.
„Tehdy mi volali lidé z regionů, abych něco udělal, nebo že ta strana zajde. Volal mi i Havel, kterému jsem ale vysvětloval, aby to nechal na nás,“dodává Ruml.
„Jakkoliv to bylo později převyprávěno a zakryto nálepkou sarajevský atentát, tak nám šlo o to, dostat ODS z okraje propasti, kde tehdy byla,“míní Pilip. „Propojení s byznysem v politice je, nemyslím si, že děti nosí čáp, objevují se situace, které jsou na hraně, ale nelze se pohybovat za ní,“vysvětluje Pilip.
To, že byl v době vyhlášení výzvy Václav Klaus na summitu středoevropských zemí ve válkou zničeném Sarajevu, byla podle Pilipa nešťastná shoda okolností. „Něco se udělat muselo, lidovci hrozili vystoupením z vlády, což nakonec udělali. Bylo nutné jednat rychle, hrozilo zveřejnění dalších informací o ODS v mediích,“vzpomíná.
Krizi ve straně měl vyřešit sněm v Poděbradech, ale Jan Ruml prohrál v předsednických volbách s Václavem Klausem a strana se následně rozštěpila. „ODS se bez jakékoliv reflexe vracela do starých kolejí,“popisuje okolnosti vzniku Unie svobody Ruml. Zdůrazňuje, že se snažili dělat politiku jinak. „Snažili jsme se být novou politickou stranu, diskutovali jsme s lidmi, bylo to hodně tvořivé a zábavné,“dodává.
Nečas a Topolánek
Pilipovi se vybavují i jiné chvíle. „Vzpomínám si na dva lidi, kteří se mnou diskutovali, jestli se mají připojit k vystoupení proti Klausovi. Byl to Petr Nečas a Mirek Topolánek,“vzpomíná.
V předčasných volbách v roce 1998 vyhrála ČSSD Miloše Zemana s 32,3 procenta. Klausova ODS získala 27,7 procenta, Unie jen 8,6 procenta.
Zemanova nabídka
Zeman se s Klausem dohodl na opoziční smlouvě. „Zeman se vrátil z Bamberka a Klause trápilo pátrání po jeho vile ve Švýcarsku, tak se dohodli, že ty malé, co je kopou do kotníků, vynechají,“popisuje Ruml. „To je doba, kdy začala korupce ve velkém,“říká Ruml.
„Zeman nám a lidovcům nabízel koalici, Josefu Luxovi, že bude předsedou vlády a on bude předsedou Sněmovny. Tak si říkám, že kdyby to bylo možné vrátit, že bych nabídku asi přijal. Situace byla jiná, Klaus by nebyl prezidentem. Ale tehdy jsem Zemanovi nevěřil, že není dohodnutý s Klausem,“bilancuje Ruml.
Někteří aktéři tehdejších událostí se dnes k „Sarajevu“vracejí neradi. „Nezlobte se, já se k politickým otázkám nevyjadřuju,“říká tehdejší místopředseda ODS Miroslav Macek. „Pan prezident je na cestách, byl ve Washingtonu a pak v Kazachstánu,“omlouvá Klause mluvčí jeho institutu Petr Macinka.
Jaké jsou vztahy mezi pučisty a Klausem dnes? „Potkávali jsme se v době opoziční smlouvy, ale okolnosti Sarajeva jsme nerozebírali. Dnes se už nevídáme,“říká Ruml.
Pilip se s Klausem občas potkává v zimě v krkonošské Peci pod Sněžkou na lyžích. „Nemám s ním jako s osobou, na rozdíl od jeho názorů, žádný problém,“potvrzuje Pilip.
Někdejší senátor Jan Ruml nyní po letech mimo politiku zvažuje nabídku opět kandidovat příští rok v jednom z pražských senátních obvodů.
Pilipovi politika nechybí. Jako nestraník spolupracuje s lidovci, je jedním ze stranických expertů. O ničem jiném neuvažuje.