Z příběhů kolemjdoucích složil celou knihu
Původně východoevropská stanice Fishing & Hunting pronikla jako první ze specializovaných televizí na západní trh. Lovci a rybáři najdou její vysílání v angličtině nejprve v zemích Beneluxu, další krok povede na německy mluvící trhy. Z Maďarska přes Česko se tak kanál za devět let dostal do 15 milionů domácností Evropy.—
Mirka Spáčilová
Nedělní pražský koncert Marilyna Mansona měl k dokonalosti hodně daleko. Rockový provokatér začal pozdě a nenabídl žádnou dechberoucí show. Časy, kdy Manson způsoboval šok, jsou už nejspíš tytam. Hlášky a výzvy publiku, aby začalo „sát Boží péro“, místo kontroverze vyvolají spíš trapnost.
Totéž lze předpokládat o britské zvědavosti na snímek Nejtemnější hodina, který natočil Joe Wright s Garym Oldmanem v roli Winstona Churchilla. Opět jde o příběh založený na realitě, na prvních týdnech politika ve funkci premiéra na začátku druhé světové války.
Churchill byl jmenován do funkce 10. května 1940. Rýsuje se hrozba nacistické invaze na ostrovy, tři sta tisíc britských vojáků zůstává
Tomáš Šťástka redaktor MF DNES
Mohl bych vás vyfotit? Pokud vás někde v Praze touto větou osloví Tomáš Princ, můžete se stát dalším dílem skládačky nazvané Humans of Prague. Fotografii osloveného kolemjdoucího s vybraným úsekem rozhovoru totiž už několik let uveřejňuje na fotoblogu a stejnojmenné facebookové stránce sledované více než 112 tisíci fanoušky.
Staří, mladí, děti, lidé popisující pohnuté životní osudy či boje s psychickými problémy, ale i veselá motta či názory plné naděje. Z dosud nasbíraných téměř čtrnácti set příspěvků tak vytvořil pestrou mozaiku vypovídající o každodennosti pražských ulic. Z toho 235 portrétů nyní vybral do knihy, kterou vydalo v pasti Dunkerku, proti Churchillovi chystá spiknutí jeho vlastní strana a král Jiří VI. o něm pochybuje. Premiér musí volit, zda s Hitlerem vyjednat mír, nebo pokračovat v boji navzdory hlasům odpůrců od Halifaxe po Chamberlaina.
„Jeho slova zažehla odvahu v jeho krajanech,“řekl prezident John F. Kennedy o Churchillových projevech, z nichž vycházel i scenárista Anthony McCarten. Tři proslovy, které zazněly mezi květnem a červnem 1940, se staly vodítkem rovněž pro Oldmanovu přípravu.
„Churchill mě vždy fascinoval, opravdu byl naším největším státníkem. Přesto nepatřil k těm, které bych chtěl hrát. Dokonce už mi jeho roli kdysi nabídli, ale já ten nápad odmítl,“přiznal se herec. S úsměvem dodal, že „překážkou nebyla psychologická ani intelektuální, nakladatelství Labyrint. „Klíč jsem hledal docela dlouho, na blogu totiž příběhy zveřejňuji čistě nahodile, jak lidi potkávám. Našel jsem nakonec dvě linie. Jedna je historická, kdy se jádro vyprávění odehrává v konkrétní době v minulosti – současní senioři třeba vyprávějí příběhy z doby války, nástupu komunismu a éry socialismu,“vysvětluje Princ.
„Druhá linka je životní, jde od dětství člověka přes dospívání až do stáří. Tyto dva klíče mi v knize umožnily střídat kratší příběhy s delšími, odlehčené se smutnými či dojemnými,“pokračuje dvaatřicetiletý fotograf.
K formě blogu ho inspiroval podobný projekt Humans of New York, myšlenku však v sobě nosil dlouho předtím. „K nápadu setkat se s ‚obyčejnými lidmi‘ a zaznamenávat, Ze slavného rodu nýbrž čistě fyzická stránka: stačí se podívat na mě a na Churchilla“.
Když přece jen úlohu přijal, musel prý nejprve sám sebe přesvědčit, Portréty z ulice že jeho hlas může znít jako Churchillův. „Takže jsem si našel jeden z jeho proslovů, zapnul nahrávání na mobilu a začal jsem experimentovat.“Další kapitolou proměny jak oni sami ve vlastních pojmech vnímají nějaký aspekt svého života, jsem se dostal přes studium antropologie a přes to, že mne na publicistice učil dokumentarista Jan Špáta,“vypráví Princ.
Jedině nahodile
Ne každý jeho nabídku na fotografii přijme a ne každé setkání se dostane na blog. „V zimě je to trošku těžší než v létě nebo na jaře. Je to ale postavené na náhodě, není vzácné, že třeba několik hodin oslovuji lidi a na konci dne nemám příspěvek, který chci zveřejnit,“vysvětluje úskalí projektu.
„A když už se někdo nechá vyfotit a povídá si se mnou, ne vždy z toho setkání vznikne příspěvek. Často kvůli tomu, že ti lidé zrovna spěchají a mají jen pár minut. Ne vždy se za tu dobu v rozhovoru dostaneme
K nám přijde Nejtemnější hodina v lednu 2018 – a kdo bude v příští vlně životopisů? Prezidenti Theodore Roosevelt, Robert Kennedy, Lyndon Johnson, sportovkyně Tonya Hardingová i Molly Bloomová, literáti J. R. R. Tolkien i Zelda Fitzgeraldová, zločinci Al Capone i Ned Kelly, nacista Adolf Eichmann, král módy Versace, závodník Enzo Ferrari, zpěváci Elton John a Janis Joplin a zase i královna Kleopatra. někam, abych to mohl sdílet s tolika dalšími lidmi,“upozorňuje. Stoupající popularita Humans of Prague mu zatím práci nekazí. „Hodně mladých lidí si po oslovení vzpomene, že už mne viděli, nebo blog odebírají. Někdy mne to překvapí i u starších lidí. A zhruba každý měsíc se stane, že mi někdo napíše, abych ho vyfotil a zda má poslat svůj příběh. To musím vždy odmítnout, zveřejněné příběhy vznikají nahodile,“říká Princ.
Nyní uvažuje, že by vyrazil i mimo hlavní město. „Možná příští rok bych si mohl udělat roadtrip po nějakém kraji České republiky. Ale musím to pořádně promyslet. I v té Praze to funguje na místech, kde se pohybuje hodně lidí. Vyžadovalo by to důkladné plánování, aby to dávalo smysl časově a vyplatila se investovaná energie,“dodává.