Snímky rozboří mýty o duševně nemocných
Že soudy odškodňují oběti násilných trestných činů a jejich blízké, vyplývá ze zákona. Domáhat se lze majetkové či nemajetkové náhrady. Lze tedy vyžadovat bolestné, náhradu společenského uplatnění, odškodnění za psychické útrapy, stejně jako satisfakce za ukradené nebo poškozené věci. Podobně je možné domáhat se vrácení věcí, o které lidé přišli kvůli trestnému činu.
Jenže stanovení příslušné částky pro konkrétní případy není jednoduché. „V žádné odborné literatuře není dosud podrobný návod či způsob, jak by měl soud postupovat při výpočtu nemajetkové újmy. Existuje pouze metodika pro určení bolestného a náhrady za ztížení společenského uplatnění,“uvedl právník Karel Nedbálek.
Důležitou roli tedy hraje to, zda příslušný trestní senát uzná nárok na zadostiučinění jako oprávněný a jaké odškodné vypočítá. „Na papíře“se i v hrdelních kauzách dá nárokovat v podstatě jakákoliv suma.
I to dokládá další z případů nedávno uzavřených pražským městským soudem. Třiasedmdesátiletý důchodce Vlastimil Matula dvěma výstřely ze samočinné pistole ráže 7,65 mm zranil svého souseda ze zahrádkářské kolonie v Kunraticích.
Muž si za prostřelené ruce, poraněné ucho a psychickou újmu stanovil jako odpovídající sumu 11 milionů korun. Jenže v první instanci mu Městský soud v Praze nepřiřkl nic. Mimo jiné proto, že své nároky řádně nedoložil a jeho neurvalé jednání vůči staršímu sousedovi působilo jako spolurozbuška dramatu.
V kauze v odvolacím řízení nedávno rozhodoval Vrchní soud v Praze.
Trestním řízením spory o odškodné nekončí. Obrátit se s žádostí o náhradu škody lze samozřejmě též na civilní soudy.
Cesta občanskoprávní náhrady škody je však pro laiky o něco složitější a advokátní zastoupení je v těchto případech téměř nutností.