Smrt českého krále věštila kometa
V podezření byl jed, skon Ladislava Pohrobka v Praze před 560 lety však způsobila leukemie
Jan Bohata redaktor MF DNES
Jed, mor, anebo zhoubná nemoc krvetvorby? Šokující, podivná a nečekaná byla smrt sedmnáctiletého Ladislava Pohrobka 23. listopadu 1457 v Králově dvoře na Starém Městě pražském (na místě dnešního Obecního domu). Pohřební obřady tak nahradily očekávané svatební veselí.
V té době zasypal pražská města příkrov sněhu. Navzdory mrazivému počasí v pondělí 21. listopadu 1457 král dorazil ke komornímu soudu na Pražský hrad oděn „nalehko“, v plátěném rouchu a přehozeném plášti.
Kronikáři uvedli, že jej od předchozího dne trápila horečka. Přesto plnil předepsaný program. Atmosféra však byla tísnivá. „Na tváři králi se neobjevil úsměv. Jen hluboký smutek,“konstatoval kronikář Eneas Silvius Piccolomini.
Pozdě v noci ve svém apartmá v Králově dvoře Ladislav snědl sladké ředkvičky, které zapil pivem. Komorníkům si posléze stěžoval na sužující bolest žaludku. Vladař pak útrapy tiše sám snášel až do úsvitu. Legendy uvádějí, že sledoval noční oblohu a hvězdy. Prý zahlédl zlověstný pád vlasatice, komety. Znamení, že vbrzku zemře významná osobnost.
„Druhého dne ráno se králi vyvrhly dvě hlíze,“popsaly Staré letopisy české tělo panovníka, jemuž se v tříslech objevily dvě boule. V úterý 22. listopadu si král vyslechl mši. Poté se dostavili lékaři. Zkoušeli vyvolat zvracení, králi pouštěli krev.
Škodliviny chtěli z těla mladého pacienta vypudit stolicí. „Jeden lékař uvedl, že stav vladaře není vážný. Naopak druhý uvedl, že je na tom velice zle,“uvedl historik Dušan Papajík. Ladislav si o svém stavu nedělal valné iluze. „Rozplakal se a sdělil mi, že musí umřít,“zanesl do svých vzpomínek Hynek Bítovský z Lichtenburka, jeden z králových rádců.
Přísaha v slzách
k oslavám Ladislavovy svatby, byl rozebrán. „Trámy posloužily jako krovy pro kostel Matky Boží před Týnem,“popsal jejich využití historik Emanuel Poche.
Mnozí tehdejší lékaři smrt připisovali moru. Z katolických měst Lužice a Slezska se však vzápětí začala šířit zvěst, že smrt třetího Habsburka na českém trůně nebyla náhodná. Mělo jít o likvidaci jedem, za kterou prý stál Jiří z Poděbrad. S pomluvami se snažil vypořádat již jeho nástupce, Vladislav Jagellonský. V roce 1472 dal otevřít hrobku a lékaři ohledali tělo zemřelého. Stopy po otravě nenalezli.
Ladislavovu diagnózu určili experti v polovině 80. let 20. století. Ostatky zkoumal „dvorní lékař českých králů“, antropolog Emanuel Vlček a jeho tým. Ten vyloučil otravu arzénem. Na těle odborníci objevili stopy rtuti, svědčící o tom, že král byl léčen preparátem s touto látkou. „U Ladislava Pohrobka propukla závěrečná fáze hemoblastomatózy lymfatického typu,“zněl odborný závěr Vlčkovy expertizy. Jde o zhoubné onemocnění krve a krvetvorných tkání, tedy jeden z typů leukemie.
Zmíněnou expertizu nedávno na žádost historiků analyzoval olomoucký hematolog Tomáš Papajík a další lékaři. Ti analýzu potvrdili. Mladý král podle nich zemřel nejpravděpodobněji na akutní B-lymfoblastickou leukemii - lymfom.
Pro toto onemocnění hovoří i další fakta. Mimo jiné tento typ nádoru je nejčastější u mladistvých, jako byl Ladislav Pohrobek. Navíc pokud tato nemoc není léčena, v závěrečném stadiu problémy rychle gradují. A kronikáři potvrzují, že u krále tomu tak bylo.