Koně v Praze může zachránit nová síť
Kůň spadlý do šachty bývá pro hasiče těžkou situací. Není snadné vystresovanému zvířeti pomoci, a proto před třemi lety veterinářka Lýdia Čačková zakládala veřejnou sbírku na nákup záchranných sítí pro koně a další velká zvířata. Za vybraných 200 tisíc korun se teď podařilo koupit sedm sítí, které poslouží zejména hasičům při dalších zásazích. Tu poslední si včera přebrala společnost Equinet pro potřeby Prahy a Středočeského kraje.
S nápadem pořídit sítě se přišlo v lednu 2016, když kůň uvízl v kruhové jímce v Bílém Kostele nad Nisou. Do té doby hasiči v podobných situacích využívali popruhy, ty však mají podle Čačkové hodně nevýhod. Zejména je obtížné do nich zvíře upevnit tak, aby se jeho váha rozložila rovnoměrně a nevypadlo z nich.
Právě tento případ inspiroval hasičské sbory a řada z nich si síť pořídila na vlastní náklady, to je i příklad Prahy či Středočeského kraje, který občas v okrajových částech Prahy vypomáhá. „Kraj si takových sítí pořídil třináct,“zdůrazňuje Čačková. Jedna síť přitom stojí 25 až 28 tisíc korun, vyrábějí se v Anglii.
Důležité je i školení
Zároveň proběhlo i sedm školení hasičů, aby věděli, jak síť používat. „Mít síť ve vybavení je fajn, ale pokud nevíte, jak ji použít, je úplně zbytečná. Právě tady se zúročila letitá praxe Koňské záchranky, jejíž pracovníci se postarali o kompletní školení hasičů – od teoretické přípravy, jež zahrnuje možnosti využití, manipulaci se stresovaným zvířetem, určení bezpečné zóny, až po praktickou. Díky modelu koně, který mají k dispozici, se hasiči pod jejich vedením naučili, jak se síť na
Krize vrcholila ve středu 23. listopadu 1457. Ladislav podle análů zůstával navzdory vážnému stavu při vědomí a jasné mysli. V jeho ložnici se odehrály i poslední státnické akty. K umírajícímu panovníkovi se dostavil zemský správce Jiří z Poděbrad. „Král jej pochválil za jeho věrnost trůnu, svěřil mu české země do správy a pověřil ho ochranou vdov a sirotků,“uvedl historik Rudolf Urbánek.
Jiřík to v slzách odpřisáhl. Zemského správce u lůžka umírajícího mladíka vystřídali duchovní. Během zpovědi král rozhodl i o majetku, který měl u sebe. Například šperky odkázal svatovítské katedrále. Poté požádal sloužící, aby mu ustřihli zlaté kadeře.
Okolo třetí hodiny odpoledne 23. listopadu 1457 se přiblížil konec Ladislavova bytí. Panovník si vzal posvěcenou svíci a začal se modlit otčenáš. „Modlitbu nedokončil, poslední slova pronesl sed libera nos a malo (zbav nás všeho zlého). Dále už nepromluvil. Vypadalo to, že neumírá, ale jen usíná,“popisují smutný konec historici.
O den později sloužící vystavili tělo v síni Králova dvora. Zesnulý měl v rukou žaltář, knihu žalmů. Z obavy před morem nebylo tělo nabalzámováno. Ostatky zakryla koně zakládá, jak si poradit v různých situacích i to, jak postupovat v případě, že se síť použít nedá,“říká Čačková, která byla jako zástupce sdružení veterinářů EDUvet.cz od roku 2014 hlavním motorem celé sbírky.
„Jako veterinářka bývám nezřídka přivolána k případům, kdy kůň někde uvízne nebo zůstane ležet. Ačkoli jsem pokaždé měla štěstí na výborný tým hasičů, potýkali jsme se vždy se stejným problémem. Jak koně bezpečně vyvázat do popruhů, abychom ho zvedli, on se z nich nevyvlékl a nijak jsme mu neublížili. A aby stres zvířete byl co nejmenší. Nakonec jsme si nějak poradili, ale zásahy nebyly dostatečně bezpečné ani pro koně, ani pro lidi, kteří se mu snažili pomoct,“vysvětluje Čačková.
„Použití záchranné sítě při vyproštění velkého zvířete ze složité situace se hodí zejména tam, kde je nutné, aby se váha zvedaného zvířete rozložila na co největší plochu,“vysvětluje Pavel Čechovský z Koňské záchranky a dodává, že sbírka byla jednoznačným a zásadním impulzem pro spuštění vzdělávacího projektu.
„Před sbírkou sice proběhlo pár nesmělých pokusů o ‚vyprošťovací‘ výcvik hasičů, šlo však spíše o jednorázové akce, domluvené jen s konkrétními veliteli jednotek. Tedy nic organizovaného ani podporovaného,“ říká Čechovský. „V té síti si troufneme zvednout koně i vrtulníkem. Švýcarská záchranka to takto používá při vyzvedávání koní ze strží v Alpách.“
V terénu i ve stáji
Slavnostní tečku za celou sbírkou udělalo ve středu předání poslední sítě zástupcům společnosti Equinet, která ji bude mít na svém pražském sídle v depozitu pro potřeby Prahy a Středočeského kraje. Tam si ji bude možné vypůjčit i pro dlouhodobou léčbu zvířat vyžadujících tuto podporu.
Sítě jsou totiž neocenitelným pomocníkem nejen při urgentních zásazích v terénu, kde se často stává,
plachta tak, aby nebylo vidět odulé břicho. Králův obličej a tělo měly začernalá bělma očí a tmavé skvrny na levém boku a zádech. K poslednímu odpočinku byl král uložen ve svatovítském dómu.
Smutek až ve Francii
Nečekaný skon mladého panovníka šokoval nejen pražská města. Smutek panoval i ve Francii, kam vyrazilo české poselstvo pro Ladislavovu nevěstu Magdalénu z Valois, kterou si král měl v Praze vzít. V katedrále v Tours se na konci roku 1457 odehrály smuteční slavnosti, jejichž aktérem se stalo 500 osob se svícemi v rukou.
Obrovský dřevěný dům, vybudovaný na Staroměstském rynku že zvíře spadne do nezabezpečené jímky či jiné prohlubně. Jsou nezbytné také při dlouhodobém léčení koní, kdy je potřeba ulehčit zvířeti stání nebo mu zabránit v ulehnutí. Hodí se i při ošetření kovářem u koní s ortopedickými problémy.
To, že záchranné sítě nacházejí uplatnění nejen u záchranných sborů, dokazuje aktuální případ koně Lopa, jenž utrpěl zlomeninu hlezna. Aby postiženou nohu nezatěžoval, byl zavěšen do zapůjčené sítě. Jiná síť posloužila v pražském Radotíně u koně, který se takzvaně zavalil ve stáji. Nemohl se sám postavit na nohy, a tak ho hasiči se sítí museli zvednout, aby mohl být ošetřen. (ČTK, brl)