Státní hora másla se ztenčila
Na trhu není dostatek másla za rozumnou cenu. Správa hmotných rezerv proto mění podmínky
Zatímco mnohé rodiny mají doma plné mrazáky másla z akcí v obchodech nasyslené v obavách z dalšího růstu cen, v mrazírnách Loket bude trochu prázdněji. Právě tam se skladuje máslo, které je součástí hmotné rezervy státu.
Ta může v následujících několika měsících poklesnout až na polovinu. Může za to současná situace na trhu, kdy se ceny másla vyšplhaly na rekordních 60 korun za čtvrtku (v průměru) a obchody musely na pultech kvůli nedostatku másla omezovat nabídku hlavně českých značek.
Dost másla do mrazáků pro stát se tak nepodařilo sehnat ani firmě Undercliff, která má rezervu na starosti. „Ano, zásoby kvůli situaci na trhu na přechodnou dobu poklesnou,“potvrzuje bez dalších podrobností mluvčí Správy státních hmotných rezerv Jakub Linka. Undercliff má se Správou státních hmotných rezerv uzavřeno šest smluv, z nichž vyplývá, že celkem jde o 426 tun másla. Z toho zhruba polovinu tvoří 25 kilové bloky bílé hmoty, která jde pak převážně na průmyslové zpracování do čokoládoven, pekáren a podobně. Občas se ale ocitne i na pultech obchodů, poté co je rozmrazena, rozporcována a zabalena.
O „státní“máslo se firma Undercliff stará od roku 2015. Po 18 měsících od naskladnění dané série másla jej má podle smlouvy obměnit. To znamená staré máslo prodat a nové koupit a znovu uložit do obřích mrazáků.
Levně prodají, draze nakoupí
Letos v létě ale společnost Undercliff narazila na problém. Za „rozumnou cenu“totiž nebylo na trhu dost másla. Na žádost firmy byly proto ke smlouvám uzavřeny dodatky, které na omezenou dobu, od letošního října do konce března příštího roku, umožňují mírnější režim.
„Hlavním důvodem pro uzavření dodatků byla praktická nemožnost máslo sehnat. Respektive sehnat šlo, ale nabídky v potřebném množství byly spekulativní a pro naši společnost likvidační,“popisuje Daniel Zeman, šéf Mrazíren Loket, který je zároveň ve společnosti Undercliff zodpovědný za máselné rezervy pro stát. Nejlevnější nabízené stolní máslo (polské) bylo v minulých dvou měsících firmě nabízeno v potřebném množství za cenu skoro o jedno euro vyšší, než byly maloobchodní ceny na pultech. Podle Zemana se firma snaží mít vždy partnera pro párový obchod, aby mohla zároveň prodat i nakoupit za předem domluvené ceny. „Od června letošního roku se takoví partneři skoro nedají nalézt. Takže teď prodáme levně a draze nakoupíme. Problém je, že s velkou mírou pravděpodobnosti to dnes draze nakoupené máslo za 18 měsíců levně prodáme, a to už se nedá rozdýchat,“popisuje podrobněji, v čem je problém.
„Každý si nyní raději nechal máslo pro sebe, než by ho prodával státu do rezerv,“potvrzuje současnou, i když pomalu se lepšící, situaci jeden z výrobců.
Správa státních hmotných rezerv proto přistoupila na zmírnění podmínek z původní smlouvy. Rezervy másla je tak nyní možné obměnit až za 19 měsíců, a hlavně část másla nemusí být po prodeji z mrazáku hned naskladněna.
Stát však stanovil novou hranici, pod kterou nesmějí rezervy nikdy klesnout. Po nasčítání ze všech smluv je nové minimum 215 tun (tedy zhruba polovina oproti stavu před krizí). Každá smlouva ale s sebou může nést jinak staré máslo, takže situace, že by celkové rezervy mohly poklesnout až na polovinu, nastat nemusí.
Doplnit rezervy na původní úroveň, musí společnost Undercliff nově do 90 dnů od prodeje starých zásob. Pokud by tak neučinila, musí doplatit státu rozdíl mezi tržní cenou, za kterou máslo prodala a takzvanou evidenční, která je daná ve smlouvě. Ta dělá 91 korun za kilo.
Stát chrání i obilí či cukr
Kromě másla stát drží jako hmotné rezervy ve formě potravin také například sušené mléko, cukr, sýry či obilí. Nyní jsou zásoby potravin podle mluvčího Jakuba Linky na úrovni 1,5 dne, cíl je dostat se na tři dny. Určeny jsou pro krizové situace, ať už přírodního nebo společenského charakteru.
Ty v České republice zatím nenastaly, takže sušené mléko směřovalo z rezerv loni například do Sýrie v rámci humanitární pomoci.
Ostatně v držení potravin jako státních rezerv je Česko v Evropě trochu osamocené. Zatímco u ropy je to povinnost zakotvená v Evropské unii, potraviny jsou na rozhodnutí každého státu. Kromě nás tak zásobami potravin v Evropě podle průzkumu Národního fondu proti korupci disponuje jen Německo, Maďarsko, Finsko a Švýcarsko, kde zásoby drží soukromé společnosti.
Do hledáčku Národního fondu proti korupci se dostaly státní rezervy v roce 2014, kdy bylo odhaleno, že stát tratí mimo jiné právě na máselných rezervách. Tehdy měl uzavřenou dvacet let smlouvu se společností Milkom servis, opentlenou 44 dodatky, a každý měsíc na máslo doplácel.
Nyní jsou smlouvy podle Linky nastaveny jinak a stát platí jen za skladování a o obměnu se musí komplet starat firma.
Podmínky jsou podle lidí z oboru docela tvrdé, což je také důvod, proč se nyní nikdo nepřihlásil do tendru na dodání a skladování 1 500 tun odtučněného sušeného mléka. A to i přesto, že právě toho je na trhu přebytek a kupí se mlékárnám ve skladech.