Kimův test tlačí Trumpa do klíčového rozhodnutí
Severokorejská krize vstoupila do nové, ještě nebezpečnější fáze. I Američané poprvé připustili, že nově otestovaná raketa Hwasong-15 by mohla zasáhnout jejich území. Jak Spojené státy zareagují?
WASHINGTON, PCHJONGJANG Nová severokorejská zkouška balistické rakety, která letěla déle a výše než všechny předchozí, ruku v ruce se zjevným selháním diplomacie opět posunuly amerického prezidenta Donalda Trumpa k zásadnímu rozhodnutí: buď se smířit s faktem, že se ze Severní Koreje stala jaderná mocnost schopná udeřit na území Spojených států, nebo proti Pchjongjangu zasáhnout vojensky.
Ostatní odpovědi, k nimž by šéf Bílého domu mohl případně sáhnout, jsou jen mírnějšími variantami obou výše uvedených možností. Patří sem například rozhodnutí začít Severokorejcům jejich testovací rakety sestřelovat.
Trumpova administrativa se po včerejšku ocitla pod ještě silnějším tlakem než dřív. Teď už se totiž jedná o potenciální přímé ohrožení amerického území, a na to jsou obyvatelé Spojených států hákliví.
Raketa Hwasong-15, kterou Severokorejci včera odpálili, dosáhla výšky 4 500 kilometrů (desetinásobně víc, než se pohybuje Mezinárodní vesmírná stanice) a dopadla do Japonského moře. „Raketa dosáhla větší výšky než jakákoli předchozí vypuštěná ze Severní Koreje,“uvedl americký ministr obrany James Mattis. Z testu podle odborníků vyplývá, že pokud by byla vystřelena pod menším úhlem, mohla by mít akční rádius až 13 000 kilometrů. „Taková střela by dokázala zasáhnout Washington a kterékoli jiné místo na americké pevnině,“sdělil podle agentury ČTK americký vědec David Wright.
Někteří experti, například David Wright z Union of Concerned Scientists, upozorňují na to, že předpokládaný dolet rakety velmi závisí na použité hlavici. „Je tedy pravděpodobné, že po osazení velkou jadernou hlavicí by raketa nedolétla tak daleko,“vysvětloval David Wright. Severokorejci podle něho nyní zřejmě využili co možná nejlehčí hlavici.
Osudová prezidentova volba
I tak bude muset prezident konat. Ale jak? Na výběr má mezi shnilým jablkem a nepoživatelným pomerančem. Ze všech možností, jež mají Američané k dispozici, není ani jedna dobrá, natož bez rizika.
„Trump, který během roku několikrát tvrdě varoval, že izolovaný stát zasype ohněm a hněvem, pokud bude pokračovat s ohrožováním USA a jejich spojenců, byl zatím k poslední provokaci vůdce Kim Čong-una relativně zdrženlivý,“uvedl analytik Stephen Collinson pro server CNN. Trump bezprostředně po severokorejském testu Američany pouze lakonicky ujistil, že problém vyřeší. Žádné podrobnosti neuvedl. Skutečnost, že Trump se v reakci na zkoušku neobvykle mírnil, může podle Collinsona znamenat, že se prezident chce vyvarovat dalších provokací nebo že chce Kimovi svou mlčenlivostí znemožnit propagandistické využití balistického testu. „Pokud tomu tak je, znamená to, že prezidentova veřejná rétorika k této krizi prošla vývojem,“dodal analytik.
Trump se v každém případě přinejmenším o krok přiblížil ke klíčovému rozhodnutí, které mu nikdo nezávidí, které však bude muset učinit, pokud se diplomatické snahy o urovnání severokorejské krize i nadále ukážou být stejně bezzubými jako dosud.
Tato volba se může ukázat jako osudová. Jak poznamenávají někteří politologové, bude jednou z vojensky
nejzávažnějších, před nímiž američtí prezidenti od konce druhé světové války stáli.
Pokud se Donald Trump rozhodne pro vojenské řešení, které mnozí dlouho považovali za prakticky nemyslitelné, bude muset vydat příslušný rozkaz s vědomím, že si konflikt může vyžádat statisíce obětí z řad civilistů i amerických vojáků.
Dalším velice rizikovým faktorem takového rozhodnutí by bylo, jak se zachovají další klíčoví hráči regionu, Rusko a Čína. Jejich stanovisko není v tuto chvíli vůbec jasné.