Letošní Vánoce budou na blátě. Sníh se stává vzácností
Vánoce budou na blátě, přesto přijde nejspíš studená zima. Ovlivňují ji i hurikány
PRAHA Bílé Vánoce budou stále vzácnějším úkazem a ty blátivé nás čekají pravděpodobně i letos. Přestože na horách nasněžilo, prosinec má být podle meteorologů průměrně teplý a celodenní mrazy lze očekávat až v prvním týdnu nového roku 2018.
„Platí, že Vánoce na blátě zaznamenáváme asi ve dvou třetinách od začátku měření v Klementinu. Posledních padesát let se podzim dále protahuje a začátek studené zimy se častěji posouvá až na čas po Vánocích. Zimy jsou také celkově teplejší,“popsal Petr Dvořák z Českého hydrometeorologického ústavu.
Zato se i v Česku potýkáme s různými extrémy. V prvních dnech tohoto týdne hrozí zejména na Moravě opět vichřice, která na horách může zesílit až na na orkán. (kar)
Prosinec sice ještě neskončil, ale přesto lze říct, že letošní rok je další v řadě teplotně rekordních let.
Většina měsíců v Česku se totiž teplotami opět vyhoupla nad průměr. Studenější byl pouze leden, duben a září.
Specifikem roku 2017 byl časný nástup podzimu. Obvykle se listnaté lesy začnou barvit až v první polovině října, tentokrát se však barevné listy objevily už kolem 20. září. Podle meteorologů by to mohlo avizovat studenou zimu, nicméně barevná fáze podzimu se letos protáhla.
„Mezi letošní meteorologické zajímavosti se zapíše také atypicky výrazné babí léto, které proběhlo hned v několika vlnách. V rozmezí dnů od 17. do 19. října jsme na některých místech zaznamenali dokonce vyloženě letní teploty přesahující 20 stupňů Celsia,“popsal Petr Dvořák z Českého hydrometeorologického ústavu.
Na svatého Martina sice předpisově nasněžilo, ale jen ve vyšších polohách. Pokud jde o srážky, lze letos mluvit o průměrném roce. Se suchem se ale potýkala hlavně jižní Morava a nepodařilo se doplnit deficit podzemních vod po extrémně suchém a teplém roce 2015.
Ladovské Vánoce jsou minulostí
Rekordně tuhou zimu zažili naši předkové v letech 1928 až 1929, kdy na jihu Českých Budějovic zaznamenali minus 42 stupňů Celsia.
V únoru roku 2012 v Česku sice také mrazy atakovaly minusovou čtyřicítku, ale pouze v mrazových kotlinách na Šumavě a na Jizerce čili v lokalitách se specifickým mikroklimatem. Za jasné a bezvětrné noci se tam sníh zbavuje tepla. Vzduch, který chladne a těžkne, pak stéká do mrazové kotliny.
Nicméně platí, že se podzim protahuje a nástup skutečně mrazivé zimy se posledních 50 let odsouvá až na konec roku.
Tento trend se na přelomu milénia ještě zvýraznil. Zimy jsou navíc celkově teplejší. Vývoj počasí má samozřejmě různé odchylky. Příkladem je rok 2012 s neobvykle teplým lednem a naopak markantními tři týdny trvajícími mrazy v únoru.
Nenastal tedy čas upravit některé pranostiky? Například už dávno neplatí, že na svatého Ondřeje (30. listopadu) cesta sněhem zavěje. Pamětníci už jen nostalgicky vzpomínají na ladovské zimy, kdy nasněžilo už na Mikuláše.
Předpovědět podobu zimy bývá pro experty na počasí dlouhodobou výzvou. Někteří klimatologové se kloní k názoru, že počasí v Evropě ovlivňují hurikány. Pokud je jich málo, atmosféra se méně promíchává a evropské zimy vycházejí jako mírnější. Z tohoto hlediska by ta letošní měla být studená vzhledem k množství hurikánů a velké dynamice atmosféry.
Letošní prognóza Českého meteorologického ústavu mluví o teplotně průměrném prosinci. Celodenní mrazy lze očekávat až v prvním týdnu roku 2018, na horách ale bude postupně přibývat sněhu.
Poslední výrazně teplý prosinec byl v roce 2015, kdy těsně po Vánocích v Děčíně naměřili dokonce skoro 16 stupňů Celsia.
„Klasická vánoční obleva padá na vrub takzvané povětrnostní singularity, což je odchylka od typického charakteru počasí. Podílí se na ní vliv teplého Golfského proudu, který vtéká do studených vod Atlantiku a přivádí teplo od Západu na Východ,“popisuje Petr Dvořák.
Do laických předpovědí zimy se pouštěli i naši předkové a na některé nedají dopustit ani dnes.
Zima podle kachny
Jedna z nich se odvozuje od barvy prsní kosti svatomartinské kachny nebo husy, pokud se správně upeče. Kost od krku dolů je časovou osou či jakýmsi kalendáriem naznačujícím průběh zimy a může být bílá nebo hnědá.
„Je to taková perlička a musíme to brát s nadhledem, ale mé spolužačce z gymnázia i jejím rodičům to po léta překvapivě vychází. Nepovažuji to za úplné šarlatánství, příroda prostě reaguje na určité podněty. Zvířata například dokážou předpovědět zemětřesení. Popravdě mě docela nadchlo, jak přesné byly některé předpovědi podle kachny,“poznamenal Petr Dvořák.
Letošní kachna podle něj naznačuje, že do Vánoc můžeme čekat relativně chladné počasí, a to se sněhem i v nižších polohách.
Svátky sice budou na blátě, ale těsně po nich přijde studenější období, které by mělo vytrvat do konce ledna. V únoru by se mělo oteplit.
Kachna dokáže předpovědět jen zimu v místě, kde vyrostla, v tomto případě ve středních Čechách.