Fiktivní pohledávky trápí Čepro přes 10 let
Pokusy o tunelování státního Čepra nekončí. Kvůli podvodům firma vede šest soudních pří.
Jitka Vlková redaktorka MF DNES
Příběh miliardové fiktivní pohledávky za státním palivářským podnikem Čepro, za níž stáli uprchlý zločinec Radovan Krejčíř a bývalý obchodní ředitel Čepra Martin Pechan, zdaleka neskončil. Naopak se značně rozkošatěl. Firmu aktuálně nejvíc trápí šikanózní insolvenční návrh, který se opakovaně objevuje od roku 2011 a komplikuje jí obchodní vztahy.
„Původce insolvenčního návrhu, advokát Vladimír Bartoš uvedl, že chce pohledávku postoupit někomu dalšímu. Existuje riziko, že ji prodá některému dlužníkovi Čepra a ten si bude chtít tuto fiktivní pohledávku započíst,“říká Jan Duspěva, generální ředitel Čepra. Firma proto ve svých obchodních smlouvách preventivně vylučuje možnost započítávání pohledávek.
Už teď se podle Duspěvy ozývají jednotlivci, kteří tvrdí, že by mohli pohledávku koupit, a přicházejí za Čeprem s návrhy na narovnání. Insolvenční soudy sice návrh několikrát zamítly, ale kvůli obstrukcím protistrany a procesním pochybením soudů je stále živý.
Třetí největší únik
Historie Bartošovy pohledávky sahá až do roku 2001, kdy jistý Dušan Pintye podle svého tvrzení Čepru poskytl irácké dináry za 4,5 milionu dolarů na úhradu zahraničních závazků firmy. Převzít peníze měl tehdejší manažer Čepra Martin Pechan. To se ale nikdy neprokázalo a soud žalobu Pintyeho na vrácení 162 milionů korun (v přepočtu) zamítl. Nicméně pohledávka žije dál vlastním životem – Pintyeho advokát Bartoš z ní získal polovinu a podal zmíněný insolvenční návrh.
Jednání, na němž mohl soud insolvenční návrh opět zamítnout, mělo proběhnout tento týden, ale protistrana dosáhla odročení.
Podvodů s fiktivními pohledávkami za Čeprem je ale víc. Nejznámější z nich pochází z roku 2003 a je spojený s firmou Bena. Ta dovážela pohonné hmoty pro české čerpací stanice a Čepro je pro ni skladovalo. Bena společně s firmou Tukový průmysl, za níž stál Pechan, obraly koncem 90. let stát na spotřebních daních a clech o 2,9 miliardy korun. Šlo o třetí největší daňový únik po roce 1989 po lehkých topných olejích a lihové mafii. Únik dodnes řeší celní správa.
Aby se Bena zbavila odpovědnosti za dlužné daně, převedla problematické pohonné hmoty na spřátelenou firmu Venturon Investment, a to včetně neexistujících 264 tisíc tun paliva, které mělo být ve skladech Čepra. Škoda se měla vyšplhat na 2,6 miliardy korun, které následně Venturon vymáhal na Čepru soudně.
Vykonstruovaná pohledávka by neměla šanci na úspěch, pokud by Radovan Krejčíř s Martinem Pechanem nevymysleli podvod s podatelnou. Kvůli tomu, že uplacená zaměstnankyně na podatelně Čepra zadržovala soudní obsílky, dovědělo se Čepro o soudním sporu až v okamžiku, kdy se v něm v roce 2004 objevil soudem určený exekutor. Mezitím totiž padl rozsudek pro zmeškání, protože firma se nebránila. Exekuční výměr zrušil až Ústavní soud o tři roky později.
Vysvětlení na webu
Za podvod byl Krejčíř odsouzen předloni v nepřítomnosti na 15 let, Pechan na pět let. Zatím nepravomocně, oba se odvolali. Fiktivní pohledávka za 2,6 miliardy nicméně žije dál.
Přes firmy ze Spojených arabských emirátů a z Lichtenštejnska se pohledávka dostala do společnosti Lancelin, která se nyní s Čeprem soudí. Na tom, jak rozhodnou obchodní soudy, bude záviset i konečný verdikt nad Krejčířem a Pechanem. Lancelin se podle advokátní kanceláře Čísař, Češka, Smutný, která Čepro zastupuje, snaží rozhodnutí oddalovat. Další jednání je nařízeno na jaro.
Advokátní kancelář zastupovala Čepro celkem v devíti sporech kolem podvodů, tři menší už vyhrála. V šesti klíčových soudních řízeních, z nichž některá trvají i přes deset let, ale pravomocné rozsudky dosud nepadly. Kromě zmíněných případů jde také o žalobu na bývalé vrcholové manažery Čepra Tomáše Kadlece a Alexandra Houšku, kteří měli nevýhodnými obchody firmě způsobit škodu 260 milionů korun.
Podrobnosti ke všem kauzám plánuje firma zveřejňovat na speciálním webu kauzycepra.cz. Zejména zahraničním obchodním partnerům – neobeznámeným s průběhem soudních sporů v Česku – se totiž obtížně vysvětluje, že i když je na firmu podaný šest let insolvenční návrh, nemají se čeho bát.