Ve školství chybí 60 miliard. Napraví to poslanci?

Vsoučasné době jednají poslanci o podobě státního rozpočtu na rok 2018. Zatímco hrubý domácí produkt České republiky roste a výdaje se neustále zvyšují, na školství jde rok od roku menší procento finančních prostředků. Napraví to poslanci a posílí kapitolu školství, nebo se bude čekat další rok na nový státní rozpočet?

Podle mezinárodních statistik si ostatní země Evropské unie uvědomují význam školství mnohem více než naši politici a vynakládají na ně podstatně větší procento HDP i veřejných rozpočtů. Abychom se dostali na průměr EU, museli bychom dávat ročně na školství přes 60 miliard navíc. A platí to i při pohledu zpět. Česká republika dává od svého vzniku na školství o desítky miliard méně. Tento vnitřní dluh se musí někde projevit.

Často se hovoří o nízkých platech učitelů, které jsou nejnižší v celé Evropské unii (předběhlo nás i Slovensko), ale to není vše. Školy nemají peníze na pomůcky a nové moderní učebnice. Chybějí finanční prostředky na nákup výpočetní techniky, výukový software a konektivitu škol. Třídy jsou často přeplněné. Ve školách chybí pomocný personál (psychologové, speciální pedagogové, asistenti, sociální pedagogové, administrativní síly). V řadě oblastí ředitelé marně shánějí kvalifikované učitele.

Pokud se podíváme na vývoj výdajů na školství v poměru k HDP, zjistíme, že od roku 2011 trvale klesají. V roce 2011 činily výdaje ze státního rozpočtu na školství 4,3 % HDP, v roce 2016 pouhých 3,7 % HDP – průměr zemí EU je přitom 5,1 % HDP. Aby se Česká republika dostala na průměr EU, musel by se školský rozpočet navýšit o 38 %. To je 66 miliard korun.

Poměr platů učitelů na 2. stupni ZŠ vůči platům jiných vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců činil v ČR 55 %, což je nejnižší podíl ze všech zemí EU. Průměr EU činí 86 %. (Například v sousedním Polsku je to 83 %.) Aby se platy českých učitelů dostaly na průměr EU, musely by vzrůst o 56 %. V zemích EU je průměrný nárůst platu učitele po 15 letech praxe skoro 38 %, v ČR pouhých 7 %. Zatímco v zemích EU je průměrný počet žáků na jednoho učitele 14 až 17, v ČR činí 19 až 22 žáků.

Ani navrhovaný rozpočet na rok 2018 nevypadá dobře. Zatímco v roce 2016 činily výdaje na školství 14,2 % všech výdajů, na rok 2018 se plánuje jen 12,9 %. Tedy opět pokles. Kvalita školství rozhoduje o budoucí prosperitě a konkurenceschopnosti našeho státu.