Volbu prezidenta může soud zrušit

Výrok Nejvyššího správního soudu otevřel cestu ke zneplatnění voleb

Pokud Mirek Topolánek postoupí do druhého kola prezidentské volby nebo pokud vyhraje, prudce to zvýší pravděpodobnost, že soud následně celé volby zruší. Podle expertů na ústavní právo oslovených MF DNES je to další důsledek chyby ministerstva vnitra, které špatně vyložilo zákon.

A nejde jen o Topolánka. Podobné to je s další čtveřicí kandidátů, na jejichž kandidátních listinách se dublují podpisy poslanců či senátorů.

Ti všichni se totiž drželi úřednického výkladu, který tvrdil, že jim stačí nasbírat pro postup do voleb dvacet podpisů poslanců či deset podpisů senátorů, aniž by vadilo, že se předtím zákonodárci podepsali také některému z protikandidátů.

Minulý týden vnitru zahrozil Nejvyšší správní soud (NSS), když prohlásil, že něco takového je nepřípustné. Jeden zákonodárce, jedna podpořená kandidatura.

Od vyškrtnutí z voleb Topolánka a další zachránilo to, že Tereza Holovská, která stížnost podávala, k tomu podle NSS nebyla oprávněná. Stížnost tak soudní senát kvůli formalitě zamítl.

Po volbách ale hrozí další spor. U toho samého soudu se totiž tentokrát může neplatnosti hlasování domáhat nejen kandidát, ale kterýkoliv volič. „A pokud by NSS měl stejný názor po volbách jako před nimi, tak to vypadá, že došlo k porušení volebního zákona,“řekl MF DNES právní expert z Univerzity Karlovy a člen legislativní rady vlády Jan Wintr.

Ke zneplatnění voleb je podle něj třeba splnění ještě druhé podmínky – že to ovlivnilo výsledek voleb. I to se při hlasování může stát. „Zrušení voleb by podle mého hrozilo, pokud by některý z kandidátů, které podpořili ti samí zákonodárci, postoupil do druhého kola prezidentské volby nebo případně i zvítězil,“dodal odborník na ústavní právo Václav Pavlíček.

Ministerstvo vnitra na dotazy, zda se neobává zpochybnění voleb, včera MF DNES neodpovědělo.

Další ústavní expert Jan Kysela přitom očekává, že NSS zneplatnit volby odmítne, upozorňuje však, že sporem se následně může zabývat i Ústavní soud.

Zrušení voleb by hrozilo, pokud by některý z kandidátů, které podpořili ti samí zákonodárci, postoupil do druhého kola.

Na Ústavní soud by se ovšem už musel podle Jana Kysely obrátit spíše některý z neúspěšných kandidátů. Právě ti by ho totiž snáze přesvědčili, že kandidaturou někoho, kdo nesplnil zákon, došlo k poškození jejich ústavou garantovaných práv.

„Například tak, že tomu stěžovateli sebral hlasy. Že by měl stěžovatel nějaká data, na základě nichž by tvrdil, že kdyby ten pochybný kandidát nekandidoval, tak by ty jeho hlasy získal on.

Zatímco takhle přišel o šanci vyhrát nebo být ve druhém kole. Pokud by Ústavní soud dospěl k závěru, že má pravdu, pak samozřejmě nad těmi volbami visí otazník,“dodal Kysela s tím, že to bude značně obtížné.

Wintr ovšem upozorňuje, že případ, kdy Nejvyšší správní soud uznal neplatnou registraci kandidáta až po volbách a hlasování zrušil, už tu vloni byl. Šlo o senátní volby, ve kterých kandidovala lékařka Alena Dernerová.

Hnutí Severočeši ji sice těsně před volbami odvolalo z kandidátky, Okresní soud v Mostě ji ale na volebním lístku nechal a Dernerová nakonec vyhrála.

„NSS rozhodl, že vyhrát nemohla, protože kandidovala nezákonně a nechal celé volby zopakovat. A tohle se může stát znovu i v prezidentské volbě. Bude záležet na tom, jak se k tomu soud postaví,“říká Wintr.

Ve zdůvodnění svého verdiktu minulý týden si přitom Nejvyšší správní soud dal značně záležet na tom, aby postup ministerských právníků, kteří povolili zákonodárcům stavět se za kandidaturu více lidí, důrazně odsoudil.

Soudce a zároveň předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa při kritice vnitra poukázal na letitou ústavní praxi, kterou nezpřetrhala ani změna volby z nepřímé na přímou.

Nikdy v novodobé české politice nenavrhoval jeden zákonodárce, případně jeden klub nebo strana více kandidátů na prezidenta. Kdyby neexistovaly žádné limity, mohli by zákonodárci v překrývajících se skupinách vyslat do boje o Hrad obrovské množství kandidátů.

„Ten počet by rostl až do neuvěřitelných rozměrů a byli bychom konfrontováni se situací, že bychom tady najednou měli desítky, možná stovky potenciálních kandidátů,“řekl Baxa.

Právní poradce kandidáta Pavla Fischera Jiří Matolín je přitom přesvědčen, že pokud by stížnost podal někdo z navrhovatelů řádně zaregistrovaných kandidátů, skončilo by to vyškrtnutím pěti účastníků voleb.

„Ty volby by pak proběhly úplně jinak, protože volič by se nerozhodoval mezi devíti kandidáty, ale mezi čtyřmi. A teď je samozřejmě otázka, jestli právě proto to nenapadne po volbách. Kvůli tomu samozřejmě vzniká velká právní nejistota,“dodává.