Reportáž: Jak dělá kampaň Topolánek
řiatřicetiletý Jiří Nenutil je léta sociálním demokratem. Naposledy byl volebním manažerem ČSSD v Libereckém kraji, kde neuspěla tehdejší ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová. Po oznámení kandidatury Mirka Topolánka na Hrad se mu Nenutil ozval, nabídl své služby a začal mu pomáhat s výjezdy do regionů.
„Věřím, že jsme pořád demokratickou stranou. Když jako ČSSD nemáme vlastního kandidáta, tak je Mirek Topolánek pro tuto zemi nejlepší,“říká.
Ostatně Topolánek v průběhu své jednodenní návštěvy Plzeňského kraje předminulé pondělí několikrát zmiňuje, že nyní o barvu stranické legitimace nejde, a chlubí se, že mu pomáhá nejen socialista, ale třeba i člen Strany svobodných a další.
„Není to pravolevý střet. Je to střet demokracie a nedemokracie, standardního jednání s nestandardním. Nemám za sebou pražskou kavárnu, takže budu vděčný za voliče pravicové, lidi, co volí KDU-ČSL, ČSSD, ale i za voliče SPD, ANO nebo Miloše Zemana,“líčí bývalý předseda ODS.
Jeho celodenní program končí večer v pivnici U Salzmannů v centru Plzně. Na Jiřím Nenutilovi je znát nervozita.
Debata s prezidentským kandidátem má začít za pár minut a lidi nikde. Respektive jich Topolánka zvědavě okukuje asi pět.
Nenutil krčí rameny. Prý sem směřovali zájemci o diskusi autobusem, jenž uvázl v dopravní zácpě. Bývalý senátor ODS Jiří Šneberger, který se na někdejšího šéfa přišel podívat, přidává další důvody.
„Mirek si vybral nejblbější den. Zastupitelé jednají o fúzi holdingu EPH s Plzeňskou teplárenskou. Finanční výbor o rozpočtu. V Praze je republikový výbor ODS. No a já honil oblastní radu, abych to stihnul. Fakt nejblbější den,“popisuje.
Fotky a takové ty blbosti
„Tak tady to asi bude takové komorní,“zve Topolánek zájemce ke svému stolu. Rozčarování z malé účasti nedává znát a více než hodinu odpovídá na cokoli. Včetně věcí typu proč si pro prezidentskou volbu nechal narůst „masarykovskou“bradku.
„To není žádná stylizace. Začali jsme hodně narychlo, takže jsem měl jedinou použitelnou fotku, kterou jsem udělal pro jeden časopis. S vousy. Takže jsme ji použili a já si vousy musel nechat, abychom to nemuseli měnit. Jinak bych se oholil,“tvrdí.
Kdo Topolánka během jeho politické kariéry sledoval, dobře ví, že se u bývalého premiéra střídaly dvě polohy osobnosti. Ze vstřícného, zábavného a ochotného chlapíka se velice snadno stával vzteklým „prudičem“, jenž neměl k ostrému slovu, nadávkám či vyhrožování fackou daleko.
V Plzni však Topolánek ukazuje pouze tu lepší stránku. Evidentně mu na dojmu, jaký v kampani zanechá, i na výsledku celého prezidentského klání hodně záleží.
Lze si toho všimnout třeba na setkání s plzeňskými podnikateli a členy hospodářské komory v Měšťanské besedě, které diskusi v pivnici U Salzmannů předchází.
„Václav Klaus starší řekl, že je ve volbě Mirek Topolánek, jak ho všichni známe. Není to až tak pravda. Zestárnul jsem, jsem osm let mimo službu. Mám víc zkušeností a umím se na věci dívat s větším nadhledem,“říká o sobě Topolánek.
Pak už je to „ryzí“Topol. „Jestli nemáte otázky, tak já budu mluvit a mluvit a mluvit. Jo, a kdyby potom někdo chtěl takové ty blbosti jako fotky, nálepky, placky a tak, tak to všechno máme.“
Amatérská kampaň
Ostatně už při dopoledním přijetí na radnici v Klatovech „shazuje“před starostou Rudolfem Salvetrem celou svoji kampaň.
„Začínali jsme s ní narychlo, takže jsem říkal: Pojďme dělat kvaziamatérskou kampaň. Dělejme to profesionálně, ale tvařme se, že je amatérská. No ale s postupem času se ukazuje, že můžeme to slovo kvazi vypustit.“A pak už následuje typický „topolánkovský“burácivý smích. Vtipy a nadsázka jsou ale jen součástí, nikoli hlavní náplní Topolánkova projevu. Během návštěvy plzeňského regionu převažuje soustředěné a vážné vystupování.
O Miloši Zemanovi či jmenování Andreje Babiše premiérem mluví jako obvykle. „Miloš Zeman se změnil, podle mě by už neměl ve funkci pokračovat, za jeho zahraniční politiku se stydím,“opakuje. „Měl by tlačit vítěze voleb, aby přinesl většinovou vládu bez komunistů a SPD. Neudělal to. Buď už je slabý, anebo nechtěl,“dodává. Soustředí se především na vypočítávání úspěchů vlastní vlády.
„Zasadili jsme se o vesmírný výzkum. Bez nás by tady evropský navigační systém Galileo nesídlil,“zmíní po návštěvě radnice v Klatovech. Při prohlídce plzeňských laboratoří Primaved, v nichž má podíl někdejší plzeňský hejtman za ODS Petr Zimmermann, zase Topolánek chválí svoji vládu za to, co udělala pro zdravotnictví.
Když během cesty ulicemi večerní Plzně míjíme policisty, expremiér vychvaluje i to, co jeho kabinet udělal pro ně a hasiče. „Ať je Ivan Langer jakýkoliv, za něj se měli nejlíp.“A při debatě s obyvateli Plzně na vánočních trzích zase neopomene zmínit přínos své vlády pro vojáky a veterány.
„Nesmírně si jich vážím. Jako premiér jsem za nimi letěl v den státního svátku 28. října do Afghánistánu a udělil jim pamětní medaile Karla Kramáře. Tu plaketu jsem si sám vymyslel, protože jiná nebyla,“vzpomíná.
Kromě toho bývalý předseda vlády a dnešní zaměstnanec holdingu EPH miliardáře Daniela Křetínského rád zdůrazňuje své kontakty a známosti z řad zahraničních celebrit.
„Můj odchod z politiky nebyl úplně dobrovolný. Musel jsem začít znovu. Ale kontakty s ministry a premiéry venku mi zůstaly,“vypráví v Klatovech. Při přednášce pro členy hospodářské komory v Plzni je při diskusi o americké politice, Evropské unii a visegrádské čtyřce konkrétnější.
„S Lechem, mým přítelem, který tragicky zahynul u Smolensku, se dalo mluvit. S Jaroslavem méně,“srovnává bratry Kaczynské.
„S Tonym Blairem jsme se ani nemuseli o věcech dlouho bavit. To bylo same minded,“používá Topolánek anglický výraz pro stejné smýšlení.
Dobří ódéesáci se vracejí
Při výjezdu do Plzeňského kraje se na Mirka Topolánka chodí dívat řada jeho bývalých spolustraníků z ODS, anebo on vyráží za nimi. Ostatně i první návštěvu výjezdu do regionu věnoval Mirek Topolánek výjezdu do Kdyně, kde vládnou jeho bývalí spolustraníci. Také to později nezapomene zdůraznit. „Kdyně je skvěle vedené a udržované město, také je starosta z ODS.“
O starostovi Klatov Salvetrovi už řeč byla, stejně jako o exhejtmanu Zimmermannovi. Na přednášce hospodářské komory se Topolánek s výkřikem „Nazdar mladíku, vím, že je to sebevražedná mise, ale já to musel udělat“objímá s někdejším šéfem hlavní kanceláře Jaroslavem Jurečkou. Ale podívat se na něj přijdou i další. Včetně místopředsedy plzeňské ODS Romana Jurečka, kterého kdysi lidé z Topolánkova okolí označovali za kmotra. Jurečko se sice zdrží jen na chvilku, ale zdá se, že staré křivdy jsou zapomenuty.
Svým způsobem to dává logiku. Občanské demokraty pod Topolánkovým vedením volilo v jejich nejlepších dobách pětatřicet procent lidí. Taková podpora straníků i někdejších sympatizantů by Topolánkovi na druhé kolo bohatě stačila. Nehledě na to, že se třeba Václav Klaus mladší domnívá, že by solidní výsledek v prezidentské volbě – i kdyby skončila porážkou – otevřela Topolánkovi cestu zpět do každodenní politiky. Jakkoli to bývalý šéf ODS vylučuje.
Jeho spolupracovnice Gabriela Kloudová navíc namítá, že občanské demokraty nijak speciálně nevyhledávají. „Mirek rád přijede tam, kam ho pozvou. Lidé hodně píší pozvánky i na náš web. Je pravda, že ho chce vidět řada lidí z ODS, ale není to nijak cílené. On sám říká, že hledá voliče a sympatizanty ze všech stran,“líčí Kloudová.
Jak to bylo v Toskánsku
Zbývá už jen odpověď na to, jak dnes na Topolánka reagují „běžní lidé“na ulici. Ti, kteří si ho mohou pamatovat kvůli jeho vztekání, vulgaritám či výletům do toskánského Monte Argentaria s dnes zavřeným kamarádem Markem Dalíkem. Nejlepším testem je, když se Mirek Topolánek vydává na podvečerní procházku vánočními trhy v centru Plzně. Většina přítomných si ho přinejmenším všimne, i když k němu blíž nejdou. Topolánek obchází stánky a vyčkává.
„Doba se změnila. Když nikdo nepřijde, neprudím, nechci ty lidi otravovat. Ale naštěstí chodí. Nejčastěji od nich slýchám: je dobře, že jste do toho šel, konečně mám koho volit,“popisuje. Ukazuje se, že si nevymýšlí. Několik takových scének se na trzích v centru Plzně skutečně odehraje. Mladík v uniformě Lidlu s expremiérem dlouze diskutuje. Když se loučí, třese mu rukou tak dlouho, až ho Topolánek musí s poděkováním „Mladý muži, díky“zastavit.
Mladík se na něj naposledy uznale podívá: „No, jste fakt velkej chlap. Opravdu!“
Kolem prezidentského kandidáta v černém kabátu a šále však také prochází dost těch, kteří o něm smýšlejí úplně jinak.
„Ten tady rozkradl půl republiky,“shrnuje jejich výhrady kolemjdoucí chlapík s brýlemi a čepicí „zmijovkou“.
Když to posléze Topolánkovi povídám, zatváří se nakvašeně. „Škoda, že tu půlku republiky nemám. Má ji někdo jiný. Váš šéf,“naráží na premiéra Andreje Babiše, do jehož svěřenského fondu MF DNES patří.
A za chvíli členům hospodářské komory kromě jiného vysvětluje: „Všichni se mě ptají, jak to v tom Toskánsku tehdy bylo. Nijak!“
Začali jsme narychlo a měl jsem jedinou použitelnou fotku. S vousy. Tak jsem si je musel nechat, abychom to nemuseli měnit.