Nákup bez účtenky za 10 korun, pokuta 11 tisíc

Chyba prodavačky může přijít draho. Podnikatelé lamentují na přísnost pokut

Tak a je to tady, za koláček za 10 korun pokuta 11 tisíc, nechutné, upozorňuje v diskusní skupině „Perly z činnosti Finanční správy“provozovatel krnovského Krámku u radnice. Přikládá kopii dokumentu z finančního úřadu, pokuta mu připadá nepřiměřená. Není sám, Finanční správa si však stojí na svém.

„Správní orgán zjistil, že výše uvedená tržba v částce deset korun v čase 10.06 hodin ani později téhož dne nebyla zaevidována,“stojí v dokumentu z Finančního úřadu pro Moravskoslezský kraj. Podle protokolu ze srpnové kontroly šlo o chybu prodávající – ta uvedla, že „běžně účtenky vystavuje, ale úředním osobám nevystavila účtenku z neuváženosti“.

Krnovský podnikatel není jediný, komu taková pokuta připadá nepřiměřená. „Můj klient dostal 18 tisíc za (nezaevidovaných) 200 korun,“uvádí Veronika Uhlářová. „Je tam více zákazníků najednou, peníze vám dají honem do ruky, spěchají a lístek prostě člověk zapomene, když obsluhuje více lidí. Také se mi to nejednou stalo. Pokuta je oprávněná, ale ne v takové výši,“soudí diskutující Daniela Čudová ze Žďáru nad Sázavou.

„Chápal bych pokutu 10 000 korun někomu, kdo opakovaně krátí tržby výrazným způsobem, ale tohle je za mne naprosto nepřijatelné drakonické a likvidační chování Finanční správy vůči podnikatelům,“uvádí Jarek Jesenský, správce facebookové diskusní skupiny EET – výměna zkušeností.

Někteří diskutující jim odporují. „Nejde o to, že by dotyčný jen zapomněl dát zákazníkovi účtenku, ale že vůbec neodeslal tržby do EET, to znamená prodává bez daně a může být rád za 10 tisíc pokuty,“myslí si Tomáš Horký z Brna. „Pokud nebyla vydána účtenka a zaevidována tržba, je to prostě porušení zákona. Že je to pečivo za 10 Kč není podstatné, protože kontrola nekupuje zboží za tisíce,“myslí si Petr Zahradník, majitel firmy Computer Laboratory.

Finanční správa nemůže komentovat konkrétní případ, odvolává se na to, že kontroloři posuzují vždy okolnosti daného případu a přihlížejí k poměrům provinilce. Například když je to první pochybení a jde pouze o nevyvěšení povinné informační cedule o EET, padne pokuta maximálně v řádu stokorun. Naopak nejpřísněji se pak hodnotí, když je podnikatel opakovaně přistižen, že neposílá údaje na ministerstvo financí. Pak může sankce vystoupat až na půl milionu korun nebo může být provozovna uzavřena. K tomu podle údajů z konce listopadu zatím došlo v 11 případech. Pět z nich už mezitím zase otevřelo.

Nejnižší udělená pokuta zatím byla stokoruna, nejvyšší pokutu udělil finanční úřad ve výši 260 tisíc korun na Pardubicku. Jednu z nejvyšších dostal také podnikatel v Jihočeském kraji – vůbec neposílal údaje o tržbách do systému a podváděl, zjistila opakovaná kontrola. „Jednalo se o závažné porušení zákona o evidenci tržeb... na vydávaných účtenkách uváděl fiktivní kódy FIK a BKP,“uvedla mluvčí jihočeského finančního úřadu Jana Králová.

Při kontrole se většinou nakupují drobnosti. „Kontrolní orgán se chová jako běžný spotřebitel při současném respektování zásady hospodárnosti,“uvedla na dotaz MF DNES na výši kontrolních nákupů mluvčí Finanční správy Gabriela Štěpanyová. Podle ní není rozhodující, za kolik kontroloři nakoupili, ale intenzita porušení zákona o EET. Tedy jestli jde o drobnou chybu v údajích na účtence, nebo nebyla účtenka vystavena, případně podnikatel tržby vůbec nenahlásil.

Kontroloři Finanční správy spolu s celníky provedli ke včerejšímu dni téměř 82 tisíc kontrol zaměřených na to, jak se dodržuje EET. Každý dvanáctý kontrolovaný tržbu nezaevidoval, účtenku nevystavil každý devátý. Zákon o EET nyní kvůli rozhodnutí Ústavního soudu z minulého týdne čeká výrazná novela. Odklad dostali podnikatelé z řad zemědělců, dopravců, advokátů a řemeslníků, kteří měli začít evidovat příští rok. Trvalou výjimku z EET by mohli dostat nejmenší podnikatelé.