Soukromé školy a boj o peníze

Včera premiér Andrej Babiš uváděl do úřadu nového ministra školství Roberta Plagu. Když mluvili o napjatém rozpočtu, divil se, proč stát přispívá soukromým a církevním školám na platy podobně jako školám veřejným.

„Byl jsem ubezpečen, že stát má dostatečné kapacity na to, aby všichni žáci měli kam chodit do školy,“řekl Babiš.

Nového ministra tak hned první den ve funkci postavil před nečekaný úkol – vysvětlit, jestli se bude měnit zavedený systém financování, podle kterého dostávají tyto školy podle počtu žáků na platy 60 až 90 procent toho, co posílá školám veřejným.

„Rozumím, že pana premiéra zaujala částka 6,5 miliardy korun, které ministerstvo každoročně zaplatí soukromým a církevním školám. Vnímám to jako impulz k debatě, zda a v jaké míře mají veřejné prostředky dostávat jiné než veřejné školy,“komentoval výrok premiéra Plaga.

Přípravu konkrétních kroků ke změně systému financování neveřejných škol ale nepotvrdil.

Pokud by vláda chtěla tímto způsobem ušetřit peníze, kterých se resortu chronicky nedostává, musela by nejprve v parlamentu prosadit řadu legislativních změn. Podporu by pro ně mohla získat například u komunistů, kteří mají zrušení příspěvků pro neveřejné školy ve svém programu.

„Byl by to citelný zásah měnící obecné zásady školského zákona. Ten považuje vzdělávání za veřejnou službu,“říká advokátka Anna Marie Landon, která se specializuje na školství.

„Soukromé školy uzavírají běžně smlouvy s rodiči na celou školní docházku dítěte,“poukazuje na další problematický bod.

„Snížení státní podpory by pro mnohé z těchto škol bylo likvidační,“domnívá se Tomáš Feřtek ze společnosti EDUin.

Trend zakládání nových škol, který souvisí i s rostoucí nespokojeností rodičů s těmi veřejnými, se ministerstvo snažilo zastavit za Kateřiny Valachové omezením jejich zápisu do školského rejstříku.