Konec naivity
Trumpova obranná doktrína pro svět, který se změnil
WASHINGTON Zní to jako konec naivity.
A tečka za světem po studené válce, kdy každý měl spolupracovat s každým, čímž se všichni dohromady udělají lepšími.
Když Donald Trump včera představil svoji bezpečnostní doktrínu, vykreslil takřka predátorský svět, v němž největší státy mezi sebou bez rukavic i pravidel soupeří o nadvládu a vliv.
Je to svět, který si dal pětadvacet let pauzu od střetávání supervelmocí, ale pauza právě skončila. „Éra soupeření mocností je zpátky,“řekl Trump.
Je to svět, kde nějaké mezinárodní aliance a smlouvy nemají z hlediska Ameriky v podstatě žádnou cenu, pokud USA neprospívají.
A je to také svět nekončící konkurence a věčného poměřování sil, v němž USA musí bojovat na všech azimutech, aby chránily své zájmy jak před nepřáteli, tak přáteli.
A je to i svět, kde nic není dáno dopředu a USA se musejí den co den snažit, aby si uhrály své. „Úspěchy a postavení Ameriky ve světě nejsou ani dané, ani náhodné,“prohlásil Trump. „Američané museli častokrát soupeřit se svými protivníky, aby si zachovali a uhájili svoji bezpečnost, prosperitu a principy, jež jsou jim drahé.“
Trump rovněž oznámil, že vidí odlišné pořadí hrozeb než jeho nedávní předchůdci.
Na první místo se vrátily hrozby minulosti jménem Rusko a Čína. Trump je nazval revizionistické síly, protože se snaží omezit vliv a prosperitu Ameriky, aby se na její úkor mohly vyšvihnout výš.
„Jsou rozhodnuty vybudovat své ekonomiky méně svobodné a méně otevřené, budují svoji vojenskou sílu a využívají informace a data, aby mohly kontrolovat své obyvatele a rozšiřovat svůj vliv,“řekl Trump o Rusku a Číně.
Až na dalších místech zůstaly tradiční hrozby světa po studené válce – Írán a KLDR jako zbytky „osy zla“a samozřejmě teroristé následovaní sítěmi nadnárodních zločineckých syndikátů.
Zdá se, že geopolitika je zpět a vrátila se plnou silou.
Trump prohlásil, že soupeření s Čínou a Ruskem přimělo USA přehodnotit politiku založenou na předpokladu, že přátelský přístup k rivalům a jejich zapojení do mezinárodních institucí je změní v neškodné hráče a důvěryhodné partnery.
„Tento předpoklad se ve většině případů ukázal být falešný,“zdůraznil Trump.
Prásknutí dveřmi
Je to prásknutí dveřmi za víc než čtvrt stoletím amerického přístupu ke světu, který od první války v Perském zálivu spočíval v co nejširší a až úzkostlivě uplatňované mezinárodní spolupráci a snaze zapojit do ní co nejvíce států. Včetně těch problémových, s představou, že je to automaticky polepší.
Američtí prezidenti často zveřejňovali své globální doktríny. První je dvě stě let stará doktrína Jamese Monroea „Amerika Američanům“, která varuje zámořské mocnosti před vměšováním na západní polokouli. Nejznámější jsou ty ze studené války – Trumanova doktrína zadržování komunismu, Eisenhowerovo zatlačování komunismu či Reaganova představa, že lepší než se snažit o uvolňování napětí je rovnou porážka komunismu.
Zatímco Barack Obama přišel se „strategickou zdrženlivostí“, Trumpova doktrína by mohla dostat název „mír silou“. Všechno v ní souvisí: ekonomická bezpečnost USA je součástí národní bezpečnosti, a tudíž i ekonomická bezpečnost musí být zajištěna vojenskou silou.
Když je Trumpova doktrína vydestilovaná v jediném projevu, zní jako takřka brutální přehození kormidla. Ale faktem je, že pro ty, kdo pozorně sledují Trumpovy názory na svět a místo Ameriky v něm, je v projevu naopak málo nového: všechno už Trump párkrát řekl. Ve dvou slovech to bylo zhuštěno v jeho volebním sloganu Amerika na prvním místě.
Včerejší projev dokonce údajně vznikl kompilací myšlenek z předchozích vystoupení.