Češi se mají lépe než Slováci. Zatím
Velká analýza životní úrovně čtvrt století po rozpadu Československa
Pětadvacet let po prvním dnu roku 1993 si Slováci připomínají vznik vlastního samostatného státu, kdežto Češi – jak uvádějí průzkumy – toto datum chápou jako den rozpadu Československa.
Ti první to tedy chápou spíše pozitivně, ti druzí poněkud negativně. Jedna zásadní otázka se však řeší na obou stranách hranice. Kdo na tehdejším rozchodu vydělal a kdo se dnes má lépe?
Aby se ji pokusila vyřešit, analyzovala MF DNES velmi podrobná ekonomická data. Vyplynulo z nich, že z finančního hlediska se pořád ještě o něco lépe mají Češi. Nicméně Slováci je v posledních deseti letech mohutně dotahují.
O tři nákupy méně
Nejlépe to ukazuje srovnání toho, kolik základního zboží si mohou za svůj zdaněný průměrný měsíční plat nakoupit Češi a kolik Slováci. Do takového imaginárního nákupního košíku redakce vybrala potraviny jako rohlíky, vejce, mléko či pivo a k tomu přidala další zboží jako prací prášek a toaletní papír.
Celkem má košík 18 položek a porovnávané ceny pocházejí ze stejného řetězce obchodů v obou zemích. Čechům průměrná mzda z třetího čtvrtletí roku 2017 vystačí na 24 takových košů, zatímco Slováci si mohou pořídit o tři nákupy méně.
V Česku by přitom košík naplněný těmito výrobky byl dražší než na Slovensku. Ale průměrná zdaněná mzda v Česku je o něco víc než 22 tisíc, na Slovensku to je 18,6 tisíce. To, že Čechy základní životní potřeby stojí víc, platí nejen u potravin. Vyšší je cena průměrného bytu na pražském sídlišti Jižní Město než v bratislavské Petržalce, dražší je kadeřník, lístky do kina i třeba školné v mateřské škole.
Až na výjimky si však Češi díky své vyšší průměrné mzdě mohou těchto položek dovolit víc. Ty dražší pak zase rychleji splatí. Třeba na koupi bytu na sídlišti ve svém hlavním městě bude Čech vydělávat 13,5 roku, zatímco Slovák skoro o rok a půl déle. Jedno je na Slovensku výrazně dražší než v Česku – doprava. Ať už vlastní nebo hromadná. Roční jízdenka MHD v Bratislavě stojí skoro dvakrát více než v Praze. O tři koruny za litr mají naši sousedi dražší také benzin a lehce víc zaplatí za základní model vozu Škoda Fabia Combi.
V praxi to znamená, že Čech si na nové auto vydělává o více než dva měsíce kratší dobu. A pak si do něj za jeden svůj měsíční plat může koupit o 150 litrů benzinu víc než Slovák.
To, jestli se má člověk dobře, nebo špatně, vnímá on sám většinou na základě porovnání s tím, jak se měl dřív. A tak si hlavní aktéři československého rozvodu v čele s Václavem Klausem a Vladimírem Mečiarem mohou dnes dovolit tvrdit, že na událostech před 25 lety vydělali všichni.
Minimálně z ekonomického hlediska tomu totiž tak je. Podle ukazatele hrubého domácího produktu na hlavu jak Češi, tak Slováci utěšeně dohánějí průměr Evropské unie.
Zároveň však platí, že Slovákům se to v poslední době daří o dost rychleji. Slovenský hrubý domácí produkt na hlavu se v uplynulých deseti letech přiblížil unijnímu průměru o 17 procent, český pouze o devět.
Spolu s rostoucí produktivitou se zvyšují také mzdy. V roce 2003 průměrný český plat dosahoval patnácti tisíc korun, ten slovenský byl v přepočtu o pět tisíc korun nižší, tedy zhruba o třetinu. Loni Češi brali už jen o 17 procent víc než Slováci.
Růstu mezd pomáhá rekordně nízká nezaměstnanost. Statistiky ukazují, že u našich východních sousedů nemá zaměstnání okolo sedmi procent lidí schopných práce, což je nejnižší číslo za uplynulé dvě dekády. Českých 2,7 procenta je dokonce nejnižší nezaměstnanost v celé Evropské unii.
Slovensko má nicméně pro tento rok další naději, že číslo klesne. V Nitře má totiž zahájit výrobu automobilka Jaguar Land Rover.
Ostatně i v tomto oboru, který je pro české hospodářství symbolem novodobého růstu, se Slováci na Čechy výrazně dotáhli. Před třinácti lety vyráběli 220 tisíc osobních aut, kdežto Česko trojnásobek. Loni jich už dělali přes milion, zatímco v Česku vzniklo 1,3 milionu vozů.