Češi zachraňují nejkrásnější antilopu Afriky
Čeští vědci jako jediní na světě zachraňují ohrožený západní poddruh antilopy Derbyho.
Patří k největším antilopám světa, říká se o ní, že je nejkrásnější, v současnosti je však hlavně na seznamu kriticky ohrožených druhů. Antilopa Derbyho, přesněji řečeno její západní poddruh.
Posledních 160 antilop, které jsou vysoké až 180 centimetrů a jejichž samci mohou vážit i tunu, žije ve volné přírodě už jen v Senegalu v národním parku Niokolo-Koba. Dalších sto jedinců prospívá ve dvou menších rezervacích díky vědcům z České zemědělské univerzity. Ti jako jediní na světě západní poddruh antilopy Derbyho zkoumají a cíleně zachraňují.
„Můžeme říct, že bez nás by tyto antilopy pravděpodobně touto dobou už vůbec nebyly,“říká vedoucí katedry chovu zvířat a potravinářství v tropech Fakulty tropického zemědělství České zemědělské univerzity Karolína Brandlová. Ta byla u toho, když před sedmnácti lety čeští přírodovědci ve spolupráci se Senegalci odchytili šest jedinců a úspěšně začali chov. Aby však byl poddruh v relativním bezpečí před vyhynutím, potřebuje populace asi pět set jedinců. Vědci proto připravují zkraje letošního roku nový projekt nazvaný Back Home. V národním parku Niokolo-Koba vznikne obora s chovným stádem a vypouštěcí stanicí. Přírodovědci do ní přivezou samce, které později vypustí do volné přírody. „Dovezeme pět samců z rezervace Fathala, kteří vykonají práci v několika směrech. V první řadě umožní místním a strážcům vidět úspěchy záchranného programu. Protože místní byli na začátku proti, aby se zvířata odvážela,“uvádí Brandlová. „Až zjistíme, jak samci zvládli období dešťů a sucha, část z nich s obojky vypustíme a budeme je monitorovat pomocí dronů, abychom věděli, zda se připojili k nějakému stádu,“dodává přírodovědkyně. Tříletý projekt, který vyjde asi na sedm a půl milionu korun, by měl fungovat i obráceně, a to tím způsobem, že by populaci v rezervacích měli oživit samci odchycení v národním parku.
Nikde jinde než v Senegalu ji neuvidíte. Jenže nalézt pár desítek antilop na území o rozloze devíti tisíc kilometrů čtverečních není snadné, jak vědí přírodovědci z České zemědělské univerzity a spolku Derbianus Conservation, kteří se už dvě desítky let snaží o jejich záchranu.
Západní poddruh antilopy Derbyho je majestátní sudokopytník s výraznými barevnými znaky, obvykle patnácti bílými pruhy na bocích a černobílým lalokem. Ve volné přírodě žije v národním senegalském parku Niokolo-Koba už jen v počtu asi sto šedesáti kusů.
Další stovku chovají v Senegalu čeští vědci ve dvou samostatných rezervacích Fathala a Bandia. Do druhé jmenované, jež leží asi hodinu jízdy od hlavního města, Dakaru, bylo totiž před sedmnácti lety z volné přírody přivezeno šest jedinců. Mezi nimi i dvouletý samec Niokolo, na němž tehdy záchrana západního poddruhu antilopy Derbyho stála.
Niokolo obstál. Včetně vnuků a pravnuků měl dodnes přesně sto potomků.
„Kdybychom s antilopami Derbyho před lety nezačali pracovat, už by tento poddruh pravděpodobně vyhynul,“říká vedoucí katedry chovu zvířat a potravinářství v tropech Fakulty tropického zemědělství České zemědělské univerzity (ČZU) Karolína Brandlová.
Ta do projektu vstoupila ještě jako studentka a její vztah k derbíkům, jak je familiárně nazývá, demonstruje výstražný trojúhelník na dveřích její kanceláře. Je v něm napsáno Ujíždím na antilopě.
Kromě českých vědců stojí v souvislosti s touto antilopou za zmínku také Edward Smith-Stanley, třináctý hrabě z Derby. Byl to totiž on, po němž britský zoolog John Edward Gray zvíře v roce 1847 pojmenoval jako uznání za to, že hrabě tehdy vynaložil značné prostředky, aby antilopy dostal do Velké Británie.
Neviditelná antilopa
Počet jedinců kriticky ohroženého západního druhu antilopy Derbyho dnes díky programu českých přírodovědců dosahuje zhruba 260. K tomu, aby byl poddruh zachráněn, je ale daleko. Potřebují jich minimálně dvojnásobek.
„V odborné literatuře se uvádí, že když má populace pět set jedinců, je zajištěn genový tok a nehrozí další ohrožení, je udržitelná. Ale v našem případě jen za předpokladu, že management bude fungovat. Nebo že bude všech pět set zvířat v národním parku Niokolo-Koba,“vysvětluje Brandlová.
Antilopy nejsou ani v parku zcela v bezpečí. Niokolo-Koba hlídá asi sto dvacet vycvičených strážců, což je na území bezmála o rozloze Jihočeského kraje zoufale málo. Pytláctví či nelegální pastva dobytka životní prostor antilop narušují neustále.
Antilopa Derbyho je na tak obrovské ploše a při minimálních počtech skoro neviditelná. Při svém prvním pobytu ji během šesti týdnů nepotkala ani Brandlová. A najatí senegalští strážci jsou na tom stejně. „Chrání něco, s čím nemají přímý kontakt. Někteří antilopu Derbyho v životě neviděli,“dodává.
Ostatně většina Senegalců netuší, že nějaký kriticky ohrožený poddruh antilopy Derbyho vůbec existuje, natož že žije výhradně na jejich území. Další ze „zachránkyň“poddruhu Markéta Grúňová nicméně dokázala místní učitele či zástupce ze senegalského ministerstva školství přesvědčit, aby vznikla organizace Přátelé antilopy Derbyho.
„Jde o interaktivní program přímo ve školní třídě a následnou exkurzi do přírodní rezervace, kde se mohou děti setkat s antilopou Derbyho, o jejíž existenci ani procento z nich předtím vůbec nic netušilo. Rukama spolku prošlo už přes tisíc dětí i dospělých,“říká Grúňová.
Zvýšit povědomí o antilopě Derbyho a o úsilí záchranářů má rovněž projekt s názvem Back Home, který se rozbíhá počátkem tohoto roku. V parku Niokolo-Koba přírodovědci vytvoří oboru s vrtem na vodu, do níž umístí chovné stádo a vypouštěcí stanici.
Budou tak do parku vypouštět samce antilopy Derbyho, které se jim podařilo odchovat v rezervacích. Nakonec vědci z volné přírody národního parku naopak odchytí samce, aby geneticky obohatili populaci v rezervacích Fathala a Bandia.
Počet jedinců západního druhu antilopy Derbyho díky programu českých vědců dosahuje zhruba 260.
„Je lepší dovézt samce, protože má mnohem větší reprodukční potenciál,“vysvětluje Karolína Brandlová.
Tříletý projekt vyjde asi na sedm a půl milionu korun. Naplánována je však zatím jen první fáze, protože spolek Derbianus neuspěl se žádostí o grant. Vystačit si tak musí zatím s necelými dvěma miliony.
„V srpnu, kdy jsme o grant žádali, antilopa Derbyho jako druh nebyla zařazena mezi ohrožené jenom proto, že dlouho trvá aktualizace statusu. Komise navíc nehodnotí status poddruhu, ale celý druh. A náš západní poddruh je sice kriticky ohrožený už od roku 2008, ale východní poddruh má status málo dotčený,“dodává Brandlová.
Pomohli také politici
Při záchraně západního poddruhu sehrála významnou roli politika. Vědci byli od počátku v kontaktu se zastupitelským úřadem v Senegalu, významně pomohla rovněž bývalá česká velvyslankyně v Dakaru Lenka Pokorná. Kontaktovala totiž prezidentskou kancelář a právě senegalský prezident Macky Sall pomohl zařídit, že země podepsala s Čechy smlouvu o spolupráci.
„Velvyslanectví se v roce 2015 podařilo dosáhnout podpisu memoranda o spolupráci mezi ministerstvy životního prostředí a v návaznosti na memorandum byla letos podepsána dohoda mezi ředitelstvím národních parků Senegalu, majiteli soukromých rezervací, kde antilopy žijí, a společností Derbianus. Tato dohoda konečně přesně stanovuje práva a povinnosti jednotlivých aktérů,“doplňuje za ministerstvo zahraničních věcí mluvčí Irena Valentová.
Záchranu západního poddruhu antilopy Derbyho přesto nese na svých bedrech posledních sedm let hlavně Fakulta tropického zemědělství ČZU a spolek Derbianus, který vznikl poté, co Senegal vypadl ze seznamu prioritních zemí pro rozvojovou spolupráci.
Zachránit derbíky vědci chtějí za každou cenu. „Špatná situace lidí v rozvojových zemích je dána tím, že si mimo jiné likvidují svoje přírodní zdroje, zemi opouštějí a odcházejí třeba do Evropy. My bychom měli podporovat ochranu přírodních zdrojů a fungování jejich zdravých ekosystémů,“tvrdí Brandlová.