Automaty s jídlem mají pomoci bezdomovcům z ulice
Eva Moniová spolupracovnice redakce
Nákupní dům v anglickém Nottinghamu je prvním místem, kde byl instalován výdejní jídelní automat pro bezdomovce (na snímku). Box je zásoben vodou, čerstvým ovocem, energetickými tyčinkami, chipsy, sendviči, ponožkami, zubní pastou a kartáčky nebo třeba knihami. Další se mají brzy objevit ve Spojených státech.
Myšlenka udělat něco pro lidi bez domova vykrystalizovala v hlavě devětadvacetiletého Huzaifaha Khaleda během spousty hodin, které trávil ve vlaku a na nádražích při cestování ze svého domova v anglickém Nottinghamu na univerzitu v Cambridgi.
„Ve Spojeném království jsou vlaková nádraží pro bezdomovce jako magnety. Při dojíždění jsem přišel do kontaktu se spoustou z nich,“vzpomíná Khaled pro Washington Post. Mluvil s nimi, kupoval jim kávu a během té doby se s některými spřátelil.
Zasáhlo ho, že pro lidi bez domova je obtížné dostat se k základním potřebám. Mohou si pro ně sice chodit do charitativních zařízení, ale ta často otevírají jen na omezenou dobu. A to pro bezdomovce znamená podřídit tomu denní program, a tím pádem méně šancí najít si stabilní práci nebo vídat rodinu.
„Uvědomil jsem si, že je třeba najít Pro vlastní využívání Na užívání a pronájem Průměrný roční výnos (po odpočtu nákladů a před zdaněním v roce 2016) 26% 74% 4,63 %
Průměrná cena za metr čtverečních v rakouských Alpách je přibližně 128 tisíc korun, což je zhruba o 40 tisíc korun za metr čtvereční více než v nejdražších českých horách – Krkonoších. Zatímco v Rakousku investor utratí za 70metrový apartmán 8,9 milionu korun, v Krkonoších na něj potřebuje necelých šest milionů.
Nejpopulárnějším typem nemovitostí jsou tam apartmány. Nakupuje je až 79 procent kupujících. Ostatní dávají přednost samostatným domům. Jen 26 procent majitelů si kupuje nemovitost ryze pro vlastní potřebu. Většina ji v době své nepřítomnosti pronajímá. Výnosy z pronájmu po odpočtu provozních nákladů a před zdaněním se pohybují okolo pěti procent.
Čechy na Rakousku nejvíce láká dobrá dopravní dostupnost, stabilní realitní prostředí a zajímavá nabídka nemovitostí, které mají kvalitně zajištěnou správu.
„Oproti Švýcarsku a Francii je Rakousko i cenově příznivější a legislativně méně náročné,“dodává Rejcha. Druhou nejoblíbenější horskou lokalitou jsou italské Alpy. Nemovitost si tam pořizuje až devět procent českých kupců, v Rakousku 47 procent. efektivnější cestu, jak jim zajistit aspoň základní věci,“konstatuje. Tak dostal nápad udělat automat, kde si budou moct bezdomovci vzít jídlo, oblečení a další základní věci 24 hodin denně 7 dní v týdnu.
První přístroj instalovala charitativní organizace Action Hunger, vedená Khaledem. „Oslovil jsem přes 50 výrobců v Anglii i Evropě. Většina můj návrh ignorovala, pár jich zdvořile odmítlo. Jen chvíli předtím, než jsem to chtěl vzdát, na můj dopis odpověděla firma N&W Global Vending s tím, že chtějí můj nápad společně probrat,“říká autor projektu.
N&W Global Vending je jeden z největších světových výrobců automatů. Khaledovi věnovali přístroj v hodnotě 10 tisíc liber a Khaled se spojil s denním centrem pro lidi bez domova Friary. To rozdá bezdomovcům na sto karet, které je opravňují z automatu si vyzvednout tři položky denně. Držitelé karet se musí aspoň jednou týdně v centru ukázat, aby je mohli dál používat. Podle Khaleda to zajistí, aby se bezdomovci nestali na automatech závislí a dál se snažili dostat z ulice.
Khaled by chtěl výdejní automaty rychle rozšířit po celé zemi, Evropě i USA. V únoru bude jeden přístroj instalován v New Yorku, kde Action Hunger navázala spolupráci s neziskovou organizací Rescuing Leftover Cuisine, která využívá nespotřebované jídlo. Další automaty se mají objevit v San Francisku, Seattlu a Los Angeles. Koncem letošního roku by Action Hunger mohla podle listu Guardian provozovat 25 až 30 výdejních automatů. Zájem prý Action Hunger registruje i z Řecka, Španělska, Austrálie nebo Číny.
Tento měsíc bude Khaled se svými spolupracovníky sledovat, po kterých položkách je v automatu největší sháňka.
„Bezdomovectví se stalo natolik akceptovaným fenoménem, že se na tyto lidi mnohdy ani nepodíváme,“podotýká Khaled. V dlouhodobém horizontu chce jeho organizace prostřednictvím dat z přístupových karet zjišťovat, jestli zásobení základními potřebami pomáhá lidem dostat se z ulice.