Báječný Haškův svět zvířat
Před 95 lety zemřel autor dobrého vojáka Švejka. Život spojil hlavně s Prahou
Jan Bohata redaktor MF DNES
Hospody slovutných jmen, solidní měšťanské byty, zastrčené podnájmy, ale i psychiatrická klinika, policejní strážnice a kriminál „pod věží“neboli arest na Karlově náměstí. To jsou místa spjatá s životem Jaroslava Haška, humoristy a autora legendárního Švejka. Spisovatel zemřel před 95 lety.
Na svůj neodvratně poslední vandr vyrazil devětatřicetiletý Jaroslav Hašek na začátku ledna 1923 z Lipnice nad Sázavou. Daleko od rodné Prahy, s níž spisovatel spolu s hrdiny svých povídek a črt spojil nemalou část života.
S Haškovým pobytem v metropoli se váže 49 adres bytů, domů, krátkodobých pronájmů či pouhých úředních přihlášek. Na svět přišel v novoměstské Školské ulici. „Jaroslavovy dětské dojmy byly poznamenány tím, že se rodina musela přemisťovat z bytu do bytu,“uvedl badatel Radko Pytlík. Ani ne roční potomek rodiny Hašků prožil během několika následujících měsíců stěhování napříč Novým Městem, do Ječné ulice, Na Bojiště, Karlovo náměstí, do Lipové a Štěpánské.
Vila Pod Klamovkou
Se cvičenou opicí Julčou a psy žil jako mladý novinář v Košířích v ulici Pod Klamovkou ve vile podnikatele Fuchse, pro jehož časopis Svět zvířat pracoval. Tady vznikly proslulé fabulace, kdy byly čtenářům servírovány informace o znamenitých vědeckých objevech, bleše inženýra Khúna či macarátu jeskynním z Postojenské jeskyně, která prý v prehistorii zasahovala až k Baltu.
K Haškovi patřily neodmyslitelně i hospody. Pro autora nebyl pobyt v nich alkoholickým únikem z reality, ale tvůrčí nutností. V lokálech pracoval. Patřil k nejpilnějším tvůrcům, jen během pár týdnů roku 1911 vytvořil 120 satir, humoresek a fejetonů, za jeden kus bral dvě až čtyři zlaté.
Domácím lokálem se mu stal podnik U Zlatého litru v Balbínově ulici, kde položil základ pražské bohémy. Nešlo o nějaký periferní lokál, docházel sem slovutný Jakub Arbes, básník Emanuel Lešehrad, literární kritik František Sekanina a mnozí další. V Haškově životě se reálné mísí s jeho literárním světem. Se Zlatým litrem je spojena také legendární Strana mírného pokroku v mezích zákona. Nešlo jen o politickou mystifikaci, partaj se pustila i do tehdy módního žánru kabaretu. Ve Zvěřinově hostinci na Újezdě před velkou válkou sehrála kus „Hora olivetská aneb výprava Čechů v Jeruzalémě“. Jako spoluautor byl podepsán i později slavný dramatik František Langer.
Zprávy od Brejšků
Od Zlatého litru Hašek vyrážel na spanilé poutě Prahou. Docházel například na novinářskou burzu zpráv do hospody U Brejšků na Novém Městě. „Nabízel zde své znamenité zprávy a fabulace v ceně jedné za dva půllitry plzeňského. Nenakoupil jsem, ale placení zůstalo záhadně vždy se mnou,“vzpomínal na Haška reportér Egon Ervín Kisch.
Po návratu z jedné výprav do pražských hospod se na pomačkaném lístku objevil i nápad, z nějž se zrodil román o dobrém vojáku Švejkovi. „Na osmerce papíru byl zřetelně napsán a podškrtnut nápis povídky Pitomec u kumpanie. Hašek jej zmačkal a zahodil. Já znovu narovnala a schovala,“vzpomínala manželka Jarmila Hašková.
Haškova svérázná letora ovšem narážela na okolní realitu. Názorně to dokládají policejní protokoly. „Ve čtvrt na tři v noci je spisovatel J. Hašek zadržen strážníky Hullanem a Hlouškou pro úplné opilství. Po vystřízlivění propuštěn,“konstatuje například policejní hlášení komisařství Dolního Nového Města z roku 1907. Pro opilství a rušení klidu strážníci Haška předváděli ještě několikrát. Nejtěžší střet s paragrafy prožil Hašek v roce 1907. V květnu anarchisté, za Haškovy účasti, bouřlivě diskutovali ve vinohradské restauraci Na Slovanech.
Poté se průvod čtyřiceti rozvášněných bouřliváků i s Haškem vydal Ječnou ulicí. Tam došlo ke střetu s c. a k. policií. Inspektor Herget za asistence dvou strážníků vyzval výtržníky k rozchodu. Ti s tím pochopitelně nesouhlasili. V nastalé strkanici dostal strážník Širndl holí. „Natři ho,“nabádal prý Hašek násilníka. Skončil proto na strážnici s obviněním ze zločinu těžkého ublížení na těle a podněcování k útoku na stráž bezpečnosti.
Hašek zvolil důmyslnou obhajobu. „Křičel jsem, ale ne natři ho, ale spatři ho,“přesvědčoval spisovatel zemský trestní soud. Před senátem mu to valně nepomohlo. Od půle srpna 1907 strávil měsíc ve věznici na Karlově náměstí, lidově přezdívané Pod věží. Zdejší věznice bývala proslulá i „dietou“, menu se skládalo z krup, jáhlů, kaší a dalších delikates.
Ústav pro choromyslné
Literární a skutečné se mísí i v Haškově zkušenosti s psychiatrickými kapacitami. V jejich péči se ocitl i dobrý voják Švejk. Hašek skončil v ústavu pro choromyslné v Kateřinkách na Novém Městě poté, co ho nadstrážníci Heinrich Hlinka a František Melech v únoru 1911 sundali ze zábradlí Karlova mostu. „Připouští, že se chtěl utopit, že ho mrzí svět,“stojí v protokole.
Hašek později sebevražedný pokus, spáchaný v životní krizi, popřel. Na psychiatrii strávil týden. Čas vyplnil dobrovolnou prací, například rovnáním chorobopisů.