Erbanová, žena dvou světů, má další medaili

České rychlobruslení už není jen Sáblíková, psali Nizozemci, když se i ona začínala prokousávat ke stupňům vítězů.

Včera na nich 25letá Karolina Erbanová opět stála. Na evropském šampionátu v ruské Kolomně vybojovala bronz na trati 500 metrů. Svoji pátou velkou medaili kariéry z vrcholných akcí žen.

Pravda, možná myslela ještě výš. Vždyť z Evropanek má v této sezoně zajetý na 500 metrů nejrychlejší čas a na posledních Světových pohárech ji pokaždé porazily pouze tři Asiatky. Ovšem připomíná: „I mistrovství Evropy je jen jedním z kroků k olympiádě. A letos bude důležité uspět jen na olympiádě.“

V zimě mnoha českých sportovních marodů se probila do společenství největších nadějí výpravy pro Koreu. Mezi kandidáty medailí.

Nesnaží se ze sebe setřást takovou roli. „Pokud se už několik let pohybuji do desítky a v minulé sezoně do pětky, tak jaký jiný cíl mohu mít?“říká. „Nemůže jím být skončit na hrách do desátého místa. Musím mít hnací motor postavený na nejvyšších příčkách.“

Reprezentační trenér Petr Novák věří, že o ně v Koreji zabojuje. „I když to bude složité,“ví kouč. „Na pětistovce jsou v sezoně odskočeny Japonka Kodairová a Korejka I Sang-hwa. Za nimi je více vyrovnaných kandidátek na medaili.“Včetně Rakušanky Herzogové a Rusky Golikovové, včera zlaté a stříbrné.

Po minulé olympiádě, v létě 2014, odešla Erbanová od Novákovy tréninkové skupiny do Nizozemska. Hledala tam vlastní cestu. „To rozhodnutí bylo pro mě velmi těžké. Mnozí si mysleli, že nejde o dobrý krok,“vzpomíná.

Místo skupiny zaměřující se spíše na vytrvalkyni a vícebojařku Sáblíkovou chtěla trénovat s ryze sprinterským týmem.

Tak o tom letos vyprávěla pro odborný nizozemský portál Schaatsen.nl. I o tom, že vztahy s Novákem byly poté komplikované, ale nyní mezi nimi opět panuje vzájemná úcta. Novák ji na reprezentačních akcích koučuje během závodů, zatímco v Nizozemsku ji dva roky vede Dennis van der Gun.

Usadila se v Heerenveenu, v domku nedaleko legendární haly Thialf. Postupně tu závodila za profesionální týmy Continu a Afterpay. Ten však přijde po sezoně o hlavního sponzora, kdo ví, co bude dál.

Ovšem to nejhorší už má za sebou. „Neměla jsem po odchodu z Česka žádného manažera, musela jsem se najednou naučit o tolik věcí postarat se sama.“Nizozemsko se stalo její velkou životní školou.

„Žiju ve dvou světech,“líčí. „V Heerenveenu mám svůj bruslařský svět, v Česku společenský. Ráda bych je více propojila, ale je to nemožné. Nejtěžší je, když se z Česka vracím zase do Nizozemska. Všechno je tam jiné: jazyk, jídlo, lidé kolem mě. Chybějí mi i české hory. Ale to jsou detaily.“

Navzdory faktu, že větší část roku žije právě v Heerenveenu, má naprosto jasno: „Jsem Češkou a zůstanu Češkou, to je moje země.“

Vidět v Koreji stoupat vzhůru vlajku této země je snem, který Erbanovou žene dál.