Hamáček chce vést ČSSD
Jan Hamáček se chce na únorovém sjezdu pokusit z pozice předsedy nakopnout tápající stranu. Zatím nemá protivníka.
Dva a půl měsíce po volebním debaklu trvalo, než se v ČSSD našel někdo, kdo se pokusí vrátit na výsluní ještě donedávna nejsilnější stranu v Česku. Včera k tomu sociální demokraté v Mladé Boleslavi vyzvali svého nejúspěšnějšího politika – místopředsedu Sněmovny a strany Jana Hamáčka. A ten – podle očekávání, úvahy o jeho kandidatuře prosakovaly už několik týdnů – přijal.
Hamáček bude 18. února na mimořádném sjezdu ČSSD kandidovat na předsedu strany. Za normálních okolností by to pro devětatřicetiletého politika, který se od dvaceti let angažoval v Mladých sociálních demokratech, byl vrchol kariéry. Byť už za sebou má čtyři roky v pozici předsedy Sněmovny.
Teď má příležitost vést nejstarší stranu v zemi, čtyřnásobného vítěze parlamentních voleb od listopadu 1989. Je to však spíš role pro krizového manažera.
Strana, která v loňských volbách získala jen 7,27 procenta hlasů, tápe. Triumvirát, který tvořil volební lídr Lubomír Zaorálek, premiér Bohuslav Sobotka a dočasná jednička Milan Chovanec, se po říjnových volbách rozpadl. Zaorálek už se dál angažovat ve vedení nechce, Sobotka se spokojil s pozicí řadového poslance a Chovanec ohledně svojí budoucnosti odpovídá nejasně.
První povolební průzkumy přitom ukázaly, že ČSSD může ztratit i další voliče a příště by měla problém dostat se i do Sněmovny. I proto se zprvu nikomu do horkého křesla nechtělo. A tak každé aspoň trochu zajímavé jméno spojené s levicovou politikou, které by jen připustilo, že by do toho šlo, bylo ihned předmětem vnitrostranických debat a následně některá z nich unikla do médií. Ať už to byl odborářský předák Josef Středula, bývalá ministryně školství a v současnosti poslankyně Kateřina Valachová, nebo dlouholetý hejtman Kraje Vysočina a poslanec Jiří Běhounek.
Ani jeden z nich přitom nesplňuje podmínku danou stanovami ČSSD – kandidát na předsedu musí být členem strany alespoň čtyři roky.
Vůbec nevíme, kdo by to měl vzít, krčili rameny poslanci ČSSD během listopadové ustavující schůze Sněmovny měsíc po volbách. Tou dobou začal Hamáček uvažovat, že by do toho šel. Od spolustraníků několikrát slyšel repliku z filmu Vesničko má středisková: „Jsi jediný, kdo to může udělat. A když je někdo jediný, tak musí.“
Až včera to však řekl jasně: „Chci pomoci sociální demokracii postavit se na nohy.“
Muž kompromisu
Hamáček v ČSSD platí za navenek rozvážného politika, který nechodí do prohraných bitev. Zároveň ale také za dobrého parťáka, který se i s oponenty snaží udržovat přátelské vztahy.
I v dobách nejostřejších střetů mezi ANO a ČSSD jako předseda Sněmovny neměl problém komunikovat s místopředsedou Sněmovny za ANO Radkem Vondráčkem. „Spolupracovalo se mi s ním vždycky dobře,“chválil ho Vondráček. A tak když se loni karta obrátila a Vondráček byl zvolen novým šéfem Sněmovny, za Hamáčka se přimluvil, aby byl místopředsedou. ČSSD se přitom už smiřovala, že o post po volbách přijde. Hamáček, kterého do vysoké politiky vytáhl v roce 2005 jako nadějného šéfa Mladých sociálních demokratů tehdejší premiér Jiří Paroubek, je sice až na několik let praktikantské pozice ve Škodovce celoživotním politikem, dobré jméno si však i u opozice získal díky jazykovým schopnostem. Mluví anglicky, španělsky, německy, částečně francouzsky, rusky a polsky. Teď bude muset hlavně najít společnou řeč s částí vzbouřenců v ČSSD, jako jsou bývalí hejtmani Jiří Zimola nebo Michal Hašek, kterým se nelíbí, jak stranické vedení vystupuje po volbách. A místo jednodenního sjezdu požadují permanentní sjezd a přímou volbu předsedy ČSSD. Včera jim poslal jednoznačný vzkaz: „Bojujeme o přežití. K tomu je třeba, aby všichni, kterým na ČSSD záleží, zapomněli na osobní neshody a začali táhnout za jeden provaz.“
Bojujeme o přežití. Je třeba, aby všichni, komu na ČSSD záleží, táhli za jeden provaz.