Muzeum ukáže poklad
Část středověkých stříbrňáků objevených ve Štěpánské ulici se nyní představí veřejnosti.
Jan Bohata redaktor MF DNES
Muzeum hlavního města Prahy (MHlMP) vystaví vzorek jedinečného stříbrného pokladu a džbánek, který ho ukrýval. Odhaleny byly při archeologickém průzkumu ve Štěpánské ulici v létě 2005, poté procházely odbornými konzervačními procedurami. „Jde o další instalace z výstavní série Předmět sezony,“uvedla Olga Šámalová z MHlMP. S výstavou se počítá v hlavní budově muzea v ulici Na Florenci od 16. ledna. Mince doprovodí i jejich zvětšené fotografie.
Poklad uložený v keramické nádobě, takzvaném loštickém poháru, překryté kusem kůže ležel pod podlahou. Obsahoval 2 052 stříbrných mincí původem ze 14.–15. století, pocházejících z mincovních dílen Čech, Moravy, Německa a Rakouska.
Nejstarší mince, takzvaný parvus neboli malý stříbrný peníz uložený v depotu, pochází z dob vlády krále Jana Lucemburského z první poloviny 14. století. Vyrazili ji v kutnohorské mincovně. „Nejpočetnější a zároveň nejmladší skupinu mincí zastupuje domácí kruhový peníz z let 1460–1468 ražený za vlády Jiřího z Poděbrad opět v Kutné Hoře,“uvedla Šámalová.
Odhalení depotu či pokladu mincí na parcele v bloku mezi Štěpánskou a Školskou ulicí před téměř třinácti lety patří k nejzajímavějším archeologickým objevům posledních několika desetiletí.
„Historická hodnota je nevyčíslitelná,“komentoval nález Zdeněk Dragoun z Národního památkového ústavu (NPÚ).
Pestrá je též historie tohoto kouta Nového Města pražského. Domy zde rostly již bezprostředně po jeho založení císařem Karlem IV. v polovině 14. století.
„Fronta Štěpánské ulice byla zastavěna ještě do konce 14. století a na dnešní parcele domu čp. 645/II původně stály domy dva. Jejich zahrady sahaly až ke Školské ulici,“uvedl k dějinám místa Vojtěch Kašpar ze společnosti Archaia, která v roce 2005 prováděla výzkum v této lokalitě. Ten předcházel stavbě nového hotelu.
Ukryté bohatství
Bádání archeologů odkrylo kromě jiného i základy opukového domu z druhé poloviny 15. století, vysunutého do dnešního dvora. Z průběhu 15. století pochází také dvě prozkoumané studny, jedna je pravděpodobně starší než kamenný dům, druhá mladší. Právě v prostoru nynějšího dvora se nacházela také zmíněná nádoba se stovkami mincí. Ty byly uschovány v nádobě ve žlabu pod propálenou dřevěnou podlahou uvnitř nádvorního křídla gotického domu.
Kdo a kdy ji zde uložil, však asi zůstane navždy tajemstvím. „Důvody ukládání pokladů do důmyslných skrýší byly různé. Mohou být osobní, společenské, ale nejčastěji jsou dávány do souvislosti s obavou z válečných konfliktů. Mnohé z mincovních pokladů pocházejí z období mezi husitskými válkami a šedesátými léty 15. století, nelze je však spojovat s konkrétními vojenskými operacemi,“uvádějí muzejníci.
Metropole Českého království tehdy nepatřila k nejklidnějším místům k životu. Pražské radnice zažily v turbulentní době několik převratů a například v roce 1448 hlavní město během bojů mezi katolickou Strakonickou jednotou a jejich kališnickými protivníky obsadily jednotky Jiřího z Poděbrad.
V písemných pramenech se zmíněný komplex mezi Štěpánskou a Školskou ulicí podle historiků objevil poprvé okolo poloviny 16. století. „Byl zde pivovar se sladovnou. Výzkum dokumentoval i torzo nádvorního křídla souvisícího s rozšířením domu v 18. století,“uvedl Vojtěch Kašpar.
Prastará osada
V bezprostředním okolí Štěpánské ulice to však žilo ještě před zmíněným založením Nového Města. Prameny již k roku 993 dokládají existenci osady Rybník. S tímto místem
– při bagrování v areálu modřanského Viničního domku se podařilo nalézt a
mincí, k tomu několik stříbrných šperků. Nejstarší mince pocházely z roku nejmladší z roku Depot o váze více než šesti kilogramů v hodnotě přibližně
korun si převzali odborníci z Muzea hlavního města Prahy. Cennosti jejich majitel ukryl zřejmě v čase druhé světové války.
unikátní nález zaznamenali dělníci v košířské Duškově ulici. V úkrytu zde objevili předmětů převážně ze stříbra o váze téměř Z toho tvořily mince nejen evropského původu. K nejstarším patřily české groše z doby vlády Vladislava Jagellonského. Byly tu také rakousko-uherské mince z druhé poloviny 19. století s portréty císaře Františka Josefa I. i novější s jeho nástupcem Karlem I. Bylo zde také 498 kusů rakousko-uherských korun z doby kolem roku 1900. souvisí také řada archeologických objevů. Nejzajímavější je například dřívější nález 539 mincí z poloviny 12. století z prostoru křížení Žitné a Štěpánské ulice.
V sousedství rotundy sv. Longina z poloviny 12. století výzkumy odhalily mimo jiné i část pohřebiště. V devíti hrobech se nacházela keramika ze stejné doby. V lokalitě nalezli archeologové také řemeslnické pece. Vodu dodávala zdejší vydatná přírodní tůně a uměle vyhloubená strouha.
Areál někdejších rybníčků se po založení Nového Města ocitl v oplocené farní zahradě. Stály zde kromě jiného také fara, škola, zvonice a tři kaple. Celá lokalita se proměnila při výstavbě bloku obytných domů na konci 19. století, kdy farskou zahradu proťala ulice Na Rybníčku.