Pohyb zboží dostane řád

Magistrát do konce roku najde lokalitu pro překladiště a zorganizuje pohyb dodávek po Praze

PRAHA Každé město potřebuje kromě hezké tváře i tu nevzhlednou, leč důležitou část. V případě Prahy jde o to, kde vzniknou překladiště, z nichž budou nákladní auta rozvážet zboží. Nikdo však nechce bydlet vedle zapáchajícího pozadí metropole, což magistrátu komplikuje rozuzlení nerudovské otázky „kam s ním“.

Do konce roku mají proto odborníci z Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR) vypracovat studii takzvané city logistiky, jež navrhne, jak má hlavní město řešit své zásobování. Dosud se touto problematikou Praha nezabývala.

V rámci zadané studie budou plánovači Prahy zkoumat, kudy po metropoli dodávky s nákladem jezdí, a následně jejich pohyb lépe zorganizovat, aby se snížily negativní dopady na město, jako je zbytečný automobilový provoz, hluk a znečištění. „V návaznosti na rostoucí oblibu obchodování po internetu a s tím související počet dodávek to bude stále naléhavější,“říká ředitel IPR Ondřej Boháč.

Vedle vytyčení ideálního pohybu zboží po metropoli bude součástí dokumentu i návrh lokalit, na kterých by bylo vhodné vybudovat překladiště. Pražský územní plán má nyní pro logistická centra vyhrazenou lokalitu Malešic a Smíchova. Každé z míst by podle IPR obsloužilo zhruba polovinu města, zejména toho vnitřního.

Obě lokality jsou dlouhodobě vytipovány i proto, že jimi vede železnice a jsou zároveň blízko Městskému okruhu. Většina zboží by tak do nich přijela po kolejích, v centrech by vše bylo roztříděno a naloženo do aut, jimiž by vše bylo rozvezeno. Ač jsou tato dvě místa vytipována jako vhodná, v rámci studie bude IPR zjišťovat, zda není v Praze ještě vhodnější místo. Proti vzniku překladiště v Malešicích totiž vznikla v loňském roce petice s téměř dvěma tisíci podpisy. Proti byly i tři městské části, na jejichž území by logistické centrum vzniklo. Obávají se zhoršení životních podmínek souvisejících s automobilovým provozem.

Na vlastním dvorku chceme klid

Podle Boháče však město nemůže mít jen hezký obličej, ale je potřeba někam umístit i kloaku, tedy „čistě funkční věci, které nemusí být vždy jednomyslně vítány, i když jsou potřeba“. Podle IPR jsou protesty klasickým příkladem efektu Not In My BackYard (Ne na mém dvorku). V tomto případě lidé souhlasí s tím, že překladiště jsou pro město nutností, ale běda, pokud by mělo být v jejich sousedství.

Vedle rozhodnutí, kam umístit sklady, jsou problém i zásobovací stání. Jednou z částí zadané studie má proto být analýza chybějících zásobovacích stání společně s návrhy řešení. Jednou z možností může být podle IPR zřizování proměnlivých jízdních pruhů. Ty by část dne sloužily pro zásobování, jindy jako vyhrazený pruh pro veřejnou dopravu a navečer pro parkování vozidel.

Vedle automobilové dopravy má dokument řešit i alternativní způsob převozu nákladu. Kromě vlaků má potenciál i vodní doprava, v jejímž rámci by lodě mohly zásobovat stanoviště nebo naopak sloužit k odvozu suti a odpadu. V historickém centru města by pak mohla zásobování převzít nákladní kola.

V některých evropských metropolích to už znají. Kupříkladu v Londýně je tento způsob využíván pro obsluhu administrativních a obchodních zařízení u pěších zón. Na jejich krajích jsou jakési zásobovací dvory, odkud je zboží převáženo cargokoly, která na rozdíl od dodávek tolik neruší chodce.

Podobně je na tom Vídeň, jejíž radnice v březnu lidem nabídla, že jim dá až tisíc eur na pořízení nákladního kola. Důvodem bylo, že náklady na pořízení a provoz nákladních bicyklů jsou nižší než u vozidel a podle německé studie mohou cargokola ve městech nahradit až 23 procent denní dopravy nákladních vozů.

Na program vyčlenila rakouská metropole 200 tisíc eur. „Už po měsíci však oznámilo město navýšení o dalších sto tisíc eur. Během prvních tří týdnů totiž na radnici došlo celkem 222 žádostí. Do konce loňského roku pak Vídeň podpořila pořízení celkem 322 nákladních kol,“popisuje Martin Landa z kanceláře zastupující Vídeň v Praze. Nejčastěji tuto možnost využily rodiny s dětmi, ale i firmy.

Nákladní kola mají využití i v pražské historickém centru, byť podle Prahy 1 jen v malém počtu. „Provozně však nemohou kola nahradit, naneštěstí, objemové potřeby všech obchodů a dalších provozů v pěších zónách. Určitou budoucnost a zlepšení podmínek na pěších zónách však vidíme v elektrickém vozovém parku,“říká mluvčí městské části Veronika Blažková.