Tohle od nás čekejte, až budeme na Hradě
Neumíte si ani v den voleb vybrat vhodného kandidáta? Vyzkoušejte si, se kterým z nich se nejvíce shodujete. MF DNES jim položila patnáct stejných otázek na problémy, které bude muset příští prezident řešit. Zakroužkujte odpovědi, s nimiž souhlasíte, a na konci je sečtěte. Miloš Zeman se předvolebních projektů neúčastní, své postoje navíc projevuje v praxi. Jak, to pro porovnání najdete v závěru tabulky.
Pokud by z prezidentských voleb odcházel Miloš Zeman poražen, zmizeli by od Hradu policisté s detektory kovů a hlava státu by v jednom kuse vysedávala na schůzích Sněmovny a Senátu.
Jsou to jediné dvě z patnácti otázek, na kterých se všichni Zemanovi vyzyvatelé shodli bez výjimky. MF DNES jim jich položila patnáct, aby si voliči mohli udělat rychlý obrázek, s kým nejvíce souznějí.
„Nepochybně bych chodil do parlamentu častěji,“řekl textař Michal Horáček. „Chci být aktivní prezident a komunikovat s celou politickou scénou,“převtělil odpověď téměř do hesla z plakátu nejmladší z kandidátů, jedena čtyřicetiletý lékař Marek Hilšer.
O kontrolách u Hradu si zase kandidáti myslí, že jsou nejen zbytečné, ale i nebezpečné pro čekající turisty. Jediný Vratislav Kulhánek se z odpovědi poněkud vykroutil. Byl by pro, „jakmile Evropa bude uvnitř svého prostoru natolik bezpečná, abychom mohli garantovat, že dokážeme ochránit hosty na Hradě, letištích, veřejných prostranstvích a všude tam, kde před pár lety nebyly žádné bezpečnostní prohlídky,“napsal.
V praxi je samozřejmě otázkou, zda by prezident mohl podobu bezpečnostních opatření přímo ovlivnit. Dnešní prezidentská kancelář na nich trvá s odkazem na „bezpečnostní složky“. „Bez výjimky doporučily kontroly zachovat,“obhajoval je mluvčí Hradu Jiří Ovčáček.
Dilema nerozhodnutých voličů patrně nerozsekne ani postoj kandidátů k obecnému referendu. Jediný, kdo by je nezavedl, je expremiér Mirek Topolánek. Ten však připouští „ústavní referendum“. Patrně má na mysli zvláštní referendum vyhlášené ústavním zákonem.
Nikdo z kandidátů pak nezpochybňuje, že prezident musí odvolat ministra, navrhne-li mu to premiér. „Ústava je v tom jednoznačná,“připomíná Michal Horáček. Zbrojní lobbista Jiří Hynek sice na otázku odpověděl „ne“, ale ve vysvětlivce připustil, že pokud by premiéra nepřesvědčil o svých výhradách, nic jiného by mu stejně nezbývalo.
Náročnější vyjednávání by předsedu vlády čekalo naopak při navrhování nových jmen do týmu. Ač obě otázky vypadají podobně, o tu druhou se prezidenti a předsedové vlád pravidelně přou od vzniku ústavy. Michal Horáček by kandidáta na ministra prověřoval svým svědomím, Jiří Hynek by opět zkusil vyjednávat, Mirek Topolánek by zase trval na čistém lustračním osvědčení.
Ano, či ne? Nepochybně!
MF DNES kandidáty oslovila s patnácti stejnými otázkami hlavně proto, aby se nerozhodnutý volič mohl podle jejich ANO/NE rychle zorientovat. A protože některá z témat nejsou jednoduchá, dostali kandidáti možnost doplnit strohou částici vždy jednou vysvětlující větou.
Jak se však ukázalo, byl to pro ně těžší úkol, než se zdálo.
Michal Horáček například nepochopil zadání a odpovídal rovnou v košatých větách. Jeho ANO a NE tak MF DNES musela zrekonstruovat podle odhadovaného smyslu jeho odpovědí. Dokonce i v jednom případě, kde měl Horáček možnost říci jasné ANO, odpověděl „nepochybně“.
U jiných otázek se zase stalo, že jeden kandidát odpověděl ANO, druhý NE, načež se ve vysvětlujících větách ukázalo, že spolu souhlasí.
Typické to bylo u dotazu, zda může kabinet bez důvěry vládnout plnohodnotně. Podle Jiřího Drahoše ano, ale neměl by „činit zásadní rozhodnutí“. Podle Marka Hilšera ne – nesmí „dělat důležité změny“.
Jeden kandidát odpověděl ANO, druhý NE, načež se ukázalo, že spolu souhlasí.