Prezident ovlivní vládu
Výsledek prezidentské volby nadmíru zajímá Babiše. Část kandidátů na Hrad by ho totiž kvůli kauze Čapí hnízdo nejmenovala premiérem.
Prezidentská volba může zásadně ovlivnit podobu vlády a Sněmovny. Ač spolu na první pohled nijak nesouvisí, kandidáti se liší v pohledu na to, zda by jmenovali obviněného premiéra nebo vládu s tolerancí komunistů. Oba scénáře přitom mohou nastat.
Zdánlivě nejjednodušší to pro současného premiéra Andreje Babiše bude, když prezidentský mandát obhájí Miloš Zeman. Už ví, co od Zemana může čekat. Pokud jeho vláda v úterý 16. ledna nezíská ve Sněmovně důvěru, dostane od Zemana čas na druhý pokus. K tomu bude muset, pokud Zeman dodrží svá slova, donést na Hrad záruku, že má podporu aspoň 101 poslanců.
Ta se teoreticky rýsuje, o vstup do koalice projevila zájem ČSSD, toleranci nevylučují komunisté. Rychlé by to nebylo. Sociální demokraty čeká 18. února sjezd a další jednání o jejich možném zapojení do vlády lze čekat až po něm, byť část vedení ČSSD v čele s Milanem Chovancem zveřejnila svoje – pro Babiše zatím nepřijatelné – podmínky už teď.
Ale šlo o první, taktický nástřel, který Chovanec mohl vyslat i proto, aby před sjezdem posílil svoji pozici. O post předsedy ČSSD se totiž hlásí i místopředseda strany Jan Hamáček. Také on chce s hnutím ANO jednat, ale až po sjezdu.
Vyloučit přitom zcela nelze, že do hry o koalici se vrátí KDU-ČSL nebo ODS.
Zeman každopádně žádné další podmínky Babišovi nedal, takže ať už by na Hrad přišel s jakoukoli další variantou vlády, která se opírá o sněmovní většinu, neměl by narazit.
Ale právě proto, že jednání se mohou protáhnout, u jmenování příštího premiéra už nemusí být současný prezident, kterému mandát vyprší 8. března. A nová hlava státu tak může nastavit úplně jiné podmínky.
Hodně by se pro Babiše změnilo, pokud by v prezidentské volbě zvítězil někdo z pětice Jiří Drahoš, Pavel Fischer, Marek Hilšer, Michal Horáček nebo Jiří Hynek. Právě tato pětice totiž MF DNES řekla, že by prezident v žádném případě neměl jmenovat obviněného premiéra.
Šéf hnutí ANO Andrej Babiš přitom čelí obvinění kvůli kauze Čapí hnízdo a je v nejistotě, zda ho Sněmovna vydá ke stíhání. Zároveň je však přesvědčen, že se pozice premiéra jako suverénní vítěz voleb v žádném případě nevzdá.
Takže by mohla nastat patová situace, kdy by prezident ukázal na jiného představitele hnutí ANO, aby skládal vládu, ale ten by řekl: Ne, za nás bude vládu sestavovat Babiš.
„Pokud by se prezident rozhodl, že je důvodné nejmenovat Andreje Babiše, a současně by v hnutí ANO nebyl nikdo, kdo by tu nominaci chtěl přijmout, bylo by asi namístě svolat nějaký kulatý stůl. A v tom za účasti všech stran hledat nějaké řešení,“přibližuje ústavní právník Jan Kysela.
Prezident každopádně může premiérem jmenovat skoro kohokoli. „V zásadě není omezován ničím jiným než tím, že člověk, kterého si vybere, bude schopen sestavit vládu, která získá důvěru ve Sněmovně. Může si vybrat kteréhokoli poslance, senátora nebo i člověka mimo parlament,“říká Kysela.
Asi největší problém by podle odpovědí prezidentských kandidátů pro MF DNES mělo hnutí ANO ve chvíli, kdy by na Hradě zasedl Michal Horáček. Ten by se totiž, ještě spolu s Pavlem Fischerem a Mirkem Topolánkem, postavil i proti tomu, kdyby měla být vláda tolerovaná komunisty.
Horáček navíc jako jediný z dosud zmíněných kandidátů je přesvědčen i o tom, že prezident nemusí vždy bez výhrady vyhovět návrhu premiéra na členy vlády.
Nepravděpodobné nové volby
Pokud by se situace vyvinula tak, že by ani na druhý pokus Česko nemělo vládu, je možný i třetí pokus. U toho už by však bylo jedno, kdo je prezidentem, při třetím pokusu totiž premiéra vybírá předseda Sněmovny – a tím je poslanec hnutí ANO Radek Vondráček.
Teoreticky by tak Vondráček mohl ukázat na Babiše a dát mu další pokus.
Šéf ANO však prohlašuje, že žádný třetí pokus nebude. Pokud vláda nezíská ani napodruhé důvěru, navrhne prý rozpuštění Sněmovny – pak by se mohly konat předčasné volby.
Rozpuštění Sněmovny však není tak snadné, jak by se mohlo zdát. Babiš by totiž k němu potřeboval aspoň 120 poslaneckých hlasů. Samotné ANO má přitom 78 hlasů a je velmi pravděpodobné, že mnohé ze stran, které chtějí Babiše kvůli jeho obvinění přinutit k tomu, aby se vzdal vládních pozic, by tak na rozpuštění Sněmovny nekývly.
Zřejmě by se tak odehrál i třetí pokus o sestavení vlády. A kdyby byl neúspěšný i ten, pak už by se dostal opět do hry prezident, kterému v tu chvíli podle ústavy přísluší právo Sněmovnu rozpustit.
Rozpuštění Sněmovny není tak snadné, jak by se mohlo zdát. Babiš by k němu potřeboval 120 hlasů.