Pasti a pastičky selfie turistiky
Cestování
Nové technologie změnily způsob, jakým cestujeme. Chytré telefony, komentáře a fotografie cestovatelů, vyhledávače a algoritmy nás mohou inspirovat a vybavit vším, co potřebujeme k naplánování i těch nejsložitějších cest po světě během několika minut.
Plánování cesty a zajišťování letenek, jízdenek či ubytování v sobě vždy neslo a nese prvek rizika. Člověk se musí rozhodnout a nepomůže mu žádný vzorek či ochutnávka zdarma. A pokud zvolí špatně, pak mu nikdo peníze za nevhodně zvolený hotel či dopravní spojení nevrátí. Proto nepřekvapí, že lidé čím dál tím více spoléhají na obsah sociálních sítí, aby našli a zhodnotili svou preferovanou turistickou destinaci a způsoby, jak se tam dostat.
„Je to dost trendy?“
Ovšem i když je cílová destinace nádherná, mnoho uživatelů sociálních sítí si teď klade docela novou sérii otázek, píše server The Conversation. Například: Je to dost módní a trendy místo, abych se nechal vidět, že jsem tam jel? Je to místo, ze kterého se nebudu stydět sdílet zážitky a snímky se svými přáteli na síti?
Cestování inspirované sociálními médii nabralo na oblibě, protože šetří čas cestovatelům, kteří hledají informace o své cestě a plánují ji. Celosvětové rozšíření chytrých telefonů dalo vzniknout skupině neustále k internetu připojených turistů, kteří svá mobilní zařízení využívají ke sdílení cestovatelských zkušeností z daného místa v reálném čase. Pro mnoho lidí se mobilní telefony staly na cestách jejich externím mozkem. V některých případech však neustálé používání mobilního telefonu na dovolené vede turisty k antropomorfizaci mobilu; připisují svému telefonu lidské vlastnosti a vnímají ho jako lidského společníka na cestách.
Další kapitolou jsou takzvaní selfie turisté – lidé, kteří vnímají a prožívají cestování převážně prostřednictvím svých zveřejňovaných fotografií a komentářů a reakcí, jež na své příspěvky dostávají. V tomto smyslu jejich spokojenost nesouvisí s kvalitou lokace a zážitků, ale s tím, jaký jsou schopni udělat dojem a kolik získají pozitivních komentářů a palců nahoru.
Tento pocit, který lze charakterizovat jako „všichni mě sledují“, také změnil způsob, jak se lidé v místě své cesty chovají a jaké zážitky si dopřejí. Své on-line profily pečlivě upravují tak, aby zdůraznili pozitivní aspekty, společensky žádoucí zážitky a představili sami sebe v idealizované podobě.
Na Instagramu je více než 220 milionů fotografií označených #selfie a více než 330 milionů označených #me (já). A lidé jsou ochotni zajít až do extrémů, aby vytvořili svůj dokonalý obrázek – nebo takový, který zaujme nejvíce on-line uživatelů.
Množí se ale případy turistů, kteří při pořizování selfie zahynuli, dočkali se odsouzení od duchovních nebo byli zatčeni policií za urážku místní kultury či obyvatel, případně za ničení přírody.
Země Evropské unie už zakázaly autoportréty na nejvýznamnějších památkách včetně Eiffelovy věže, zatímco na atrakcích a v muzeích je kvůli ochraně zdraví ostatních turistů zakázáno používat selfie tyče.
Ve snaze o sebepropagaci a představení ideálního zážitku jsou novodobí cestovatelé ochotni uchýlit se i k podvodu a sdílet falešné či nerealistické informace. To zahrnuje vkládání svých podobenek na fotografie míst, kde ve skutečnosti nebyli, či předstírání, jak jsou šťastní a spokojení, přestože prožívají příšerný pobyt v děsivých podmínkách.
Turisté, kteří tyto pokřivené informace vkládají, jsou přesvědčeni, že tím nikomu neškodí, ale může to zkreslit skutečné cestovatelské zážitky a dát ostatním falešné očekávání. Podle průzkumů se na touze lidí usilovat o selfie slávu bez ohledu na prostředky podílí nesvatá trojice vlastností: narcismus, machiavellismus a psychopatie. (ČTK, The Conversation)