Čapí hnízdo: Co je ve zprávě OLAF

Policii v kauze Čapího hnízda zajímá, proč tam firmy Agrofertu poslaly 300 milionů za reklamu. Bez nich by se farma nepostavila.

Ještě než se vůbec v roce 2010 otevřela farma Čapí hnízdo, která je dnes středobodem kauzy premiéra Andreje Babiše, už do ní tekly miliony od společností, které tam podle faktur inzerovaly. Objednávky reklamy za zhruba 300 milionů korun v letech 2009 až 2013 přitom měly jednu věc společnou – pocházely výhradně od firem z holdingu Agrofert. Kromě toho mělo Čapí hnízdo jen malé příjmy. Stavba tak byla v praxi financována hlavně penězi, jež přišly z holdingu.

Právě to je podle zjištění MF DNES důležitým dílem skládačky, kterou se snaží sestavit vyšetřovatelé. S cílem Andreji Babišovi prokázat, že účelově skryl skutečnost, že za farmou nedaleko středočeských Olbramovic ve skutečnosti stojí jeho holding Agrofert. Čapí hnízdo totiž získalo dotaci 50 milionů korun určenou jen pro malé či střední podniky. To by s holdingem Agrofert za zády nemohlo.

Bez Agrofertu by nebyla

Farma ale byla v roce 2009 v komplikované situaci. Aby společnost získala evropskou dotaci, musela se prohlásit za malou firmu. Zároveň si ale na dostavbu areálu půjčila na 450 milionů korun od banky HSBC. Aniž by měla větší příjmy, které by umožnily půjčku splatit. Agrofert, kterého britská banka také masivně úvěrovala, se za úvěr i zaručil. A ze zprávy OLAF vyplývá, že jej de facto také zaplatil. Ač oficiálně v té době farma s Agrofertem neměla nic společného.

„Bez tržeb z reklamy od společností náležících koncernu Agrofert by firma nebyla schopna dostát závazkům vyplývajícím z úvěrových smluv,“píše se v posudku, který vypracovala firma Česká znalecká a cituje ho OLAF. Zprávu OLAF minulý týden jako první zveřejnil server Aktuálně.cz.

Pět let poté, co se firma Farma Čapí hnízdo vyčlenila z holdingu Agrofert a dostala dotaci pro malé společnosti, ji v listopadu 2013 pohltila firma IMOBA. Ta tehdy patřila Agrofertu, od nějž ji převzal Andrej Babiš a nyní je součástí jeho svěřenského fondu.

Vyšetřovatelům OLAF firma IMOBA v posledních měsících tvrdila, že hlavním předmětem podnikání farmy bylo poskytování čtyřhvězdičkových pohostinských a ubytovacích služeb. Z účetnictví ale vyšetřovatelé zjistili něco jiného.

Reklamu si na farmě pořídily třeba chemička Synthesia, mlékárna Olma či Kostelecké uzeniny. O to, jak a proč několik desítek firem sdružených do Agrofertu nakoupilo v rekreačním areálu reklamu za stamiliony, se také intenzivně zajímají čeští policisté.

Znalecký posudek toho, jak byla farma vlastně financována, je součástí policejního spisu. MF DNES to pod zárukou anonymity nezávisle na sobě potvrdili hned tři poslanci z mandátního a imunitního výboru ze tří politických stran, kteří měli možnost si jej projít.

Verzi policistů nahrává také dopis české pobočky banky HSBC zaslaný na centrálu do Londýna, když farma žádala o půjčku. „Hlavní příjmy Farmy Čapí hnízdo budou pocházet ze skupiny Agrofert,“psalo se ve zprávě, která je také součástí spisu.

Podle těch, kteří si posudek ve spisu prolistovali, z něj vyplývá, že takto drahou reklamu mohla farma firmám spadajícím pod Agrofert jen těžko zajistit.

Jestli na Čapím hnízdě visely například billboardy nebo se tam přehrávala reklama na velkoplošných obrazovkách, nelze zjistit.

Mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka odmítl s ohledem na probíhající vyšetřování věc komentovat a odkázal na prohlášení holdingu ke zprávě OLAF z minulého týdne.

„Výsledkem vyšetřování OLAF je pouhý soupis velmi nepřesvědčivých tvrzení, která by v právním státě neměla mít místo. Společnost IMOBA konstatuje, že jsou pro ni zjištění obsažená v závěrečné zprávě značně překvapivá, a to tím spíše, že podmínky udělení dotace byly v minulosti opakovaně kontrolovány ze strany regionální rady i auditního orgánu, které neshledaly žádné podstatné pochybení,“píše se v dokumentu. Celý případ je podle vyjádření zpolitizovaný a dotace byla udělena v souladu s platnými pravidly a právními předpisy.

Na prosbu MF DNES o vyjádření včera nereagoval ani Babiš. V minulosti však několikrát označil vyšetřování policie ve věci farmy za účelové, a to jak ze strany policie, tak ze strany úřadu OLAF. K jeho zprávě se však obšírněji chystá vyjádřit na tiskové konferenci dnes ráno.

Objednávka reklam za stamiliony přitom měla pro Agrofert jeden efekt. Snížil si tím daňový základ, a tím i daně, které odváděl státu.

Různé pokusy o optimalizaci za pomoci objednávek reklamy v posledních letech policisté rozkrývali několikrát a patří mezi nejčastější metody, kterými se firmy daním vyhýbají. Ocenit zadanou reklamu je totiž výrazně těžší než třeba nakoupená auta nebo budovy.

Například podnikatel Michal Pavlík dostal šest let za to, že vystavil stovky fiktivních faktur za reklamu na závodních autech veteránů. Celkem šlo o víc než 46 milionů korun.

Agrofert měl peněz dost

Pro Babiše jde přitom o další citlivé zjištění ohledně Čapího hnízda. Policie jej spolu s jeho rodinou i jeho pravou rukou Jaroslavem Faltýnkem podezírá, že její majetkové a finanční operace naplánovali a uskutečnili tak, aby Agrofert těchto 50 milionů při stavbě ušetřil a zaplatily to za něj veřejné rozpočty.

Ty samé trestné činy, z nichž je obvinila policie, zmiňuje ve své zprávě také OLAF. Firma Farma Čapí hnízdo se podle něj vydávala za malý či střední podnik, ale ve skutečnosti spoléhala na finanční podporu miliardového holdingu.

Indicií o tom předkládají spoustu jak vyšetřovatelé OLAF, tak policisté. Rozhodující však z jejich hlediska bude to, jestli dokážou, že jednotlivé úkony prováděl Babiš či někdo jiný z obviněných v této kauze s úmyslem 50 milionů vylákat podvodně.

Babiš si ovšem sám příliš nepomohl některými vlastními vyjádřeními. „Je to ten nejlepší projekt, jaký jsem kdy vymyslel. Napadlo mě to, když jsem čekal s dětmi ve frontě v zoo. U krmení koz byla obrovská fronta a já nesnáším čekání. Tak jsem si řekl, že udělám něco podobného,“pronesl při natáčení v dokumentu Matrix AB. Podobných jeho výroků však vyšetřovatelé zmiňují více.

Agrofert ovšem také třeba už v roce 2007 na deset let předplatil Čapímu hnízdu internetovou doménu a vyšetřovatelé OLAF nezjistili, že by za to po „cizí“firmě chtěl peníze.

A když akcie Čapího hnízda koupili členové Babišovy rodiny, podle výpisu z účtů je za ně zaplatil sám Babiš. A o pět let později svým podpisem za Agrofert přispěl premiér k tomu, že si hotovou farmu holding převzal zpět.

Holdingovou farmu si však Agrofert mohl postavit sám. Peněz měl koncern s ročními příjmy v řádu desítek miliard dost. Jenže právě proto také neměl na dotaci 50 milionů nárok.

Dluh 571 milionů korun

Jak těsné bylo propojení holdingu Agrofert s farmou, ukazuje také její účetnictví. Farma sice prodělávala, její úvěr u HSBC se ale postupně snižoval. Proto mezitím rostly její dluhy u někoho třetího. To ukazují krátkodobé závazky, které v účetních závěrkách firmy v roce 2012 vzrostly až do výše 336 milionů korun. Jenže společnost už neuvádí, komu tyto peníze dlužila.

MF DNES oslovila dvojici účetních expertů, jednoho z katedry účetnictví Vysoké školy ekonomické, druhého z řad významných daňových poradců.

Oba se shodli, že stamilionové závazky firmy vznikly z půjčky od někoho zvenčí, kdo byl společnosti velmi blízký. A pomáhal jí tak se splácením úvěru bance HSBC. „Taky ale nechtěl, aby se o něm vědělo,“popisují.

Během roku 2013 farma splatila skoro celý zbývající úvěr bance ve výši 280 milionů korun. Ale také jí zásadně vzrostly dlouhodobé závazky až na úroveň 571 milionů. Jak ukazují účetní závěrky firmy IMOBA spadající tehdy pod Agrofert, dlužila farma tyto peníze právě jí. „Převzala půjčky, které se v předešlých letech projevují jako krátkodobé závazky, a udělala z nich dlouhodobé závazky,“říká jeden z účetních.

Těchto 571 milionů korun se tedy v roce 2013 stalo dluhem farmy vůči firmě IMOBA. Pod ni se pak farma k 1. lednu 2014 začlenila a s tím také zanikl její dluh. Samotná IMOBA se na konci ledna 2014 stala majetkem Andreje Babiše, který se loni v červenci na farmě Čapí hnízdo oženil.