Špatná zpráva pro Putina. Rusko se vrací do recese
Navzdory zvyšování cen ropy a vládním megaprojektům zaznamenává ruská ekonomika pokles. Rusko se tak po nevelkém růstu vrací do recese.
V normálním státě by to byla pro prezidenta dva měsíce před volbami hlavy státu z hlediska jeho nadějí na znovuzvolení hodně negativní zpráva. Se šancemi Vladimira Putina na obhajobu prezidentského postu však informace o tom, že se ruská ekonomika opět vrátila do recese, ale nejspíš ani nehne. I proto, že se svou šedesáti- až sedmdesátiprocentní podporou má Putin 50procentní náskok na nejbližší pronásledovatele, ultranacionalistu Vladimira Žirinovského a komunistu Gennadije Zjuganova.
To však neznamená, že dvě čtvrtletí po sobě probíhající hospodářský pokles není pro Kreml velice špatnou zvěstí. Navíc odporuje všem ekonomickým poučkám o Rusku, kde poslední desetiletí platilo, že když šly nahoru ceny ropy a zemního plynu, tak šlo nahoru i celé hospodářství. Teď ale cena ropy stoupla za půl roku ze 45 dolarů na sedmdesát, ale ruská ekonomika šla naopak celý půlrok dolů. Ani peníze z ropy a zemního plynu, které tvoří 60 procent ruského hrubého domácího produktu a polovinu daní, totiž na oživení přes všeobecná očekávání nestačily.
„Začínáme obnovení tempa ekonomického růstu,“prohlašoval přitom ještě v září prezident Putin, ale nejen on. „Ruská ekonomika se vrací k růstu,“psal například v prosinci list New York Times. „Inflace se zpomaluje. Centrální banka doplňovala své rezervy tvrdé měny,“potvrzoval to dalšími dobrými zvěstmi americký deník.
Jenže teď, po nejnověji zveřejněných údajích z října a listopadu, kdy ekonomika ještě zrychlila pokles na minus 0,3 procenta, vše vypadá na to, že Rusko je znovu v recesi. Zobrazeno v grafu to po 1,1procentním růstu v první polovině loňského roku vypadá jako výrazný pád.
Nejvíce se na poklesu podílel průmysl, který měl ve třetím čtvrtletí propad o 3,6 procenta. Bilanci nezachránily ani obří infrastrukturní projekty jako stavba mostu na Krym, stadiony, letiště a hotely na mistrovství světa ve fotbale nebo plynovod do Číny „Síla Sibiře“. „Jejich výstavba trvá roky, proto není efekt pro ekonomiku příliš veliký,“soudí ruský server RBK, který pokles nazývá „pozitivní stagnace“.
Sankce Rusko bolí
Hovořit na základě posledních dat o pádu do tvrdé recese, se zatím zdráhají i zahraniční odborníci. „Zatím bych to hodnotil spíše jako černou nulu či viditelné zpomalování,“říká známý český ekonom Petr Zahradník. Podle něho má na Rusko vliv i evropská poptávka po ruském plynu a ropě, která díky obnovitelným zdrojům a úsporám „není na úplném vrcholu“.
„Větší problém ruské ekonomiky je ale strukturální. Rusko se stále vyznačuje slabým podnikatelským prostředím, nízkými investicemi do zpracovatelského průmyslu či obrovskými překážkami na trhu práce,“soudí Petr Zahradník. V tom se shoduje i s ruskými nevládními ekonomy. „Bez reforem je budoucnost ruského hospodářství poměrně bezútěšná,“říká Vladimir Tichomirov, hlavní ekonom BCS Financial Group, jedné z největších finančních skupin v Rusku.
I prezident Vladimir Putin přiznává, že na hospodářských problémech Ruska se částečně podílejí i sankce EU a USA, které byly zavedeny na protest proti ruské okupaci Krymu a vojenskému angažmá Ruska na straně doněckých separatistů. Podle ekonoma Zahradníka se sankce projevují hlavně v limitovaném přístupu ruských firem k půjčkám a v omezení západních zahraničních investic v zemi.