Šéf ČT chce krotit vládu, podepsal se pod petici
Ředitel ČT Petr Dvořák, šéf Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala nebo někdejší premiér Petr Pithart chtějí tlačit na politiky, aby dodržovali zásady, které podle nich odpovědná vláda nesmí porušit. Mají prý obavy z dalšího vývoje české politiky, podepsali se proto pod devatenáct bodů, které vypracovala iniciativa Rekonstrukce státu.
Šéf ČT Dvořák svůj podpis pod výzvou včera pro MF DNES nekomentoval. Jedním z jejích bodů je, že žádná vláda nesmí zasahovat do nezávislosti médií. Podpis pod iniciativou je však u hlavy veřejnoprávní televize i podle šéfa Rady ČT Jana Bednáře značně neobvyklý krok. Obvyklé je apolitické vystupování.
Takto se Dvořák přihlásil i k dalším mantinelům. Mezi pravidly je na prvním místě, že ministři nebudou zasahovat do vyšetřování trestních kauz. Vláda bez důvěry by podle vytyčených hranic měla vládnout jen nezbytně dlouhou dobu.
Lukáš Valášek Vojtěch Srnka
Předsedu Rady České televize Dvořákovo angažmá překvapilo. „Není obvyklé, aby se generální ředitel České televize v takovýchto občanských iniciativách angažoval. Z hlediska zákona to ale ničemu neodporuje. Jako každý občan České republiky samozřejmě může svůj podpis připojit. Proč výzvu podepsal, netuším. Asi to viděl jako naléhavé,“řekl MF DNES předseda Rady ČT Jan Bednář.
Nynější premiér Andrej Babiš v minulosti ČT opakovaně kritizoval. A dokonce si u radních na veřejnoprávní médium loni neúspěšně stěžoval. Nelíbily se mu tři reportáže odvysílané v pořadu 168 hodin a Reportéři ČT z počátku loňského roku.
Řešily se v nich Babišovy neprůhledné transakce korunových dluhopisů, díky nimž se vyhnul placení daní. Babiš – aniž svá tvrzení doložil – dříve řekl, že reportáže byly točené na objednávku. Vyjádřil také údiv nad tím, jak důsledně médium veřejné služby o jeho podnikání informuje.
K podpisu i politikům
Seznam 19 mantinelů demokracie sepsali experti – například bývalý premiér Petr Pithart, uznávaný právník a autor občanského zákoníku Karel Eliáš, ústavní expert Marek Antoš, sociolog Lukáš Linek nebo ekonom Edvard Outrata.
„Každá moc má vždycky tendenci rozpínat se za vytyčené hranice. Hrozba rozpínání moci se v osobě předsedy vlády už nějaký čas ohlašuje jako to, co by mělo být: zrušení či omezení Senátu, likvidace územní samosprávy, zjednodušení jednacího řádu Sněmovny i vlády,“komentoval to expremiér a někdejší předseda Senátu Petr Pithart.
„To, že chtějí dohlížet na vládu, je fajn. Přestože je můžu ujistit, že vláda, ve které budu premiérem, žádné kroky proti ústavě a základním hodnotám demokracie rozhodně dělat nebude,“reagoval premiér Babiš.
Na dodržování zmíněných mantinelů bude dohlížet kromě Dvořáka také ústavní činitel – šéf Nejvyššího kontrolního úřadu Miroslav Kala, který ze zákona dohlíží na hospodaření státu a jeho účetnictví.
„Důvodem byl bod říkající, že vláda nečiní žádné kroky, jež by ovlivnily nezávislou činnost kontrolních a dozorových orgánů veřejné moci,“zdůvodnil svou podporu iniciativě krátce Kala.
Ten přitom už před Vánocemi ostře vystoupil proti chystané změně jednacího řádu vlády bez důvěry, která mu na zasedání ministrů měla zapovědět vstup. To kritizovaly protikorupční organizace i opozice. Finální podoba jednacího řádu by se měla schvalovat v nejbližší době.
Výzvu podpořilo také několik známých osobností – třeba teolog Tomáš Halík, herec Tomáš Hanák, režisér Fero Fenič nebo astronom a fyzik Jiří Grygar.
„Sdílím obavu tvůrců výzvy, že Česko se po volbách do Sněmovny může sesunout po šikmé ploše do totalitní minulosti,“uvádí Grygar.
V příštích týdnech plánují zástupci Rekonstrukce státu obejít členy vlády, poslance a senátory se žádostí o podpis výzvy.
„Vládnoucí strany se střídají, ale pravidla zajišťující svobodu a demokracii musí přetrvat. Čím přesněji a věcněji vytyčíme mantinely pro politickou hru, tím se aktuální politická situace rychleji vyjasní a uklidní,“ říká iniciátor vzniku Mantinelů demokracie a garant Rekonstrukce státu Pavel Franc.
Podobnou taktiku Rekonstrukce státu využila už před čtyřmi lety, když před volbami přiměla politiky napříč stranami, aby se zavázali k přijetí devíti protikorupčních zákonů.
Část poslanců a senátorů například z řad ODS či ČSSD si pak stěžovala, že při vynucování jejich slibů používá iniciativa nátlak.
Poslance, kteří se podle Rekonstrukce státu pokoušeli okleštit registr smluv, vyobrazili na billboardech po Česku.