Kampaň z ciziny. Nový trik, jak obejít zákon
Politici si loni zavedli pravidla, která měla umožnit nahlédnout do financování jejich kampaní, ale taky omezit to, kolik smějí kandidáti utratit. Jenže už přišli na to, jak se těmto pravidlům vyhnout.
Jeden ze způsobů odhalil neúspěšný prezidentský kandidát Michal Horáček, když se pro druhé kolo voleb rozhodl poskytnout prostor na svých billboardech Jiřímu Drahošovi, aniž by je Drahoš musel vyúčtovat ve své kampani.
Ještě větší díru v tomto zákoně teď ale ukázala neúspěšná stížnost Starostů kvůli diskreditační billboardové kampani před loňskými volbami do Sněmovny.
Zatímco Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran započítává i kampaň, kterou objedná někdo jiný než kandidát, kampaní, kterou si objedná někdo ze zahraničí, se nezabývá. „Úřad není nadán kompetencí projednávat a postihovat zahraniční právnické osoby,“uvedl šéf úřadu Vojtěch Weiss.
Může se tak stát, že firmy z Ruska, USA nebo třeba Číny zaplatí kampaně či antikampaně v Česku, a není možné se tím úředně zabývat.
Pokud by šlo o rozšířenější praxi, museli by se změnou pravidel podle úřadu zabývat zákonodárci.
Politické strany mají podle zákona zakázáno přijímat dary ze zahraničí. Jenže v praxi také nemohou nic moc udělat proti tomu, kdyby někdo ze zahraničí třeba oblepil republiku billboardy v jejich prospěch. Nebo se tak mohou alespoň tvářit.
Kontrola antikampaně
Ještě větší nedostatek zákona je ale ve vypořádávání se s případnou antikampaní proti politickým konkurentům objednanou ze zahraničí. Pravidla se na ni nevztahují. „Na to náš úřad nedosáhne,“přiznává člen vedení dohledového úřadu Jan Outlý.
V praxi si to okusilo právě hnutí STAN. Před loňskými sněmovními volbami se totiž po Česku objevily plakáty odkazující na web, který některé jejich členy označoval za „zaprodance bigboardů“. Byli totiž součástí skupiny senátorů, která u Ústavního soudu požadovala zrušení části zákona, která nařizovala odstranit billboardy z okolí některých silnic.
Protože se kampaň odehrávala těsně před sněmovními volbami, obrátili se Starostové na dohledový úřad. Jeho zástupci tehdy uvedli, že by se zadavatel antikampaně měl zaregistrovat, což se nestalo.
Dohledový úřad odkazoval na to, že společnost, která si reklamu objednala, pochází ze Spojených států. A úřad se tím proto zabývat nemůže.
„Úřad tímto dal návod všem, kteří chtějí obejít volební pravidla, takže jeho činnost v podstatě pozbývá významu, jelikož není schopen dohlížet na transparentní průběh volebních kampaní a jejich financování,“říká jejich předseda Petr Gazdík.
Ač objednaná z Ameriky, mířila kampaň přímo na české politické dění. Spíš než nějaký Američan ji tedy objednal někdo zdejší. Plakáty kampaně se objevily na plochách patřících agentuře JCDecaux.
Nicméně, jak loni upozornil časopis Reflex, webová stránka této kampaně byla registrovaná z adresy v centru Prahy, na které sídlí mimo jiné PR agentura Marcus & Art, pracující pro JCDecaux.
„Se zmiňovanou společností nemáme nic společného,“řekl médiím její jednatel Miroslav Deneš. Ten ale, jak loni uvedla MF DNES, pracoval před sněmovními volbami pro hnutí SPD Tomia Okamury.