Rumunsku hrozí, že bude další černou ovcí EU

Rumunsko se může stát po Polsku další zemí, jež bude mít problém s EU kvůli dodržování právního státu a nezávislosti soudů.

Třetí premiér za sedm měsíců, to není samo sebou. Rumunsko, ačkoli se mu hospodářsky daří a vládnoucí socialisté mají jasnou většinu v parlamentu, prochází těžkou krizí. Ta si teď vyžádala odchod dalšího premiéra – socialisty Mihaia Tudose, kterého odvolala jeho strana.

Zdánlivě je přitom Rumunsko v nejlepší kondici za mnoho posledních let: téměř devítiprocentní růst je nejrychlejší v celé Evropské unii, nezaměstnanost je pod pěti procenty, rychle stoupají i mzdy.

Jenže Rumunsko a vládnoucí socialisty dnes dobíhá minulost, kdy byla po pádu komunismu tato balkánská země jednou z nejzkorumpovanějších v Evropě. Když si Evropská unie vynutila přijetí protikorupčních zákonů pod pohrůžkou, že jinak nedostane Bukurešť peníze z unijních fondů, zjistilo se, že do vězení by mohla jít velká část politiků, kteří dosud v Rumunsku vládli.

A protože rumunští socialisté, nebo chcete-li postkomunisté, vládli v zemi po roce 1990 nejčastěji, týká se jich i velká část korupčních případů. Už druhý rok za sebou proto řeší rébus, jak omezit boj proti korupci, aby všichni neskončili ve vězení. A současně, aby se nedostali do podobných problémů s nedodržováním právního státu, jako má současné Polsko. V letech 2012 až 2016 skončil v minulém parlamentu kvůli korupci každý sedmý poslanec. Jen v roce 2016 bylo za korupci o rozsahu mnoha miliard korun postaveno před soud 1 300 politiků a úředníků včetně expremiérů či starostů.

Navzdory sérii korupčních procesů i v předloňských volbách vyhráli jednoznačně socialisté s 45 procenty hlasů. Jejich předseda Liviu Dragnea, pravomocně odsouzený za volební podvody a podplácení, se ale nemohl stát premiérem, a proto se pokouší řídit vládu z pozadí.

Varování od Unie i USA

Vedle liberalizačních reforem, kterými se socialistům skutečně podařilo rozhýbat ekonomiku, je hlavním cílem vlády prosadit zákony omezující rozsah protikorupčního tažení a také nezávislost soudů a Národní protikorupční agentury (DNA), jež rumunské politiky nemilosrdně posílají za mříže.

Největším trnem v oku je socialistům čtyřiačtyřicetiletá šéfka DNA Laura Kovesiová. Nad ní však drží ochrannou ruku prezident Klaus Iohannis. Ten také odmítá vládní zákony, jejichž snahou bylo omezit nezávislost DNA, soudců a prokurátorů. Před několika dny varoval, že předpisy, které mají omezit nezávislost soudů, mohou Rumunsko dostat do podobných problémů, jakým teď čelí Polsko.

„Pokud si někdo myslí, že změny zákonů o soudnictví nebudou mít důsledky, tak spadl z Měsíce,“řekl koncem minulého roku Iohannis a dodal, že i proti Bukurešti může být aktivován článek číslo 7. Ten odebírá členské zemi porušující pravidla demokracie a právního státu hlasovací práva a je nejtvrdší sankcí v rámci Evropské unie. „Ano, i tato možnost existuje,“varoval rumunský prezident. Bukurešti už v minulých měsících vyslaly varování i Spojené státy.

Prezident Iohannis trvá na tom, aby likvidace dosavadního korupčního systému dále pokračovala podle hesla „padni komu padni“. Osobně se účastnil i loňských statisícových demonstrací, které donutily socialisty odvolat zákony, které výrazně zmírňovaly tresty za korupci.

Jak ale říká šéfka DNA Kovesiová, největším problémem v boji proti korupci nejsou ani snahy vlády, ale to, jak je společností prorostlá. „Největší potíží je mentalita lidí. To, že když jdou k lékaři, tak si myslí, že musí něco dát, stejně jako když si jdou pro řidičský průkaz,“popisuje Kovesiová. „To, že je stále více lidí kvůli korupci před soudem, však neznamená, že uplácení roste, ale že s tím konečně něco děláme,“dodává.