Týn ozdobí symbol husitů Návrat kalicha ovlivní počasí
Jan Bohata redaktor MF DNES
Dávná ozdoba a symbol husitské epochy se vrací na výklenek v průčelí Týnského chrámu. Jde o kalich s hostií, stržený v protireformační éře po bitvě na Bílé hoře před čtyřmi staletími.
Jen rozmary zimního počasí nyní rozhodují o tom, kdy bude model kalicha definitivně osazen na průčelí monumentálního gotického kostela Matky Boží před Týnem na Starém Městě. „Rádi bychom kalich umístili již nyní v zimě, ale nejpozději by se tak mělo stát o Velikonocích,“vysvětlil Štěpán Filipec, pastorační asistent týnské farnosti.
Zvláštní slavnost spojená s osazením kalicha se neplánuje. „Proběhne ekumenická mše,“poodhalil Filipec program spojený s návratem posvátné nádoby na kostel. Model kalicha pochází z dílny Petra Malínského. Vyroben je z pozlaceného plechu, hostie je měděná.
Vhodnost posoudili odborníci
Svatyně na Staroměstském náměstí představuje důležitý kus duchovní historie katolíků i protestantů. Průčelí Týna kalich ozdobil v polovině 15. století. „Umístěn byl v roce 1463 s plastikou s podobou krále Jiřího z Poděbrad,“uvedl historik Rudolf Urbánek.
Jako husitská svatyně kostel Matky Boží před Týnem sloužil již od roku 1415. O tři roky dříve však na vrata kostela Jan Hus přitloukl list, kterým zval na veřejnou disputaci o odpustcích do Karolina. Týnský chrám pak představoval dlouhá léta duchovní centrum kališníků. Působil zde i neuznaný husitský arcibiskup Jan Rokycana.
Po bitvě na Bílé hoře nastala změna. Poslední protestantský duchovní správce Jiří Dikastus s kaplany nuceně opustil Týn před Vánocemi roku 1621. „Nový katolický správce týnské fary Jan Ctibor Kotva z Freifeldu z rozkazu knížete Lichtenštejna spolu s jezuitou Jiřím Ferem a za pomoci studentů z jejich koleje u svatého Klimenta kalich i sochu odstranili a zničili v noci na 17. ledna 1623,“uvádějí historici.
Těla pálili na náměstí