Honba vrahů napínavá jak v detektivce
Tři knihy z oblasti literatury faktu se zabývají válečnými zločiny.
Vyznačují se napětím, ať se týkají minulosti, či současnosti.
Vyšetřovatel 90%
Pozoruhodná kniha od pozoruhodného muže. Kriminalista Vladimír Dzuro se stal v 90. letech vyšetřovatelem haagského tribunálu, jenž soudil zločiny v bývalé Jugoslávii. A právě jeho týmu se podařilo dostat před soudce prvního podezřelého z účasti na masakru. Publikace s podtitulem Démoni balkánské války a světská spravedlnost se čte jako napínavá detektivka, nechybí střelba, pátrání ani honičky autem. Je to čtení o to drsnější, že vše, o čem autor ve věcném a kultivovaném svědectví z nakladatelství Grada píše, byla realita. V téměř deníkových záznamech líčí příběhy obětí i cynismus těch, kteří je měli na svědomí a snažili se uniknout. Nakonec předal policii i bývalého srbského prezidenta Slobodana Miloševiče. Na jeho jízlivý dotaz, zda ho práce těší, odvětil: „Ano, uspokojuje mě, když mohu předvést obviněné válečné zločince před soud.“
Lékárník z Osvětimi 70%
Před soudem, byť po dlouhých dvaceti letech, stanul i dr. Victor Capesius, etnický Němec ze Sedmihradska, který se v táboře smrti podílel na selekci vězňů. Do plynových komor posílal i své bývalé známé – a nikdy zodpovědnost a vinu nepřiznal. Kniha Patricie Posnerové z nakladatelství BizBooks je pronikavou studií, kam až může klesnout relativně slušný člověk – k aktivnímu podílu na masových vraždách i ke krádeži zlata ze zubních protéz zplynovaných Židů, jež mu po válce umožnilo vybudovat si novou existenci. A také líčí, jak těžce si Němci ještě na sklonku 60. let připouštěli svou minulost. Když se Capesius po předčasném propuštění z vězení objevil na koncertě, část lidí ho přivítala potleskem.
Obchodníci s lidmi 70%
„Obchod s únosy je jako metastazující rakovina,“konstatuje italská ekonomka a novinářka Loreta Napoleoni. Podtitul její knihy Jak džihádisté a ISIS proměnili únosy a pašování uprchlíků v miliardový byznys říká vše. Autorka shromáždila desítky výpovědí, pochopitelně často anonymních. A její knihu vydanou Vyšehradem lze číst i jako varování mladým, kteří se bez zkušeností vydávají do rozbouřených oblastí s dobrou vůlí pomáhat či ve snaze získat si jméno jako váleční žurnalisté. Až příliš často končí v rukou obchodníků s lidmi a rodiny i vlády musejí za jejich svobodu zaplatit miliony dolarů – pokud vůbec přežijí.