SKVĚLÁ trefa
Lenka Hornová zariskovala, když bez váhání koupila starý dům. Po nutné demolici zůstal pozemek, na kterém za víkend vyrostla nová dřevostavba. Projekt domu se třemi oddělenými byty navrhla architektka, která rodině pomáhala i při zařizování interiéru.
Lenka s Liborem bydleli v bytě s velkou terasou a do stěhování je nic netlačilo. Přesto se čas od času rozhlíželi po domě nebo po pozemku, na němž by mohli stavět. Potom Lenka neplánovaně otěhotněla. „Přidala jsem v hledání na intenzitě. Ve čtyřiceti jsem nemohla zůstat doma. Poprosila jsem maminku, jestli by mohla odejít do důchodu, bydlet s námi a o dítě se starat,“vzpomíná. Pokaždé, když na internetu objevila nějaký dům, jí Libor spočítal, kolik by stála rekonstrukce. Pátrala dál, až jednou střelila hodně od boku. Starší domek poblíž zahrádkářské kolonie v klidné části Prahy 6 nebyl nijak předražený. Na fotografiích vypadal dobře a realitní makléři vytvořili potřebný tlak.
„Jsem ve znamení Raka, ale v mnoha ohledech Střelec. Aniž bych dům viděla, poslala jsem dokonce zálohu. Přišla jsem domů a oznámila: ,Byla jsem na nákupu. Koupila jsem chleba, vajíčka, mléko, salám a dům.‘ Jen proto, že jsem byla těhotná, mi Libor nic neudělal,“popisuje spontánní akci Lenka. Manželé sedli do auta a jeli se na místo prvně podívat. A byli v šoku, dům vypadal jinak, než jak ho prezentovala realitní kancelář.
SBOHEM, NATAŠO!
„V patrovém podivném baráčku totiž někdo z předešlých majitelů originálně rozšířil bydlení tím, že na nízký domek posadil montovanou chatku, konkrétně model Nataša. Manžela částečně ukonejšila naše kamarádka architektka Markéta Poláčková. Slíbila, že to půjde a že nový dům vymyslí ekonomicky. Do týdne připravila vizualizaci. Moc se nelišila od dnešního stavu, protože jsme se do návrhu ihned zamilovali,“vzpomíná
Lenka. Většinu starých konstrukcí bylo nutné zbourat. Zůstaly základová deska, obvodové zdi a místo dostalo přezdívku ,římské trosky‘.
Všechno muselo proběhnout rychle. Lenka, Libor a Markéta hledali spolehlivého dodavatele. „Vybrali jsme dobře, dřevostavbu smontovala firma D.E.E.D za víkend,“chválí Lenka. Do dvoupatrového domu se vešel ještě byt Lenčiny maminky, garsonku tu měl i dnes už dospělý syn Michal. Ten se odstěhoval a rodina získala další pokoj pro hosty. Na architektku měli manželé pár požadavků – v obývacím pokoji rozdělit podlahu do dvou výškových úrovní, k jihozápadu velké prosklené plochy. Toto řešení si Lenka pochvaluje. Zpočátku měla obavy, že jí bude doma chladno. Okna však zachytí od slunce tolik tepla, že i v zimě vypíná topení. V prvním patře je obývací pokoj s kuchyní a jídelnou, spíž, koupelna, toaleta. S pracovnami to mají manželé rozdílně – Libor si zařídil menší místnost, Lence stačí pohovka, deka a počítač. Ložnice, pokoj dcery a pokoj pro hosty (ten Lenka zařizovala pečlivě jako ostatní prostory) jsou v horním patře.
EFEKTNÍ A ZA DOBROU CENU
Lenka přiznává, že zařizování nebylo jednoduché. S Liborem museli skloubit péči o dceru, zároveň byli pracovně vytíženi. Shánění věcí řešili převážně po telefonu stylem ,pošlete fotky, rozhodneme se‘. „Bylo to odvážné, ale architektka to uhlídala,“připomíná Lenka a pokračuje: „S Markétou jsme byly královny slev. Výhodou bylo, že máme v okolí stavební supermarkety. Vymýšlely jsme vše tak, aby to dobře vypadalo a moc nestálo. Povedlo se nám imitovat i dražší bezfalcové dveře. V Hornbachu nám uřízli desky a my je doplnily kuchyňským kováním,“říká Lenka a doplňuje: „V podstatě jsem ,zdoběna‘. Když jsem chtěla ,ulétnout‘ do kýče, Markéta mi to řekla. Byl to ale boj. Například nebesa nad postele – já je miluju, ona je nesnáší.“Některé dekorace Lenka s chutí vyráběla sama. Třeba korálkové závěsy či obraz nad stolem, k němuž pořídila originální židle. Ke starým kusům po babičce totiž dokoupila další na Aukru. Nechala je repasovat a nastříkat na červeno.
„Povolila jsem si dvě drahé věci. Vždycky jsem toužila po ikonickém lustru Mercury a po americké lednici. Libor si přál jen velkou televizi,“přiznává Lenka. Pokoj pro desetiletou dceru vypadá už jako studentský. Laura se na něj těšila a vzdala se i hromady plyšáků. Chtěla tyrkysovou barvu a motiv zic-zac, jenž se opakuje na tapetě a závěsné lampě. Obraz
Svatá Trojice v hale namalovala architektka a darovala ho rodině při nastěhování.
SVĚTLU A MINIMALISMU VSTŘÍC
„Doma musíme mít hodně světla. Večer to tu svítí jako v kosmické lodi,“komentuje Lenka, která si kromě minimalistického stylu přála zajímavé nasvícení. Nedávno se manželé rozhodli pořídit si novou kuchyň, tentokrát víc ,profi‘. Tu původní navrhovala Lenka sama tak, že ji nakreslila na čtverečkovaný papír. Dispozice linky do ‚L‘ či ergonomie se osvědčily, takže je zopakovala. Drží se zásady – nezabudovávat, neschovávat, proto znovu vybrala volně stojící spotřebiče.
Moderní materiály posunuly kuchyň, kterou zakázkově vyrobila firma AD 1150 z Hradce Králové, o úroveň výš. Nový sádrokartonový podhled zvýraznily LED pásky. Stávající polopříčka vymezující prostor na vaření dostala jiný obklad. Reliéfní kamenné pásky nahradily hladké skleněné desky. Do konceptu výborně zapadl tvrzený kámen TechniStone, z něhož je vyrobena subtilní, ale velmi odolná pracovní deska beze spár. Manželům se líbil šedý odstín a dekor Noble Desiree Grey věrně připomínající mramor. „Ráda na lince sedávám. Vidím na vedlejší dům, kde bydlí moje sestra. Když se naskytla příležitost, přemluvila jsem ji, aby ho koupila. Jsem taková kvočna, musím prostě mít rodinu pohromadě,“uzavírá spokojeně.