Ruská duma řeší, zda není lepší legalizovat soukromé armády

Krym, Doněck, Sýrie. Tam všude Rusko využívalo a využívá služby ozbrojených skupin, které nejsou zařazeny do regulérních mocenských složek, ale dělají „černou práci“. Tu si ruská vládní místa objednají, když na ně z různých důvodů nemohou používat regulérní armádu.

Teď chce Kreml dát těmto skupinám mnohdy i o několika stech členech, jejichž trpěná existence je veřejným tajemstvím, zákonná pravidla. Také proto, aby se nemohly vymknout zpod kontroly či se zmocnit zbraní hromadného ničení. Skupiny, kterým často velí vysloužilí důstojníci elitních složek ruských ozbrojených sil, vojsk ministerstev vnitra či rozvědek, jsou většinou složeny z armádních veteránů a velmi dobře vyzbrojeny a vycvičeny.

„Jejich pololegální existence je nebezpečná,“uvedl včera poslanec vládnoucí strany Jednotné Rusko Andrej Isajev. Podobně se před několika dny pro legalizaci vyslovil i ministr zahraničí Sergej Lavrov.

Samotný Kreml se však staví k zákonodárné regulaci pololegálních ozbrojených skupin zdrženlivě. „Žádný takový zákon jsme neiniciovali a nevím, zda nějaký návrh zákona skutečně existuje,“uvedl podle agentury TASS mluvčí Vladimira Putina Dmitrij Peskov s tím, že Kreml v tuto chvíli nemá žádnou oficiální pozici vůči těmto snahám.

Jak uvádí ruský zpravodajský server Newsru, opozice v čele se stranou Spravedlivé Rusko se bezúspěšně snaží zákonem omezit fungování „soukromých armád“už tři roky.

Nejznámější ze soukromých armád je dnes zřejmě Vagnerova skupina, která v letech 2014 až 2017 operovala na ukrajinském Krymu, v oblasti Donbasu a rovněž v Sýrii. Mezi jejími 400 členy jsou veteráni válek proti čečenským separatistům a bývalí příslušníci bojových složek ministerstva obrany a vnitra.